Při popravách kapsáři klidně kradli

V letech 1350 až 1411 se v Olomouci stalo 262 vražd. Nejvíc vrahů bylo mezi řezníky a dršťkáři. Zprávy o tehdejších mordech se objevují v městské knize, ze které také čerpal autor Olomouckého pitavala, historik Jiří Fiala.
„Zajímavé je, že řadu zločinů spáchaly také úřední osoby,“ upozorňuje Fiala.
Tehdejší kriminální případy se od dnešních moc neliší. Objevují se vraždy, krádeže i sexuálně motivované činy. Kriminalita ale byla větší. Pachatelé počítali s tím, že mnoho věcí se nepodaří odhalit. „Třeba travičům se dařilo. Otrava strychninem vypadala jako úmrtí na choleru. A při veřejných popravách kapsáři lidi vesele okrádali, i když jim za to hrozilo useknutí ruky,“ popisuje historik. Mezi nejslavnější kriminální kauzy v Olomouci patří zavraždění krále Václava III. v roce 1306. Popsané jsou i případy krádeží z kostelů nebo vojáků, kteří se dopustili sodomie, tedy pohlavního styku se zvířaty. Zmíněna je i poprava ženy, která chtěla manžela utopit ve studni. „U řady případů ale najdeme poznámku, že pachatel byl prohlášený za psance, protože se mu podařilo utéct,“ vysvětluje Fiala. Protože Olomouc byla město královské, konaly se zde popravy. Město si platilo kata, který bydlel těsně u hradeb v Hrnčířské ulici a dohlížel i na veřejný dům. Poslední olomoucký kat se jmenoval Anton Hořínek a podle záznamů uměl zvláštním hmatem zlomit odsouzenému vaz. Stará městská šatlava stála v místě Sarkandrovy kaple, později byla věznice na místě dnešního Muzea umění. Paleta trestů smrti ve středověku byla pestrá. „Oběšení jako obzvlášť potupný způsob se používal pro zloděje. Za nejtěžší zločin se považovala svatokrádež, proto se za vyloupení kostela upalovalo,“ popisuje historik. Vzhledem k vysoké ceně dříví ale nebyl tento trest moc častý. Těžcí zločinci končili lámáni kolem. Matky, které zabily své novorozeně, popravčí utopil, nebo je zaživa zahrabal do země. Popravy stětím pak vyžadovaly zdatného kata. Pokud se netrefil, hrozilo, že ho lid ukamenuje.
Od začátku 19. století se popravovalo už jen oběšením. Za první republiky byl v Olomouci popraven jen vojenský zběh a vrah Martin Lecián. A úplně poslední poprava se na dvoře věznice konala v roce 1952.