Příroda kvete a lidé kýchají

Začíná to nenápadným šimráním v nose a občasným kýchnutím. Za pár hodin už postiženému teče z nosu i očí takřka nepřetržitě. Nemůže spát, soustředit se a v těžších případech bojuje i s dechem.

„Nerozumím tomu jarnímu optimismu. Kolegové v práci otevírají okna, sluní se, berou si dovolené. Já bych se nejraději zavřela v temném sklepě a vydržela tam až do žní,“ říká Markéta Zemanová. Je alergická na břízu a trávy, které kvetou až do září. „Můj nos je lepší než nějaký vědec, do několika minut pozná, že kvete heřmánek nebo vojtěška,“ usmívá se. Nejhorší stavy tlumí léky, injekcemi, spreji.

V čekárnách alergologů to teď hučí jako v úlech. Po dvou uplynulých víkendech přišel k žižkovské lékařce Jaroslavě Zmrhalové dvojnásobek pacientů. „Objevují se pacienti, které jsem dlouho neviděla. A často přicházejí už v těžších stavech, kdy rýma přechází v astma,“ říká alergoložka.

Podle ní jsou letos alergeny v Praze agresivnější než v předešlých letech. „Přispívá k tomu suché a větrné počasí, které pyly neustále prohání vzduchem,“ míní Zmrhalová. Když padne pyl na zem, smísí se s prachem, a stačí, aby kolem projelo auto či tramvaj, které prach zvednou, a pyl se opět dostává do vzduchu. „Lidé nemají úlevu, dokud nezaprší. Alespoň na chvíli,“ říká alergoložka.

Kvete bříza, pampeliška i řepka

V těchto dnech přicházejí pacienti alergičtí hlavně na pyly z břízy. Ale kvete už například pampeliška, řepka či dub. „Ještě větší množství lidí přichází v létě, kdy kvetou trávy a obilí,“ říká vinohradský alergolog Jaromír Stejskal.

Pacienti v ordinacích se mění, s alergiemi na pyly přicházejí hlavně mladí lidé, starším více vadí prach. „Už brzy zjara dostávají pacienti léky a vakcíny dopředu, aby pro ně nebylo jaro nesnesitelné,“ říká Stejskal. Podle návštěv přesně pozná, kdy se letos poprvé oteplilo. „První atak byl už v únoru, kdy se na týden výrazně oteplilo,“ říká lékař.

Ve spojení s prachem vytváří jedovatou směs

I když je v Praze méně pylů než v otevřené přírodě, způsobují lidem větší obtíže. „Sliznice máme jedny a působí na ně hodně vlivů, které dýcháme,“ říká lékařka Zmrhalová.

Pyl ve spojení s prachem a exhalacemi tvoří jedovatou směsici. „Imunita lidí ve městě je zkoušená mnohem více než u lidí na venkově,“ říká dejvická alergoložka Eva Kovandová.

Podle evropských průzkumů trpí nějakou alergií každý čtvrtý člověk, obrana je jen malá. Především je nutné udržet svůj imunitní systém v co nejlepší kondici.

Úlevu přináší i fakt, že mnohé alergie se kříží, a to napomáhá léčení. Například při alergii na břízu postižený velmi často nesnáší ani ořechy, med či koření. Kdo je alergický na trávy, nesnese ani rajská jablka. „Pokud potlačíme alergii na pyl, zmírní se zpravidla alergie na potraviny,“ říká alergolog Stejskal.