Procházky se žlutým panáčkem

Na procházku ulicemi Ostravy bude možné se vydat i od počítače z tepla domova.

Ponořit se do virtuální mapy a prohlédnout si za stolem u počítače reálné fotografie přímo z ulice, to je Google Street View. Virtuální procházka zatím funguje po Praze, od příštího roku také v Ostravě.
„V projektu „České Street View tipy“, který v létě rozjel Google ve spolupráci s agenturou Czech Tourism, se mezi deseti nej českými místy objevila i Ostrava, dokonce na třetím místě,“ uvedla PR manažerka Googlu pro Českou republiku Jana Zichová.
„Služba Street View umožní těm, kteří v daných místech nebyli, dopředu si je prohlédnout a rozhodnout se, zda výlet stojí za to,“ dodává Zichová.

Jak to funguje?

Na internetových mapách Googlu je symbol žlutého panáčka. Ten se jednoduše myší přetáhne do mapy a vzápětí se automaticky promítne panoramatický snímek přímo z daného místa. Dá se jím libovolně pohybovat a rozhlížet se po okolí.
Předtím se ale musí místa nasnímat. To je důvod, proč před časem jezdilo ulicemi Ostravy speciální auto Googlu s panoramatickou kamerou na střeše.
„Kromě plánované Prahy se nám podařilo nasnímat i další hezké části České republiky, mezi nimi také Ostravu. Na její Street View mapu se uživatelé mohou těšit v roce 2010,“ říká Zichová.
„Je to praktické. Třeba když si chcete dát s někým sraz, můžete si podle fotografie přesně určit, kde. Nebo se podívat do míst, kam se nikdy nedostanete,“ soudí IT odborník Tomáš Skřivánek.
„Vadilo by mi, kdybych se objevila na nějaké fotce na internetu. Považuji to zásah do soukromí,“ oponuje pětačtyřicetiletá Romana Lindová ze Slezské Ostravy.
Zpracování trvá několik měsíců. Důvodem jsou nejen velké objemy dat, ale i ochrana soukromí. Fotografie se upravují pomocí speciální technologie, která rozmaže obličeje a značky aut.
„Systémy webkamer, kdy lze rozeznat tváře, by se měly používat omezeně a musí se chránit proti zneužití. Jinak na motivaci prohlížet si různá místa nevidím nic špatného. Může jít o zvídavost, připomenutí si známých míst, vzrušující pocit pohodlného cestování,“ soudí psycholog František Šmehlík.