Průvodce pro turisty: "Uspávací" knížky se spoustou chyb a nepřesností

Turistická sezona je v plném proudu. Mezi největší
vysočinská lákadla patří díky Santiniho klenotu zařazenému
do prestižní rodiny památek UNESCO i Žďár nad Sázavou.
Co o Žďáru najdeme v turistických průvodcích? Jelikož Žďár
do slavného bedekru Lonely Planet ještě nepronikl, musíme
si vystačit se skromnějšími pomocníky. A někdy najdeme
skutečně perly.
Nejčastější chyba se týká počtu obyvatel. Tak dlouho se
uvádělo spojení „pětadvacetitisícové město“, až si spousta
vydavatelů nevšimla, že už to zdaleka neplatí. Pak pochopitelně
záleží i na tom, v jakém roce průvodce vyšel. Před měsícem
mělo okresní město celkem 22 484 obyvatel přihlášených
k trvalému pobytu.
Chyby se nevyhnuly ani slavné Zelené hoře.
Velká cestovní kniha z nakladatelství a vydavatelství
Soukup a David ještě v roce 2008 píše o „zalesněném vrchu“,
i když v téhle době už turistů ubylo. Špalíček turistických zajímavostí Česka od Kartografie
Praha připomíná spíš Balíček plný perliček. „Na obvodové
zdi hřbitova (u kostela na Zelené hoře – pozn. red.) se
nacházejí ambity,“ dozvíme se například.
Snad nikde nechybí suchý výčet historických památek.
Kdo ví, kolik turistů už do města přilákal „morový sloup
z roku 1706“, na který nezapomíná
žádný průvodce. Ovšem Malá výletní kniha od redakce
Marco Polo jej vylepšila na „Mariánský sloup“.
Když se stejní autoři pustili nebojácně od Žďáru nad Sázavou
dále do lesa, tak narazili místo Vápenice na Vápenité jezírko.
Ovšem v některých průvodcích se o Žďáru nedočteme vůbec
nic. A to je ještě smutnější než najít sem tam chybné údaje.
Třeba jinak zajímavě pojatá kniha „77 výletů s dětmi po
Moravě“ z produkce vydavatelství Euromedia Group se tváří,
jako by Vysočina teprve čekala na kolonizaci. Tahle oblast
v tipech, na rozdíl od jiných regionů, prostě chybí, jakoby
Morava končila Drahanskou vrchovinou. „Hic sunt leones,“
dala by se okopírovat formulka prvotních kartografů, kteří
takto označovali bílá místa na mapě.
Žďárské ale mnohem víc než malicherné chyby trápí to, že
se turisté v regionu nezdrží.
Rychle se podívají na památky a jedou zase o destinaci dál.
„Potýkáme se s problémem, jak udržet turisty ve městech
na dobu delší než jeden den,“ říká Dana Hrstková ze žďárského
městského úřadu, která má na starosti agendu cestovního
ruchu a město zastupuje ve sdružení měst České dědictví
UNESCO.
A letos je zatím průměrná návštěvnost památek nižší než
minulý rok. „Je do dané hlavně teplým počasím, lidi to víc
táhne k vodě,“ myslí si vedoucí provozu zámeckého ITC Karel
Čermák, který mluví o desetiprocentním poklesu návštěvnosti.