Merz slibuje dvouprocentní růst. Ekonomická realita Německa mu to ale trochu kazí
Německý kancléř Friedrich Merz přednesl v parlamentu programové prohlášení své vlády, od něhož se mimo jiné čekalo přesnější vymezení cesty z ekonomické recese, v níž Německo žije de facto už více než dva roky. Kancléř sice prohlásil, že německé hospodářství se vrátí k dvouprocentnímu růstu HDP, to ale bylo vše, co k ekonomice řekl.
Kancléřova dvě procenta růstu jsou zatím jen zbožným přáním a objevují se v husté mlze kdesi na hodně vzdáleném horizontu jako velký koaliční sen. Katherina Reicheová, která se jako ministryně stará o vývoj hospodářství, totiž ve svém prvním velkém analytickém vystoupení před novináři mluvila o jiném Německu než kancléř v Bundestagu. Ani v nejmenším nenaznačila, že by se v ekonomice něco pohnulo k lepšímu.
Reicheová neočekává, že by v Německu došlo k udržitelnému hospodářskému oživení. Důvodem je mimo jiné i stále nejisté zvýšení cel ze strany USA. Aktuální průzkumy obchodních očekávání naznačují obnovený pokles jak v průmyslu, tak v oblasti služeb. „Vzhledem k těmto okolnostem nelze v průběhu letošního roku vyloučit další zpomalení ekonomiky,“ zněla vůbec nejsilnější věta ministryně Reicheové. V pondělí ji v prognóze podpořila Evropská komise a její odhad růstu pro Německo – NULA.
Prognóza ministerstva je velmi temná. Největší evropská ekonomika sice hlásí v prvním čtvrtletí mírný růst, HDP se meziročně zvýšil o 0,2 procenta, v posledním čtvrtletí 2024 ale HDP zase o 0,2 procenta padal. Technicky tedy Německo není v recesi, celková nula ale svědčí o pokračující stagnaci.
Výkon Německa táhl opět vývoz, ekonomové mluví o dobrých předběžných nových zakázkách, které se ale objevily v důsledku strachu z oznámeného zvýšení cel ze strany USA. „První ukazatele však naznačují obnovené oslabení globální ekonomiky a zahraniční poptávky,“ píše se v pravidelné měsíční zprávě ministerstva hospodářství a energetiky. „To znamená, že v nadcházejících měsících se očekává další oslabení německého zahraničního obchodu,“ pokračuje zpráva, která připomíná, že ze stejného důvodu roste i riziko zpomalení průmyslové výroby v Německu za celý letošní rok.
Německo se v boji proti recesi může opřít nanejvýš o vyšší spotřebu domácností. „Zlepšení spotřebitelské nálady v kombinaci s rostoucími reálnými příjmy by mělo po zbytek roku podpořit soukromou spotřebu,“ uvádí se v měsíční zprávě ministerstva hospodářství. Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nejistoty způsobené celní politikou USA ministerstvo zatím nepředpokládá větší zlepšení situace na trhu práce.
Firmy v křeči
O chatrném zdraví německé ekonomiky svědčí i čísla, která do světa vydávají největší německé společnosti kotované na německé burze a zahrnuté do prestižního indexu DAX. Podle studie auditorské a poradenské firmy EY, která sledovala 40 společností zahrnutých do DAX, jich většina stále více pociťuje dopady hospodářského poklesu a zesílené mezinárodní konkurence. V prvním čtvrtletí roku se sice celkové tržby těchto společností (chybějí v nich banky) zvýšily o 3,3 procenta na 458,9 miliardy eur, deset velkých firem ale vykázalo pokles tržeb včetně značek jako BMW, Mercedes-Benz, BASF nebo Bayer. Firmy dosahují menších zisků a propouštějí tisíce zaměstnanců.
Studie EY ukazuje, že provozní zisk před úroky a zdaněním (EBITDA) společností DAX se v prvním čtvrtletí snížil o 8,1 procenta na 44,8 miliardy eur. V předchozím roce to bylo 48,7 miliardy eur. Pro srovnání: Jjen technologická společnost Apple dosáhla v prvním čtvrtletí letošního roku provozního zisku bezmála 30 miliard dolarů. Jediným pozitivním ukazatelem jsou investice do vývoje a výzkumu, které mezi firmami v indexu DAX rostou.
Klesá naopak zaměstnanost. Studie EY sledovala počet zaměstnanců ve 27 společnostech indexu DAX. Loni se snížil o jedno procento na 3,17 milionu. To ale znamená, že během jednoho roku bylo zrušeno skoro 32 tisíc pracovních míst. Podle odborníků bude pokles počtu zaměstnanců pokračovat i letos.
Ani ministryně Reicheová, ani kancléř Merz nenaznačili, kdy a jak se tento trend za jejich vlády může změnit. Zůstávají jen obecné sliby o omezení administrativy, levné energii, digitalizaci. Německo, jak ukazuje i růst hodnoty na burze, potáhnou zbrojní firmy a časem i stavebnictví, to až kancléř a jeho vláda splní svůj slib mohutných infrastrukturních investic. Jejich hmatatelné výsledky ale připadnou zřejmě až na příští vládu.
Ratio imigrační země
Skutečně zásadní věty vyslovil kancléř Merz při představování programu své vlády v úplně jiné než ekonomické části svého projevu. Šlo o nejtřaskavější téma současnosti, o migraci: „Německo je imigrační zemí – tak tomu bylo, tak tomu je a tak to také zůstane.“
Nakonec i v tomto kancléřově velkém dějinném tvrzení byla ekonomická racionalita. Jsou to paradoxy: Bez migrantů, které nikdo moc nechce, se německá ekonomika z recese nedostane; pracovníci chybějí prakticky ve všech profesích, do důchodu se navíc postupně přesouvají silné ročníky z přelomu 60. a 70. let, což poptávku po lidech ze zahraničí ještě zvýší.
Kancléř má tedy v otázce migrace do Německa pravdu, teď ještě aby se podle toho zařídil, a hlavně jednal…
