Druhé období vlády Donalda Trumpa. Přehled zásadních kroků, které rozdělují Ameriku
Zpřísněná imigrační politika, spory s federálními soudci, dramatické schůzky se světovými lídry i luxusní letadlo od Kataru. Donald Trump během prvních měsíců svého druhého prezidentského mandátu razantně změnil podobu americké politiky – a to doma i v zahraničí. Zde jsou zatím nejvýraznější a nejkontroverznější momenty jeho druhé vlády, které Spojené státy rozdělují jako máloco předtím.
Nová imigrační politika
Od návratu do Bílého domu spustil prezident Donald Trump vlnu imigračních zásahů, opakovaně ale naráží na odpor federálních soudců. Američané, držitelé víz i zahraniční návštěvníci jsou zadržováni na letištích, někdy i deportováni kvůli drobným prohřeškům. Mezinárodní studenti čelí zatýkání za účast na demonstracích nebo publikování názorových textů. Domnělí členové gangů bez záznamu v trestním rejstříku jsou posíláni do nechvalně proslulých věznic v Salvadoru.
Na rozdíl od prvního funkčního období však Trumpovy kroky tentokrát nevyvolávají tak silný veřejný odpor, píše agentura AP. Přísná imigrační politika se podle průzkumů stala jedním z jeho nejsilnějších témat, podpořená frustrací veřejnosti z přístupu předchozí Bidenovy administrativy.
Propuštění vězňů z lednového útoku na Kapitol
Donald Trump omilostnil skupinu účastníků útoku na Kapitol z ledna 2021. Ti tehdy zaútočili na sídlo Kongresu, kde právě probíhalo formální potvrzení výsledků prezidentských voleb, v nichž zvítězil Joe Biden. Násilně pronikli do budovy, přerušili jednání Kongresu a způsobili chaos, který trval několik hodin. Během útoku zemřelo několik lidí. Podmínkou pro jejich propuštění bylo, že nebudou moci vstoupit do Washingtonu ani do sídla Kongresu.
VIDEO:Útok na Kapitol ze 6. ledna 2021
Velké Spojené státy nebo zakázaná slova
Během svého druhého funkčního období se prezident Donald Trump rozhodl přejmenovat několik přírodních názvů. Ihned 20. ledna podepsal exekutivní příkaz s názvem „Obnova jmen, která vzdávají čest americké velikosti“. Ten nařizoval přejmenování Mexického zálivu na „Americký záliv“ a navrácení názvu „Mount McKinley“ nejvyšší hoře Severní Ameriky, která byla v předchozích letech přejmenována na Denali.
Trump rovněž reorganizoval Americkou digitální službu (U.S. Digital Service, USDS), kterou přejmenoval na U.S. DOGE Service – tedy „Úřad pro efektivitu vlády“ (Department of Government Efficiency). Tento krok byl součástí širší snahy o modernizaci federálních technologií a snížení byrokratické zátěže.
Exekutivním příkazem s názvem „Ochrana žen před extremismem genderové ideologie a obnovení biologické pravdy ve federální vládě“ nařídil, aby federální úřady uznávaly pouze dvě pohlaví – mužské a ženské – a odstranily z oficiálních dokumentů a komunikace termíny jako gender, transgender, nebinární a další s tímto tématem spojené výrazy.
Muskovo DOGE a masové propouštění
Výsadní postavení po boku Donalda Trumpa již od jeho prezidentské kampaně patří Elonu Muskovi. Podnikatel, který založil kosmickou společnost SpaceX a řídí výrobce elektromobilů Tesla, se stal bohatým sponzorem kampaně a na oplátku dostal od Trumpa na starost osekání státní správy. Vznikl tak nový úřad pro efektivitu státní správy známý pod zkratkou DOGE a Musk se škrty nečekal.
Zhruba 2,3 milionu vládních zaměstnanců koncem února tak dorazil e-mail se žádostí, aby v pěti bodech sepsali své pracovní úspěchy z minulého týdne. „Pokud neodpovědí, bude to považováno za rezignaci,“ varoval na své sociální síti X Musk. V neděli se pak pochlubil tím, že už dostal řadu odpovědí. A později ještě vysvětloval, že tento krok je důležitý, protože „významný počet lidí, kteří mají pracovat pro vládu, dělá tak málo práce, že vůbec nekontrolují svůj e-mail“.
Trump s Muskem si za tyto kroky vysloužili nesouhlasné reakce nejen odborů, ale i části úřadů. „Žádný zaměstnanec není povinen hlásit své aktivity mimo svůj řetězec vedení,“ napsalo například ministerstvo zahraničí. Kroky skupiny DOGE, která Trumpovi doporučuje plošné rušení pracovních míst ve federální vládě, Spojené státy rozdělily.
Dopad navíc měly i na Muskovu Teslu – zisk automobilky v prvním čtvrtletí klesl o 70 procent na 409 milionů dolarů (devět miliard korun) a výrazně zaostal za očekáváním analytiků. Výnosy se snížily o devět procent na 19,3 miliardy dolarů. Akcie Tesly v letošním roce klesly o více než 40 procent. Právě kvůli tomu nakonec Musk v dubnu oznámil, že od května výrazně utlumí svůj čas v DOGE a začne se více věnovat automobilce.
Mezi Putinem a Zelenským
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na konci února začala vypjatou výměnou před novináři v Bílém domě, při níž Trump a jeho viceprezident J. D. Vance mimo jiné označili chování Zelenského za neuctivé. Trump jej obvinil, že si zahrává se životy milionů lidí, když vystoupil proti možnosti kompromisu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj následně opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno. Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Zelenskyj následně na síti X poděkoval USA i Trumpovi za podporu.
VIDEO:Hádka Trumpa se Zelenským v Oválné pracovně
Deník The New York Times označil scénu v Oválné pracovně za jeden z nejdramatičtějších momentů, který se kdy odehrál před kamerami v Bílém domě. Podle BBC představuje incident nejhorší možný scénář pro Ukrajinu, která se snaží přesvědčit Washington, aby hrál klíčovou roli v dohledu nad případnou mírovou dohodou s Ruskem.
Od té doby se Trump znovu sešel se Zelenským na pohřbu papeže Františka koncem dubna, s Putinem si telefonoval před několika dny.
Z Pásma Gazy luxusní přímořské letovisko
„Budeme ho vlastnit a převezmeme odpovědnost za odstranění všech nebezpečných nevybuchlých bomb a dalších zbraní na místě,“ řekl o Pásmu Gazy prezident Donald Trump začátkem února na společné tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Trump dodal, že zničené budovy by USA srovnaly se zemí a zajistily by „hospodářský rozvoj, který poskytne neomezené množství pracovních míst a bytů pro lidi v oblasti“. Již předtím americký prezident navrhl, aby byli Palestinci, kteří byli v Pásmu Gazy nuceni opustit domovy, „trvale“ přesídleni mimo toto území.
VIDEO:AI generované video Trumpa v Gaze
O mnohem větší poprask se ale nakonec Trump postaral v momentě, kdy přesdílel na své sociální síti Truth Social video generované umělou inteligencí. To zobrazovalo v současné době zničené Pásmo Gazy jako přímořské letovisko podobné Dubaji. Trump zde na lehátku popíjel koktejly s Netanjahuem, zatímco Elon Musk ochutnával tradiční arabský chléb. Video se brzy stalo hitem sociálních sítí, velká část veřejnosti ho ale označila za necitlivé a nevkusné.
Celní války: obchodní boje s Čínou nebo cla pro tučňáky
Na začátku dubna oznámil Trump takzvaná reciproční cla na dovoz z přibližně 90 zemí. Státy, na něž se individuální cla nevztahovala, platily až na výjimky základní desetiprocentní clo, které Američané zavedli o týden dříve. Kontroverzní krok měl podle šéfa Bílého domu podpořit americkou výrobu.
Zatímco u některých zemí nakonec Trump z cel vycouval, do byznysové války se pustil s Čínou. Ta mu totiž dala jasně najevo, že neustoupí a je ochotná dál roztáčet celní spirálu. „Pokud si USA přejí válku, ať už celní, obchodní, nebo jakýkoli jiný typ, jsme připraveni bojovat až do konce,“ nechalo se slyšet čínské velvyslanectví. Po týdnech osočování Pekingu a stupňování celní politiky, která vyústila v to, že dovozní poplatky na zboží z Číny nyní dosahují 145 procent, ale ve středu po Velikonocích prohlásil, že vysoká cla podstatně sníží. Na nulu to ale podle něj rozhodně nebude.
Trumpův celní seznam ale přinesl i několik vtipných momentů – například když prezident USA uvalil 10procentní cla na ostrov, kde žijí pouze tučňáci. Americký ministr obchodu následně uvedl, že uvalení cel na Heardovy a McDonaldovy ostrovy mělo za cíl uzavřít „směšné mezery“ a zabránit ostatním zemím, aby přes ostrovy dopravovaly lodě do USA.
Boj o Grónsko
Americký prezident Donald Trump od svých začátků v úřadu dává stále více najevo, že je ve svém zájmu o Grónsko ochoten zajít i za hranu mezinárodního práva. Pozornost vzbudila návštěva jeho syna Donalda v tomto dánském autonomním území. Z Evropské unie už zaznívají hlasy, že sedmadvacítka nepřipustí, aby jiné země ohrožovaly suverenitu členských států. Trump označuje vlastnictví arktického ostrova za absolutní nutnost pro bezpečnost USA, jde mu ale nejspíš o strategickou polohu Grónska i o jeho přírodní zdroje.
„Náš vzkaz Dánsku je velmi jednoduchý – neudělali jste dobrou práci pro lidi v Grónsku. Nedostatečně jste investovali do lidí v Grónsku a do bezpečnostní architektury této neuvěřitelné, krásné země,“ řekl viceprezident J. D. Vance při návštěvě koncem března. Taková situace se podle něj „musí změnit“. „A bude to politika Spojených států, která to změní,“ řekl podle agentur.
Trump versus Harvard
Za antisemitskou instituci a hrozbu pro demokracii koncem dubna označil americký prezident Donald Trump Harvardovu univerzitu, s níž je v otevřeném konfliktu. Na své sociální síti Truth Social univerzitu obvinil z toho, že je krajně levicová a přijímá studenty z celého světa, kteří chtějí rozeštvat Ameriku.
Trump v minulosti obvinil několik prestižních amerických univerzit z tolerování antisemitismu v jejich kampusech, přičemž poukazoval na propalestinské protesty, které na nich vypukly minulý rok. Prezident Harvardovy univerzity Alan Garber, který je sám Žid, připustil, že univerzita zaznamenala některé projevy antisemitismu, nicméně dodal, že již vytvořila složky, které se na tento problém zaměřují, napsalo BBC.
Spory se šéfem Fedu
Z „nejoblíbenějšího muže Washingtonu“ k „hlavnímu ztroskotanci“ a „panu Moc Pozdě“. Jerome Powell se během dubna z úst amerického prezidenta Donalda Trumpa dočkal mnoha označení. Důvodem je Powellova politika snižování sazeb, které je podle Trumpa příliš pomalé. Přitom právě Powella Trump v roce 2017 pověřil vedením centrální banky USA.
Na sociálních sítích Trump vyzval Powella, aby „preventivně“ snížil sazby a podpořil tím ekonomiku. Zároveň mu vytkl, že na ekonomický vývoj reaguje příliš pomalu. „Může dojít ke zpomalení ekonomiky,“ varoval prezident. „Pokud pan Moc Pozdě, hlavní ztroskotanec, nesníží úrokové sazby – a to hned,“ dodal.
Trumpova kritika přišla v době, kdy jeho vlastní plány na zavedení cel vyvolaly výprodeje na akciových trzích a posílily obavy z možné recese. Nejedná se však o ojedinělý případ. Powell a Trump měli mezi sebou neshody už v době prvního Trumpova prezidentství. Powell dál tlaku ze strany prezidenta odolává a zůstává v čele úřadu.
Luxusní „úplatek“ od katarské královské rodiny
Spojené státy oficiálně převzaly luxusní letoun Boeing 747 od Kataru, který má sloužit jako nová verze Air Force One. Informaci potvrdilo americké ministerstvo obrany s tím, že převzetí proběhlo v souladu se všemi federálními pravidly. „Ministr obrany přijal letoun Boeing 747 od Kataru v souladu s platnými předpisy,“ uvedl mluvčí Pentagonu Sean Parnell.
Rezort podle něj nyní zajistí, aby letoun splňoval veškeré bezpečnostní požadavky a technické standardy pro přepravu prezidenta Spojených států. Podle informací televize ABC News byl právě Donald Trump tím, kdo přijetí letounu jako daru od katarské královské rodiny prosadil během svých návštěv na Blízkém východě. Trumpův krok je ve Spojených státech velmi nepopulární. Kritici včetně některých členů jeho vlastní strany a spojenců z hnutí MAGA upozorňují na bezpečnostní rizika, náklady pro daňové poplatníky a na etické pochybnosti.
