Francouzi ve svých pokusech myškám vytvořili pozitivní pocit vztahující se ke specifické lokalitě, v níž se krátce předtím, než šly spát, nacházely. Po hodinovém šlofíku, v průběhu kterého byly jejich mozky stimulovány, se myšky neomylně vypravily právě do vybraného místa, ke kterému se vnuknutí umělého pocitu vztahovalo. „Myš si v průběhu spánku vytvořila spojení místa a dobrého pocitu a po probuzení se na základě toho rozhodla, že dané místo opět navštíví,“ komentoval pro časopis New Scientist vedoucí výzkumu Karim Benchenane.
Výzkumníci se nyní plánují zaměřit na to, zda je možné takto s mozkem manipulovat i v hlubším spánku, REM fázi. Do té se myšky vzhledem k pouze hodinovému intervalu odpočinku nedostaly. Francouzi svůj přelomový objev publikovali v časopise Nature Neuroscience.
Myš si v průběhu spánku vytvořila spojení místa a dobrého pocitu a po probuzení se na základě toho rozhodla, že dané místo opět navštíví
„Jde o mnohem větší průlom, než dřívější pokusy, protože myš si zapamatovala dostatek abstraktní informace na to, aby to v ní vyvolalo potřebu vrátit se na dané místo i poté, co se probudila,“ citoval dále časopis neurologa Neila Burgesse z UCL, který se na výzkumu nepodílel.
Francouzi nicméně nejsou jedinými, kdo se zabývá výzkumem manipulace s podvědomím. Výjimečné výsledky loni například předložili výzkumníci z MIT, kteří pomocí laseru změnili vnímání vzpomínky z negativního na pozitivní.
O tyto projekty se rovněž velice zajímá americká výzkumná agentura DARPA, která doufá, že by mohla pomoci nejen vojákům trpícím posttraumatickou stresovou poruchou či lidem postiženým těžkými depresemi. Ve hře je také možný vznik nových terapeutických metod při léčbě závislostí třeba na cigaretách či alkoholu.
| Jak pokus probíhal: |
|---|
| V rámci pokusu vědci nejprve pomocí implantovaných elektrod v hipokampu myši zaznamenávali aktivitu mozku, obzvláště pak takzvaných „GPS neuronů“ (za objevení existence tohoto typu buněk loni získali Nobelovu cenu manželé Moserovi a John O'Keefe), které se aktivovaly v okamžik, kdy se myš v daném místě pohybovala – myš si jejich pomocí vytvářela prostorový vztah ke svým zážitkům, které byly ovšem „nudné“. Když však myška následně usnula, neurologové monitorovali aktivitu jejího mozku – vycházeli z předpokladu, že mozek si v průběhu spánku „přehrává“ předchozí zážitky a vyhodnocuje jejich význam pro uložení do dlouhodobé paměti. Tento proces u myší nakonec opravdu proběhl a v okamžiku, kdy v jejich mozku vykázaly aktivitu totožné výše zmíněné GPS neurony, vědci druhou elektrodou stimulovali jinou oblast jejího mozku, která je zodpovědná za vnímání dobrých pocitů a slasti. |
Kokain při užívání rychle mění mozek
