V primitivní chatrči visí na stěně kůže kance, jako by jeho lovec právě odešel. Do očí štípe kouř z ohně. Na kameni se tam pečou placky z ručně rozdrcené mouky, vody, ochucené česnekem či medem.
V pravěké vesnici ve Všestarech u Hradce Králové historie stará několik tisíciletí před zraky návštěvníků znovu ožívá.
„Nástroje se vyráběly z kostí domácích i divokých zvířat. Kosti divokých zvířat se používaly zejména pro těžké nástroje, protože byly mohutnější a víc vydržely. Kosti domácích zvířat jsou křehčí. Vyráběly se z nich i různé ozdoby, jako závěsky, jehlice, kterými se spínal oděv nebo vlasy, šicí jehly, šídla na proděravění kůží, dláta, zdobítka, hladítka na keramiku. Zpracovávalo se i paroží,“ ukazovala o předminulém víkendu při Dnech živé archeologie ve Všestarech ručně zhotovené kostěné výrobky studentka archeologie Adéla Dufková.
Přeříznout kost pazourkem není nic lehkého. Proděravět pazourkem kravskou kůži bylo nad moje síly, ale její řezání už šlo lépe.
„Kůže se rozřeže na plátky, které se namočí a budou se jimi omotávat spoje trámů při stavbě domu,“ vysvětlila studentka.
Zrní se v pravěké vesnici drtí na mouku ručně mezi dvěma kameny. Látka se tká na jednoduchém stavu sestaveném z klacků, vyrábějí se různé ozdoby a z keramické hlíny se hnětou nádoby, ale i Venuše či sošky zvířat. Na pískovcových brusech se pracně brousí kamenné nástroje a zbraně.
„Lidé si tu mohou vyzkoušet kamenné nástroje z mladší doby kamenné, tedy z období mezi 5500 až 4300 let před naším letopočtem. Vyráběly se z rohovce typu Pojizeří, neboli také zelené břidlice. Je to velice tvrdý a pevný kámen. Vyráběly se z něho nejen sekerky, ale také klíny, teslice, dlátka nebo sekeromlaty. Ty byly odznakem moci nebo sloužily jako zbraň. Vybrousit takovou sekyrku trvá desítky hodin,“ podělil se svými zkušenostmi student archeologie Jaroslav Doležel.
Kácet stromy či jen štípat dříví neolitickou sekerkou není pro netrénovaného nic snadného. „Seká se s ní stylem bobr, z jedné strany a pak z druhé,“ řekl Doležal.
Studenti archeologie pod vedením svých učitelů se ve všestarském areálu pokoušejí zrekonstruovat, jak mohl život v pravěké vesnici vypadat – jak se stavěly domy, připravovalo jídlo, vyráběly se nástroje, zbraně, ozdoby, v primitivních hliněných pecích se vypalovala keramika, ve výhních se tavil bronz. Projít se lze i pravěkými pohřebišti, modelem rondelu – shromaždištěm obehnaným kůly. K vidění je i studna, hliníky – jámy pro získávání hlíny nebo lodě vydlabané z mohutných kmenů stromů.
Už za pár měsíců by se pravěká vesnice mohla začít rozšiřovat v Archeopark pravěku – areál s muzeem, který by měl poskytnout ucelený přehled dějin pravěku. Bude první svého druhu v Česku. Lákadlem by měl být nejen pro školní výpravy, ale i rodiny s dětmi a další turisty, které tam zavede třeba chystaná cyklotrasa po archeologických nalezištích. Kdy se začne stavět, se rozhodne v srpnu. Počítá se s vybudováním muzea, expozice domácího zvířectva, nového areálu výpalu keramiky, tavení bronzu, expozice s ukázkou archeologického výzkumu v terénu a dalších staveb. Podle nich by si měl návštěvník sestavit obrázek o stavebním vývoji v prehistorii, od zahloubených zemnic, přes polozemnice až ke sloupovým či jiným stavbám.
„Neměly by být přístupné jen v areálu venkovního muzea v přírodě, ale mají být vidět i okny z budovy expozice z mírného nadhledu. Zvýšení kontaktu návštěvníka s realitou pravěku by měl zajišťovat největší objekt neolitického domu, který by sloužil nejen jako exponát, ale i jako úkryt v době náhlých lijáků či letních veder,“ uvedl vedoucí katedry archeologie Univerzity Hradec Králové Radomír Tichý.
Chybět by prý nemělo ani občerstvení. Muzeum, které bude stát před dnešním vchodem do pravěké vesnice, má nabídnout lákavější expozici, než je běžné. „Klasické vystavení archeologických nálezů v policích muzejních expozic dává jen torzovitou představu o životě lidí v pravěku,“ míní Tichý.
Zatímco jiná muzea vystavují zbytky nástrojů, ozdob, zbraní a dalších nálezů z období pravěku, v tom všestarském lidé uvidí jejich repliky vyrobené studenty, jak mohly vypadat v době svého vzniku. Muzeum je provede společností v pravěku, jejím světem náboženství, obchodu, technologií, umění i pohřbívání a jeho součástí bude také promítací sál.
„Spodní podlaží bude pod úrovní terénu, kde bychom rádi ukázali zahloubené objekty, například rekonstrukci pravěkých hrobů, jeskyni, akvárium s ukázkou říčního dna,“ vyjmenoval Tichý.
Ve světě mrtvých se příchozí ocitnou vstupem do megalitické hrobky, část v podobě důlní šachty je seznámí s těžbou surovin a těžebními nástroji.
„V nadzemním podlaží bude model krajiny staršího pravěku s osadami, pohřebišti, hradištěm, těžebními areály, vodními plochami, zemědělským zázemím,“ doplnil Tichý.
Při pohledu shora se díky linii světel umístěných v povrchu terénu modelu návštěvníkům odkryjí obrysy keltského oppida, římského pochodového tábora, linie opevnění návrší, baterie železářských pecí či keltská svatyně.
