Dvakrát třikrát týdně jedná Roman Maleček jako jednatel KV Areny s producenty. Společnostmi i agenturami, velkými i těmi středními, z Česka i ze zahraničí. „Byl bych strašně rád, kdyby byl tenhle barák navštěvovaný co nejčastěji. Je postavený pro Varáky, jak nám všichni tvrdili, tak aby jim taky sloužil,“ vysvětluje Maleček. Jenže jak to udělat, aby neprodělal poslední kalhoty? Na to už je o dost složitější odpověď. „V tuhle chvíli jsme pro velké promotéry příliš malé město,“ říká.
Nechtějí do Varů?
Nemají tady zaručenou návštěvu, a to se taky odráží od poptávky. Někdo se najde, když má třeba velkou šňůru deseti koncertů, tak si nás taky vyzkouší a zaplatí to částečně z výnosů odjinud. Je to ale spíš výjimka.
Sami sem nikoho pozvat nechcete?
Můžeme jít do něčeho i bez partnera, museli bychom si ale být předem jistí, že na to přijde spousta lidí. To jsou akce, jejichž náklady se pohybují do padesáti tisíc euro. Prodá se dva a půl, nanejvýš tři tisíce lístků po pětistovce, a i to je za vstupenky na poměry v regionu dost vysoká částka. A už to začíná být s pokrytím nákladů problém. Co teprve takoví Rammstein, kteří se sice spokojí s halou o velikosti kolem šesti tisícovek lidí, ale jejich koncert vyjde na 315 tisíc euro. To by lidé museli zaplatit za lístek čtyři a půl tisíce korun, to tady prostě nikdo nedá. A z Prahy na ně do Varů nikdo nepřijede.
Zkoušeli jste už něco udělat ve vlastní režii?
Před Vánoci se symfonickým orchestrem. Lidem jsme to nabídli téměř zdarma. Komponovaný program velice kladně hodnotila i Česká televize, která se na nás zlobila, že jsme ho nenabídli pro natáčení, když se tak povedl a byl tak úžasně nazvučený. Byl s tím sice problém, ale přesto jdeme dál i ve vlastní produkci. V červnu jsme mladým slíbili dance show, tři roky už tady nebyla. Během dvou tří týdnů přijedou nejlepší dýdžejové z republiky. Na ty nejlepší zahraniční bohužel nemáme, to by musel stát lístek šestnáct stovek.
Pomůže s tím nějak přilehlá hala pro míčové sporty?
Pomůže. Taky moc stojíme o to, aby se brzy dodělala. Měla by mít kapacitu kolem dvanácti stovek lidí, tedy přesně to, co potřebujeme pro české kapely, na které přijde pět až osm set lidí. V menší hale se to krásně zaplatí, bude tam skvělá atmosféra a kapely se sem budou rády vracet.
Co aréna?
Tam bude dál hokej a k tomu dvakrát třikrát do roka ty největší akce. Vždyť velké koncerty se dělají už téměř výhradně v Praze, nedávají se ani do Brna, natož do Ostravy. A tam, když pořádají akci, je město schopné přispět třeba dvaceti miliony, aby pro lidi něco udělalo. Mají totiž pětkrát větší rozpočet než Karlovy Vary.
Větší rozpočet, horší arénu.
Máme tady sice krásný barák, vypadá dobře zvenku i zevnitř, byť tam má neuvěřitelné množství technických problémů a chyb, které neustále řešíme. Nejsme ho ale schopní prodat, jak bychom potřebovali. Má středně velkou kapacitu, která sice některým typům akcí vyhovuje, na druhou stranu právě ty nejsou ekonomicky tak výhodné. A na výhodné akce má zase příliš mnoho míst.
To je začarovaný kruh.
Ze kterého nám všichni utíkají. Dvanáctého dubna tady měly mít koncert Wanastowy Vjecy, za měsíc se prodalo ale jen 450 vstupenek, a tak od toho raději odešli. Podobné je to v dalších městech, není to problém jen u nás.
A není problém ve výběru skupiny? Na Kabáty jste tu měli loni sedm a půl tisíce lidí.
Ale letos by jich přišlo už jen pět tisíc a příští rok tři a půl. Poprvé je tady chtěla vidět spousta lidí, podruhé nebo potřetí by jich už tolik nepřišlo. Teď sem mají přijet Alexandrovci. Nepřeju jim samozřejmě nic špatného, ale jsem moc zvědavý, jak se hala na ně potřetí za sebou zaplní. Jsou sice akce, které nestojí až tolik peněz, jenže se stejně nedají moc často opakovat. Pak by na to přestali lidi chodit. Od Moravanky po Karla Gotta, všechno se tady už objevilo. Díky mistrovství světa v basketbalu tady máme velmi slušné renomé. Celý Karlovarský kraj má ale něco přes tři sta tisíc obyvatel, a to je jedna velká čtvrť v Praze.
Tam navíc lidé nemají tak hluboko do kapsy jako tady.
Neznám nikoho, kdo by mi teď v poslední době řekl, že se má líp než před třemi lety. Tehdy lidé utráceli, teď šetří. Všichni se bojí, co bude. Jen si vezměte kongresy nebo výstavy, které jsme tady chtěli taky dělat. Kdo dnes chce za velké peníze někde něco ukazovat?
Něco by se možná ještě našlo.
Snažíme se udělat pár akcí, abychom lidi nalákali. Chystáme třeba Motoshow 2012: formule, tuning, harleye. Věci, které tady ještě nebyly. Žádnou výstavu aut, těch už je dost v autosalonech. Chystáme Fashion show - módní lávku, na které představíme modely od známých návrhářů, které sem přivedeme. Na to ale zase přijde jen určitý výběr lidí. Nemůžeme přijít na zastupitelstvo a říct, že jsme už zase v pětimilionové ztrátě a potřebujeme nutně peníze. Jen bychom se dozvěděli, že nic nedostaneme.
Také lidé jsou v dnešní krizi za lístek ochotní zaplatit méně než dřív, viďte?
Nebo ani nemají čas, život se hrozně zrychlil. Smrsknul se na televizi a počítač. Odsud je zábava jednodušší, levnější a rychlejší.
Při stavbě arény se částečně spoléhalo na import diváků z okolí.
Z Prahy, Brna nebo i Plzně k nám prostě nikdo jezdit nebude a z Německa je to zatím taky špatné. Možná až se napojí eršestka a Němci se naučí, že jsou tu autem za pětačtyřicet minut. Pak možná přijedou na akci, kterou u nich nemají.
Jak je to vůbec s dotacemi od města?
U ryze komerčních akcí jsme město ani nežádali. Něco jiného je dětský den, na který přijde tři a půl tisíce lidí a vstupné je zdarma. Doufám jen, že do budoucna se peníze nebudou rozhazovat na sto padesát dětských dnů, které jsou různě po okolí, a raději se pro děti udělá něco pořádného. Takže něco malého na podobné akce dostáváme, ale rozhodně to nejsou miliony, spíš je to řádově po desítkách tisíc.
Díky velkým akcím jako mistrovství světa v basketbalu bylo město ve světě hodně vidět.
Jasně. Než postavit dva stánky za pět milionů někde na veletrhu, je lepší dostat Karlovy Vary do vysílání třeba Eurosportu. To teď bude platit třeba o finále Evropské ligy ve volejbalu, mezinárodním basketbalovém turnaji, nebo mistrovství světa v kulturistice. Snímky odsud poběží do celého světa. Pokud je to ale akce soukromého subjektu nebo národního svazu, bez toho, že by se město zviditelnilo, tam už je to jen o politickém rozhodnutí, jestli se má přispět, nebo ne. A k tomu jsem v tuhle chvíli hodně skeptický. Lepší by určitě bylo místo toho podporovat místní výkonnostní a vrcholový sport ve Varech.
Říkáte sport. Co kultura? Máme tady symfoniky, galerii, divadlo má po letech vlastní soubor…
… a za jednu desetimilionovou dotaci na koncert třeba takových U2 by udělalo dvacet představení do roka. Řekněme, že U2 by vlezli do šestitisícové haly a bylo by na ně určitě vyprodáno. Otázka ale je, jestli má smysl vyhodit tolik peněz za jednorázovou akci.
Vyrovnaný rozpočet s pár akcemi do roka nebo halu držet dotacemi. Jakou byste raději držel strategii?
Samozřejmě bych byl strašně rád, kdyby tenhle barák lidé navštěvovali co nejčastěji. Je postavený pro Varáky, jak nám všichni tvrdili, tak aby jim taky sloužil. Než jsme tady ale začali vůbec něco dělat, už jsme zjistili, že nefunguje provozně zdaleka, jak má. Těžko jsme mohli hned od loňského prosince plnit halu, když měla společnost pětimilionové dluhy a na účtu peníze tak na jedny výplaty. Sotva jsme mohli jít na město a žádat o další miliony jako příspěvek na akce, které chceme pořádat. Celý rok jsme jen krouhali náklady, kde se dalo, a upravovali provozní náplně do té míry, aby mohla aréna sloužit. Ne, aby se všechno jen okrájelo, ale nic už bychom tady nebyli schopní pořádat. A není to jen o ekonomických věcech ale taky organizačních: jak narovnat smlouvy s hokejisty i dalšími klíčovými odběrateli a dodavateli, které byly špatně postavené a dodneška se s nimi potýkáme.
A vyhráváte, nebo prohráváte?
Už alespoň víme, za kolik a za jakých podmínek může barák alespoň částečně fungovat, jaké jsou jeho možnosti a co si tím pádem můžeme dovolit. Na příští rok už samozřejmě budu chtít, aby se řeklo: dobře, provozní náklady jsme srazili z deseti milionů na osm nebo sedm, tak vezměme ty ušetřené peníze a dejme je do akcí, které mají význam.
