Přichází doba digitálních identit a internetových občanek
Počet k internetu připojených zařízení v průměrné domácnosti se každý rok rychle zvětšuje. Zatímco celosvětový průměr byl v loňském roce na 3,5 zařízeních na domácnost, letos už je to 4,5 (Česko je na 3,8). Není pochyb o tom, že tato čísla v blízké budoucnosti velice rychle porostou. Zatímco dnes je růst způsoben rychlým šířením chytrých telefonů a tabletů, do budoucna bude ještě více umocněn novými druhy zařízení, jakými jsou chytré ledničky, elektroměry, televize, termostaty, ovládání dveří, oken a světel a mnoho dalších. Objevovat se začínají i první na internet prakticky neustále připojená auta.
Zatímco v současnosti je možné generování dat o nás samotných relativně jednoduše zastavit tak, že doma prostě vypneme tablety a telefony, v budoucnu bude toto odstřižení prakticky nemožné, komunikovat s internetem a všemožnými cloudy totiž bude celá domácnost. Všemožné firmy, organizace a vlády budou mít jasné informace o lidech, jejich návycích a chování. Už dnes o nás chytrý telefon a různé sociální aplikace umí prozradit, kde se nejčastěji pohybujeme, kolik utrácíme a za co, co máme rádi, jaké restaurace navštěvujeme, kam a jak často cestujeme a tak dále. A teď si představte, že máte doma ledničku, která ví, jaké kupujete jídlo a jak dlouho vydrží čerstvé, televizi, která přesně ví, jaké pořady a kdy sledujete, zámky a termostaty, které spínají při vašem návratu domů z práce.
Co je to bezpečnost?
Do toho všeho zásadně promluví i takové věci jako zdravotnictví. Různé náramky a čipy budou hlídat „dění v našich tělech“ a jakmile narazí na problém, třeba krevní sraženinu, automaticky přes internet zalarmují zodpovědného lékaře. Ten jenom odklepne datum provedení zákroku a vše se v reálném čase dozví i pojišťovna.
Naše já budou žít i na internetu a čím více osobních elektronických zařízení přijde, a čím více tato zařízení budou dokonalá, tím více s našimi běžnými životy srostou. Sociální sítě a další cloudové služby se díky dalším generacím Google Glass stanou naprosto integrální součástí života. A společně s tím se naše identity přenesou na internet.
Tyto osobní profily jsou pro hromadu firem velice zajímavé už dnes, třeba Google a Facebook z podobných údajů velice aktivně těží. Jenže zatímco u těchto společností lze očekávat, že budou jednat pokud možno v mezích zákona a vždy se přizpůsobí novým nařízením vlád, u hackerů a dalších zájmových skupin už to platit nebude. Navíc ani samotné vlády zřejmě nebudou chtít nechat obrovskou zásobárnu dat o svých občanech ležet ladem, viz stále bobtnající případ aféry PRISM.
„Tento internet věcí je celý o našich datech,“ říká v rozhovoru pro E15.cz produktový šéf společnosti Kaspersky Lab Vartan Minasyan. „V chytrých zařízeních a na internetu je o nás všechno, což hackery a temnou stranu samozřejmě velice zajímá,“ pokračuje. „Dnes už při osobních loupežích nejsou hlavním cílem klíče od bytu či peněženka, ale právě chytré telefony a tablety. Na mobilech už máme mnohdy více citlivějších a osobních údajů, než na domácích počítačích.“
Čím více jsou mobilní zařízení přenosnější a připojené k rychlému internetu a sociálním sítím, tím více se stávají osobnějšími a lidé na nich generují více a více osobních dat. Třeba sdělování polohy na různých službách bylo u běžného počítače prakticky nemyslitelné, dnes tuto činnost dělá kde kdo. Mobily začínají sloužit i jako peněženky, schránky pro nákup letenek, lístků na koncerty a podobně.
A společně s tímto masovým šířením se lidé přestávají zajímat o to, jak vlastně tyto technologie fungují. „Často se třeba setkáváme s lidmi, kteří si Skype a jemu podobné služby vůbec nespojují s internetem,“ popisuje Minasyan. „Prostě spouští Skype a vůbec je nenapadne, že k tomu je potřeba internet. Pro ně je to Skype a konec.“
Generace bezpečnosti
S tím ostatně souvisí i to, že podle různých průzkumů zhruba 70 procent lidí vůbec na svých mobilních přístrojích bezpečnost neřeší. Počet různých virů a útoků na tato zařízení samozřejmě sice není tak veliký, zájem záškodníků ale neustále roste právě v souvislosti s tím, že lidé svých chytrým pomocníkům sdělují více a více.
Provázanost digitálních profilů s těmi skutečnými se projevuje už nyní. V Kaspersky Lab například denně registrují 250 tisíc útoků na účty Apple ID, ze kterých je možné se pak dostat k údajům o platebních kartách. Účty Applu jsou přitom ve statistikách až na sedmém místě a na údaje z Facebooku, Googlu a mnohých dalších se útočí ještě více.
„V současné době nás lze pojmenovat jako Generaci @, ale v nedaleké budoucnosti se budeme muset změnit v Generaci S,“ navazuje na svého kolegu jeden z šéfů výzkumu v ruské bezpečnostní firmě Sergej Novikov s tím, že ono písmeno „S“ znamená security, tedy bezpečnost. „Nová zařízení a služby jsou na trh chrleny v čím dál menších intervalech a není tak čas na jejich důkladné přijetí a vyřešení bezpečnostních otázek.“
To je ostatně vidět u vlád po celém světě. Dnes v nich figuruje pouze málo lidí, kteří rozumí internetu a všemu novému, co se v rámci něj děje. Tato praxe se do budoucna bude muset změnit, aby bylo možné veškerý tok osobních informací usměrňovat.
Digitální občanka
„Některé vlády v budoucnu nejspíše budou chtít vytvořit něco jako centrální digitální elektronickou občanku,“ píše například v knize The New Digital Age bývalý výkonný šéf a dnešní předseda představenstva Googlu Eric Schmidt. „Tato občanka bude sloužit jako jednotící centrum všech našich ostatních účtů, od Facebooku a Gmailu přes přístupy do internetových diskusí až po účet k předplatnému novin,“ míní Schmidt. Cílem by měla být bezpečnost a jedna internetová identita.
Čtěte také:
Samsung začal nenápadně konkurovat výrobcům antivirů
Eugene Kaspersky: Svět je pod nadvládou počítačů
Vlády zároveň začnou přicházet s novými druhy zákonů. Je možné třeba to, že krádeže mobilních telefonů budou vzhledem k výše zmiňovaným skutečnostem posuzovány na úrovni krádeže identity. Prolamování hesel a získávání přístupů k internetovým účtům bude znamenat to samé, jako vloupání se do fyzických objektů.
Společně s přesunem nebezpečí na nové druhy internetových zařízení se promění i to, jak fungují běžné antivirové společnosti. Ty doposud neustále přidávaly nové funkce do tradičního softwarového balíku. K běžnému antiviru postupně přibyly nástroje jako firewall, ochrana před spamem, zálohování dat, správa přihlašovacích údajů, ochrana na sociálních sítích, verze pro mobilní zařízení a podobně. Do budoucna začne spolupráce přímo s výrobci.
„S největší pravděpodobností si nebudete antivir instalovat do své chytré televize či auta, už totiž bude součástí návrhu,“ vysvětluje Sergej Novikov. „Už nyní začínáme spolupracovat s různými výrobci a naše bezpečnostní technologie se používají rovnou během vývoje.“
Cestu autora hradila společnost Kaspersky Lab.
