Připni pás s nábojnicemi a řež do kytar
Už témeř čtyřicet let jsou tovární čtvrti krajského města příhodným exteriérem pro stovky ústeckých fanoušků heavy metalu. Tvrdé, nekompromisní kytarové hudby, která se počátkem osmdesátých let minulého století z Velké Británie rozšířila do celého světa. Tomáš Eisler propadl tomuto hudebnímu stylu ve třetí třídě. Spolužák mu pustil německou kapelu Accept. „Byla to skladba Fast as a Shark. Tenkrát se mi líbily písničky Beatles nebo Rolling Stones, ale najednou se mi otevřel úplně jiný, daleko zajímavější hudební svět,“ vzpomíná Tomáš Eisler, kterému přátelé říkají Rendy. Dny v týdnu tráví s několika kytarami. Učí na ně hrát děti. Dojíždí na teplickou konzervatoř a ve zkušebně se svým spoluhráčem, baskytaritou Davidem Hradílkem, piluje repertoár československé black metalové legendy, kapely Tőrr. „To je to nejnovější, co s metalem zažívám. Nabídka na hraní s Tőrr byla natolik zajímavá, že jsme u naší současné kapely Vidock na čas pozastavili činnost,“ vysvětluje. Písničky ortodoxních metalových kapel komerční rádia nebo televize nehrají. A mnozí z příznivců žánru jsou za to rádi. Líbí se jim být součástí undergroundové kultury, kritizující většinový, společensky přijatelný způsob života. „Mnohokrát jsem slyšel, že to, co hrajeme, není hudba,“ glosuje to Rendy, autor repertoáru nejen Vidocku, ale také bývalých ústeckých kapel Soul Invention, Hydrargyrum a jeho první Ayerdall. „Není to tak, jsou to písničky a skladby, které mají silné a propracované melodie. Prostě to není Helenka Vondráčková, ale pořádnej nářez!“ hned doplňuje. Jedním z hlavních měst celosvětového metalového hnutí je britský Birmingham. Tam se v roce 1968 zformovali Black Sabbath s Ozzy Osbournem. Tvorba démonicky stylizovaného zpěváka definitivně změnila Tomášovi Eislerovi život při nástupu na učiliště. „Spolužák mi půjčil desku Ozzy Osbourne & Randy Rhoads Tribute. Večer jsem si ji poslechl, druhý den vrátil a najednou se mi ve snech začala přehrávat Randyho sóla, pořád dokola. Po téhle desce jsem se rozhodl, že založím kapelu,“ popisuje metalista své začátky. Silnou éru heavy metalu v Ústí nad Labem pamatuje Vítězlav Štefl, hudební publicista, ředitel jedné ústecké střední a především, kytarista Staré školy, jedné z nejznámějších ústeckých hardrockových skupin. „Začali jsme hrát na samém začátku osmdesátých let a nastupující vlna metalu poznamenala i nás. Hráli jsme například s ústeckými Total,“ vybavuje si Štefl. Podle něho platilo, že rocková muzika se poslouchala, skládala a také se na ni chodilo řádit. „Stačil jeden plakát na sloupu ve městě a do Malečova se sjely stovky lidí z Děčína, Litoměřic, Teplic a pochopitelně z Ústí nad Labem,“ vzpomíná kapelník stále koncertující ústecké kapely. Koncerty kapel, které se zabydlely v kovově pojmenovaném žánru, se v Ústí nad Labem a okolí konají stále. Alespoň jednou měsíčně některá z kapel polepí domy a trolejové sloupy svými plakátky. Vhodných prostor, kde by muzikanti a jejich fanoušci vytvořili ten „správný kotel“, ale ubývá. A také se zmenšují. „Jako puberťáci jsme chodili na Starou Školu i na Total. Osm set lidí v Národním domě nikoho nepřekvapilo. Teď se hraje v klubech, například Doma, Cirkus nebo Scream, který prý končí. Když je fandů do stovky, je to úspěch,“ popisuje kytarista současnost metalu v Ústí nad Labem. Na obou březích Labe působí skupiny, které se o účast publika na koncertech obávat nemusejí. „Výborní jsou Wyrm i Los Desperados,“ vyjmenovává Rendy, zpěvák a kytarista skupiny jedné z úspěšných ústeckých kapel posledních let. Metalisti ústeckého Vidocku několikrát procestovali Čechy i Moravu a fanouškovskou základnu mají i na Slovensku nebo v Polsku. K heavy metalu a jeho mnoha odnožím patří výrazná, až uniformní stylizace. Starší ročníky nedají dopustit na dlouhé vlasy, džíny, americké polopláště Parker a masivní boty. Mladší si oblíbily značkové oblečení zejména v černé barvě, s logy oblíbených kapel a k nim nezbytné doplňky. Kalhoty zdobí řetěz, na jehož konci zpravidla bývá peněženka, takřka nezbytné jsou kovem zdobené kožené stahováky na zápěstích a nedbale visící opasky s kovovými cvočky nebo pyramidami. Ti nejradikálnější se klidně obmotají naládovaným nábojnicovým pásem. Jejich ženským protějškům nahradí kabelku baťůžek v podobě černé rakvičky.
Metalisté ve městě
Počet členů: tisíc ve dvou generacích
Oblíbená místa: kluby Cirkus a Screamx
Ústecké kapely: Wyrm, Los Desperados, Vidock, Unclean 666, Necrosorth, Requiem Aeternam, Nera, Black Jack
