„Prožil jsem dětství s Doušovými. I to u třetí brány“

Co přesně se událo 5. května u někdejší třetí brány Škodovky není jasné. Všichni, jichž se příběh dotýká, se však shodují na jménu člověka, který se zasloužil o znovuodhalení pamětní desky. Byl jím Vladimír Novotný.

Proč jste se rozhodl iniciovat vrácení pamětní desky na zeď Škodovky?
Mládí jsem prožil v Habeši, kde bydleli také Doušovi. Jejich syn Vláďa byl stejně starý jako já a Jiří byl o dva roky mladší. Kamarádili jsme se, dětství jsme prožili spolu. I tu událost u třetí brány. Navíc jsem se na Starém hřbitově setkal s paní Kufrovou. Té u lípy na konci války padl synovec pan Procházka. Ona mu v rohu hřbitova u stromu pravidelně rozsvěcovala svíčku. Vzpomněli jsme si na pamětní desku a rozhodli se, že po ní budeme pátrat a umístíme ji u lípy na hřbitově, či, pokud najdeme pochopení ve Škodě Auto, u třetí brány.

Pamatujete desku na původním místě?
Ano. Byl jsem i v roce 1946 u jejího odhalení.

Jak nesli smrt tatínka?
Byli velmi roztrpčení. Šlo o dobrou rodinu s pěknými vztahy. Celé město událost propojila jako něco špatného.

Cítíte hrdost, že se deska vrátí lidem na oči?
Jistě. Už proto, že můj otec byl legionář. Jsem rád, že se ji podaří znovu odhalit a vzpomenout, proč lidé položili životy.

Setkal jste se už s nějakou reakcí obyvatel Boleslavi?
Spousta lidí mi říkala, že je dobře, že se na událost nezapomene. A že bude deska tentokrát přístupná všem mimo areál automobilky. /kru/