Mostecko, Chomutovsko / Křičící dívka a jako smyslů zbavený pes. Vrčí, cení zuby a surově ji kouše. Ani přivolaní strážníci ho nedokážou zkrotit. Řádění volně pobíhajícího křížence ukončí až výstřel ze služební pistole. „Slečna měla prokousnutou ruku a záda. Museli jsme jí dát první pomoc a odvést k doktorovi,“ líčí Vladimír Valenta z městské policie nedávnou událost, k níž došlo v Okrajové ulici v Chomutově. Majitele agresivního psa strážníci znají. „Nebude to mít jednoduché,“ upozorňuje Valenta.
Majitel rotvajlera ve Višňové ulici na Červeném Vrchu také venčí svého psa nezajištěného. „Když je agresivní na jiné psy, ještě ho za to pochválí,“ diví se Jana Tauchová z Chomutova. Podle ní je bezohledné nechat padesátikilového psa venku volně pobíhat a ujišťovat okolí, že je hodný, že se ho nikdo nemusí bát. „Tohohle ridgebacka má žena ze sídliště Matěje Kopeckého. Nedokáže ho ani udržet na natahovacím vodítku. Takže ostatní musejí doufat, že se s ní v tu dobu na ulici nepotkají,“ říká Tauchová.
Stejné je to v Mostě. „Jsme na to vysazení. Polovina lidí v našem městě jsou pejskaři. Jsem pro tvrdě trestat sobecké jednání těch, kteří nechají psy běhat navolno, kde se to nesmí,“ ujišťuje ředitel Městské policie v Mostě Bronislav Schwarz.
Pohyb psů upravují městské vyhlášky. Například v Chomutově je město rozdělené na centrum, kde pes musí být na vodítku vždycky, dále na zastavěnou část, kde musí mít vodítko nebo náhubek, a ostatní místa. Jenom tam ho majitel smí venčit „navolno“. „Když je pes uvázaný třeba před obchodem, musí mít náhubek. A hlavně, majitel ho vždycky musí mít pod kontrolou,“ zdůrazňuje zástupce šéfa chomutovských strážníků Petr Zálešák.
Tvrdé tresty
Porušení těchto pravidel můžou strážníci trestat na místě až tisícikorunovou pokutou. „V horším případě věc oznámíme přestupkové komisi, která může provinilci uložit pokutu i pět tisíc korun,“ dodává jeho kolega z Mostu Schwarz.
Když pes někoho pokouše, může to dospět až k soudu. „Napadený člověk se obrátí na státní policii, kde podá trestní oznámení na majitele psa. Nebo i žádost o odškodnění. Pes je podle zákona věc a jeho vlastník plně odpovídá za škodu, kterou způsobí,“ vysvětluje Zálešák.
Psi zabíjeli v zoo
To si ale majitelé často neuvědomují. Svědčí o tom i případy z nedávné doby. V květnu zaútočili v chomutovském zooparku dva psi na skupinu sobů. Jednu samici ošklivě pokousali. „Majitel psů svou chybu uznává a ke škodě se hlásí. Trestní oznámení na něj proto nepodáme. Dohodli jsme se, že zaplatí veterinární kontrolu a léčbu zvířat. Kdyby těžce zraněná sobí samice zemřela, uhradí i nové zvíře, které se pokusíme získat,“ uvedla tehdy ředitelka zoo Iveta Rabasová. Vše ale dopadlo špatně. Zraněním po pár dnech podlehli samice i samec.
Řada lidí nyní volá po přísnějších zákonech a vyhláškách. Ve Vídni například platí od 1. července, že u třinácti konkrétních bojových plemen musejí mít majitelé zvláštní průkaz. Musejí složit zkoušky a prokázat, že svého psa zvládají.
V Mostě ani Chomutově o ničem takovém neuvažují. „Nejde o rasu, ale o výchovu,“ míní Petr Zálešák z chomutovské městské policie. Stejně smýšlí i jeho mostecký protějšek Bronislav Schwarz. „Je to o člověku, který psa vychovává. Nebezpečný nemusí být jen bojový pes. Sám mám jezevčíka vychovaného jako hlídače. Pán musí psa zvládnout,“ dodal.
