První moderní obchodní dům v Československu vyrostl v roce 1928 v Opavě. Nechal jej postavit židovský obchodník David Weinstein, když mu začala být původní budova jeho obchodu těsná. Tvář mu vtiskl proslulý vídeňský architekt Leopold Bauer.
„Bauer v Opavě postavil nejmodernější obchodní palác v Československu. Byla to ojedinělá stavební akce,“ uvádí historik Milan Myška.
Monumentální nárožní dům Bauer vyprojektoval jako sedmipodlažní budovu se dvěma suterénními patry. Vyrostl na místě domů číslo devět, deset a jedenáct na náměstí Republiky.
Stavělo se čtrnáct měsíců. Přízemí budovy členily pilíře a výkladní skříně, srdcem stavby byla skleněná hala s kopulí nad druhým nadzemním podlažím. Z přízemí do haly v prvním poschodí vedlo dvouramenné dřevěné schodiště.
„Moderní bylo i jeho technické vybavení, objevila se tam řada průkopnických novinek,“ upozorňuje Myška. Jednotlivá podlaží spojily nákladní a osobní výtahy, budova měla moderní vzduchotechniku, ústřední vytápění, automatickou telefonní ústřednu, automatické hlásiče požáru či nouzové osvětlení.
Náklady na stavbu byly na tehdejší dobu astronomické, téměř sedm milionů korun.
V suterénu našel své místo nábytek, průmyslové zboží, domácí potřeby a hračky. V přízemí se prodával textil a obuv, v prvním patře konfekce, bytový textil a elektrické přístroje.
V útulném koutě prvního patra byla kavárna a restaurace a nechybělo ani pódium na módní přehlídky. Ostatní prostory sloužily jako technické zázemí, velkoobchodní sklady a výrobny zboží.
Bauer se inspiroval v Americe. „Má se za to, že budova připomíná architektonickou kreaci Guaranty Building v Buffalu od Luise H. Sullivana,“ upřesňuje Myška.
A Bauer za Bredu sklízel uznání. Ještě v roce 1928 se ve Vídni uskutečnila výstava jeho prací. „Nikomu se nechce věřit, že právě Opava a Opavané mohou užívat tak nádherný obchodní dům. Pan Gerngross, majitel vídeňského obchodního domu, se z tohoto podnětu rozhodl svůj podnik zcela zmodernizovat,“ psal Bauer z Vídně Weinsteinovi.
Začali v pronájmu
Dějiny obchodního domu Breda & Weinstein se však začaly psát o několik desítek let dřív. V lednu 1898 založili společnou firmu židovští obchodníci Max Breda a David Weinstein. Od opavské pivovarnické společnosti si pronajali přízemí třípodlažní budovy číslo jedenáct na tehdejším náměstí Františka Josefa. Dařilo se jim, Breda však z podniku v roce 1910 odstoupil a později zemřel.
Weinstein společný podnik dál rozvíjel. Koupil celý dům a v roce 1912 jej za plného provozu dosavadních obchodních prostor přestavěl. Zvedl budovu o jedno patro.
O jedenáct let později nechal přistavět pasáž, v roce 1925 následovalo zastřešení dvora sousedních domů skleněnou střechou a prostor do Pivovarské ulice uzavřela velkolepá kovaná brána. V průčelí budovy se objevily výklady.
Obchodní dům byl velmi prestižní a držel se na špici podniků v monarchii i pozdějším Československu. Podnikavý Weinstein přežil i pro mnohé likvidační první světovou válku. Rozšířil si živnost o výrobu prádla a dodával armádě uniformy.
Začátek druhé světové války však znamenal pro Weinsteina konec. Po Mnichovu odešel z Opavy do Prahy, po okupaci Československa spáchali s manželkou sebevraždu. Obchodní dům se dostal do německých rukou a na válečné výrobě se podílel opět šitím oděvů pro vojáky.
Po válce Weinsteinův majetek nedostal dědic, který se o něj hlásil. Národní výbor jej prohlásil za majetek Němců, kolaborantů a zrádců a obchodní dům propadl státu.
Stal se z něj Průkopník a později Prior. Stále si však držel výsadní postavení a už v padesátých letech tam mimořádně rostl obrat. V letech 1959 až 1963 zprovoznili třetí a čtvrté patro a prodejní plocha se rozrostla o dva tisíce metrů čtverečních.
K původnímu názvu se obchodní dům vrátil po sametové revoluci. Původní prestiž už ale nezískal.
