Provoz vlaků v Ústí řídí tři výpravčí. Nepřetržitě 24 hodin

Pro lidi nenápadná modrošedá budova v ústeckém Krásném Březně, naproti vchodu do zoologické zahrady, pro nádražáky srdce ústecké dopravy. Ústřední stavědlo. Z jeho nitra ovládají výpravčí výhybky a návěstidla v železničním uzlu Ústí nad Labem. Mají pod kontrolou vlaky od stanic Povrly až po Prackovice.
„Máme nejmodernější zabezpečovací zařízení, kterým řídíme provoz na železnici,“ říká náměstek Regionálního centra provozu Českých drah v Ústí Eduard Tržil. Bere za kliku u dveří, které vedou do operačního střediska výpravčích. To sídlí ve vyšším ze dvou pater Ústředního stavědla.
Za dveřmi je rušno. Na zdi visí tři velkoplošné monitory, každý s úhlopříčkou sto osmdesát centimetrů. Na nich svítí pavouk z reliéfu kolejišť jednotlivých stanic a zelené, červené a bílé čáry. „To je graficky celý náš úsek. Ty barevné čáry zobrazují průběh jízdy vlaků, které máme právě na kolejích. Aby si výpravčí odpočinuli od monitorů před sebou, mohou sledovat dění na velkoplošné obrazovce,“ vysvětluje Tržil. Místnost je terasovitá, podobně jako posluchárna nějaké fakulty. Zhruba uprostřed po obvodu jednoho oblouku mají své řídící stanoviště dva výpravčí.

Jako na letišti

„Každý vlak má identifikační číslo, které je nezaměnitelné. Když přijede do naší oblasti, objeví se nám na monitoru,“ ukazuje prstem na obrazovku výpravčí Milan Čvančara. Jako v dispečinku letiště.
V levém okraji monitoru právě naskočilo číslo R1160. „To je rychlík z Liberce. Přijel od Děčína a směřuje dál do Ústí. Úsek před ním se zbarvil dozelena a to znamená, že má až do konečné stanice Ústí hlavní nádraží volnou kolej,“ doplnil Čvančara.

Pavouk z Vaňova

V pravé části pavouku, těsně před koncem kolejiště, svítí několik červených vodorovných a svislých čar. „Tak vypadá úsek ve Vaňově, kde se před nedávnem stala nehoda,“ konstatoval druhý výpravčí Milan Lehký. Červené čáry označují obsazené a vyloučené koleje. „Vlaky odkláníme po vedlejších kolejích a než se postupně na nich vystřídají všechny soupravy, dochází ke zpoždění,“ podotkl Lehký.
Výpravčí ale nejsou jediní, kdo se stará o chod železnice. „Vážení cestující, rychlík číslo 1160 ze stanice Liberec přijel k nástupišti číslo dvě. Vlak zde jízdu končí, prosím vystupte,“ zazní z rozhlasu na nástupišti ústeckého hlavního nádraží.
Hlas patří operátorce, která má na stavědle v Krásném Březně také svou úlohu. Stará se o jednotlivá hlášení a kompletní informační systém pro cestující. Především pak o příjezdy a odjezdy vlaků, které jsou vidět na informačních tabulích. „Pokud má nějaký spoj zpoždění nebo by nastala nějaká jiná mimořádnost, ihned o tom informujeme cestující,“ uvedla operátorka Ladislava Krásná. Kromě pohybu vlaků sleduje ještě obrazovku kamerového systému. Kamery jí přenášejí obraz z jednotlivých stanic. „Pokud by někdo například spadl do kolejiště, dám pokyn výpravčím, aby v místě okamžitě zastavili provoz,“ doplnila Krásná.

Oddech od rutiny

Provoz na stavědle je nepřetržitý. Výpravčí a operátorky se přitom střídají po dvanáctihodinových směnách. Celkem na stavědle slouží šestnáct lidí. „Pokud nejsou nějaké mimořádné situace jako například výluky nebo v současné době jízdy všech vlaků s dieslovou lokomotivou kvůli závadám na trakčním vedení ve směru do Prahy, tak jde o rutinní záležitost,“ říká náměstek z Regionálního centra dopravy Eduard Tržil. Aby ale výpravčí neměli práci příliš jednostrannou a mohli si za čas také odpočinout od provozu na stavědle, slouží směny i na hlavním nádraží v Ústí. „Třetí výpravčí má kancelář přímo na prvním nástupišti a je vedoucím celého obvodu,“ doplnil Tržil. Jednou z hlavních náplní třetího výpravčího je informovat strojvedoucí vlaků písemnými rozkazy o různých mimořádnostech a dále koordinovat přestupy cestujích. „S výpravčími ze stavědla je v kontaktu vysílačkou a telefonem,“ vysvětlil Tržil.
Denně projede Ústím zhruba sedm stovek vlaků. Proto Správa železniční dopravní cesty dala do zabezpečovacího zařízení několikamilionové částky, aby bezpečnost cestujícíh byla co nejvyšší.

Bezpečnost přes počítač

„Staniční zabezpečovací zařízení ESA 11, se kterým výpravčí pracují, je nyní nejmodernější dostupné zařízení. Výpravčí ho obsluhují pouze pomocí klávesnice a myši,“ upřesnil náměstek Regionálního centra provozu. Pokud dojde k výpadku proudu, má stavědlo speciální kabelovou přípojku jako záložní zdroj energie.
„Systém patří zatím k nejbezpečnějším z hlediska řízení provozu na kolejích. V Česku ho využívá velký počet stanic. Vývojáři ESA 11 dokonce vyváží výrobek i do zahraničí a mohou s ním konkurovat takovým firmám jako je například Siemens,“ dodává Tržil. Že je systém bezpečný, potvrzuje i samotný výrobce firma AŽD Praha.
„Nedávná nehoda ve Vaňově nemá nic společného v souvislosti s ESA 11,“ sdělil tiskový mluvčí společnosti Jiří Dlabaja.
I když drážní inspekce vyšetřování vlakového neštěstí ještě neuzavřela, z předběžné analýzy vyplývá, že návěstidlo bylo v provozu a svítily návěstní znaky, které svítit měly. „Elektronický archiv, kde se shromažďují data podobně jako u leteckých černých skříněk, potvrdil odborníkům, že strojvedoucímu v kabině svítil správný návěstní znak,“ doplnil Dlabaja.
Zařízení, které strojvedoucímu dopředu hlásí, jaký návěstní znak bude na dalším návěstidle, se jmenuje opakovač a pro strojvedoucího je velmi důležitým navigátorem.
„Také už víme, že nedošlo k podhození výhybky pod vlakem. Z toho tedy vyplývá, že ESA 11 neselhala,“ dodal Dlabaja.
Je spolehlivější přístroj nebo člověk? Co může podle vás za nehodu ve Vaňově?