Blackout ve Španělsku je varováním pro Evropu. Nestačí jen stavět soláry, je třeba budovat záložní zdroje
V pondělí 28. dubna zasáhl Pyrenejský poloostrov největší blackout v novodobé historii Evropy. Přestože se okamžitě po incidentu začaly objevovat spekulace o výjimečných meteorologických jevech nebo kyberútoku, obě varianty byly rychle vyvráceny jak meteorologickou službou AEMET, tak španělským provozovatelem sítě Red Eléctrica a portugalským úřadem pro kybernetickou bezpečnost. Pravda je prozaická – síť selhala zevnitř. Zhroutila se kvůli kombinaci známých, opakovaně popsaných a dlouhodobě ignorovaných rizik.
Ve 12:33 vypadlo během několika sekund více než 15 gigawattů výkonu – přibližně 60 procent momentální spotřeby ve Španělsku a Portugalsku. Během několika okamžiků se zastavily nemocnice, metro, letiště, obchodní centra, internet, telefonní sítě i veškerá železniční doprava. Výpadek se na několik sekund dotkl i Andorry, která se však stihla automaticky přepnout na francouzskou síť.
Pyrenejský poloostrov je energeticky izolovaný. Se zbytkem kontinentální Evropy jej spojují pouze čtyři přenosové linky s celkovou kapacitou 3,8 GW. To je v krizových situacích nedostačující. Přestože evropské cíle stanovily minimální míru elektrické propojenosti na 10 procent již pro rok 2020, Pyrenejský poloostrov dosahuje jen 2,7 procent celkového instalovanému výkonu. Pokud dojde k výpadku výkonu čtyřikrát většího, než je přenosová kapacita, síť postrádá potřebnou zálohu. Následné přetížení okolních částí může spustit kaskádové odpojování. A to se také stalo.
Velký podíl obnovitelných zdrojů
Přidejme k tomu strukturu výroby. Ve Španělsku dnes tvoří obnovitelné zdroje přes 66 procent instalovaného výkonu. Přestože jde o trend odpovídající klimatickým cílům, provozně jde o zdroje těžko řiditelné s nízkou setrvačností, které reagují citlivě na odchylky frekvence. Navíc podle platných španělských pravidel dochází v krizových situacích k jejich automatickému odpojování. To ale situaci v kritických chvílích ještě zhoršuje. Pokud chybí rezervovaná kapacita, dojde k blackoutu.
Španělská síť tedy selhala přesně podle scénáře, který provozovatel národní přenosové soustavy elektrické energie Red Eléctrica i další odborníci léta varovně popisovali. Ostatně v únorové výroční zprávě operátor uvedl, že vysoký podíl nestabilních zdrojů bez kompenzačních opatření představuje zásadní systémové riziko. Tentokrát se riziko změnilo v realitu.
Co konkrétně bylo spouštěčem?
Pravděpodobně došlo k přetížení rozvoden v jihovýchodním Španělsku, kde byl velký přetok z fotovoltaických a větrných zdrojů v kombinaci s již přehlcenou sítí. Právě zde podle operátora došlo k prvnímu odpojení fotovoltaických elektráren. Pokles napětí i prudké kolísání však byly v síti zaznamenány více než hodinu před výpadkem. To naznačuje, že nešlo o náhlou událost, ale o důsledek postupně akumulovaného přetížení, na které síť neměla odpověď, přestože ji mít musí.
Škody jdou do miliard eur. Zasaženými byly všechny čtyři sektory, přičemž největší škody postihly zejména průmysl. Tento výpadek ale není ojedinělou epizodou. Je to ostrý test. První reálný zátěžový test evropské přenosové soustavy v éře přechodu na obnovitelné zdroje. A výsledek? Známka nedostatečná. Test nedopadl na dvojku, ale na pětku.
Nejde přitom o kritiku obnovitelné energetiky jako takové. Jde o kritiku jejího nedomyšleného řízení. Pokud se síť přestane chovat jako inženýrské dílo a začne být řízena ideologicky, výsledkem nebude stabilní transformace, ale kaskády výpadků.
Obnovitelné zdroje potřebují silné sítě, akumulaci, interkonektivitu a kapacitní zálohy. Nestačí víc solárních panelů. Je třeba budovat rychlé záložní zdroje, zejména baterie schopné akumulovat i dodávat elektřinu v řádech sekund. K tomu třeba zachovávat konstantní, dobře řiditelné zdroje umožňující operátorovi pružně reagovat na počasí, které energetiku v současné době významně ovlivňuje. Dubnový blackout na Pyrenejském poloostrově tak není jen španělský problém. Je to evropské varování. A my bychom ho měli brát vážně dřív, než zhasne i někde jinde.
Autor je analytik DRFG.
