Quido, Fleck a Saxana patří k osmatřiceti elitním příslušníkům olomoucké policie. Ti hledají bomby, hlídají dodržování pořádku na demonstracích, chytají zloděje, zkoumají stopy pachatelů loupežných přepadení nebo pátrají po pohřešovaných. Za to všechno jim stačí jen pohodlný pelech a miska se žrádlem. Služební psi jsou nenahraditelní pomocníci olomoucké policie.
„Máme všestranné psy i specialisty na vyhledávání drog, výbušnin a hořlavých látek při požárech,“ přibližuje vedoucí služební kynologie Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje Alfréd Šouc.
Olomoučtí policisté nejvíce využívají německé ovčáky. Mají také jednoho křížence a belgického ovčáka malinois. Ve službě nedávno skončil kvůli stáří jeden labrador, specialista na bomby. Jinde policisté pracují i s rotvajlery nebo knírači, ale německý ovčák jako všestranný pes se podle kynologů osvědčil nejvíc. Navíc dobře snáší i špatné klimatické podmínky.
„Na plemenu sice tolik nezáleží, ale někteří psi se pro určité úkoly nehodí. Důležité jsou předpoklady. Třeba rotvajler zvládne obranu i pachové práce, ale je to krátkosrsté plemeno a hůř zvládá změny počasí. V zimě je mu chladno, v létě zase horko. Při pátračkách nachodíte i padesát kilometrů za den, což nevydrží,“ vysvětluje psovod Jaroslav Vávra, který má za sebou řadu úspěšných zásahů v terénu. Sbírá také ocenění na různých soutěžích služebních psů. Vávra měl nejdřív fenku, teď už šest let chodí do práce se psem Fleckem.
Donucovací prostředek Policisté potřebují urostlá zvířata, která už na první pohled nahánějí strach. Když se v hospodě porve několik chlapů, pes se nesmí leknout, ale rvačku rozehnat. „U nás je zvíře donucovací prostředek. Musí být sebevědomý, nebojácný, vyrovnaný a především zvladatelný. Může být agresivní, ale jen když chci já,“ dodává Vávra.
Někteří psovodi zase dávají přednost fenám, především při vyhledávání drog nebo výbušnin. „Není to tak, že by měly lepší čich. Záleží spíš na chuti a motivaci do práce. Fenky jsou poctivější a pracovitější,“ tvrdí Milan Hanslian.
Doma má čtyři psy, z toho tři služební. Devítiletá bombařka Hita už zanedlouho odejde do důchodu, proto vychovává její nástupkyni, osmiměsíční Garu.
Psí specialisté na výbušniny zasahují například při domovních prohlídkách a při anonymních oznámeních ve školách. V Olomouci nedávno dokonce hledali bombu na plese politické strany. Psi se uplatní i před příjezdem významné osobnosti. Prohlížejí prostory a vyráží k nálezům podezřelých předmětů.
Hlavně opatrně
Zatímco ti, kteří hledají drogy, mohou dát najevo radost a nález označí štěkáním nebo hrabáním, bombaři musí zůstat zcela klidní. Aby náhodou výbušninu neodpálili. „Psovod musí z jeho chování poznat, že něco našel. A když utíká pes, běžíme za ním a voláme pyrotechnika,“ směje se Hanslian. Kromě bombařů a drogařů slouží u olomouckých vyšetřovatelů také požárník - tříletý ovčák Quido. V posledních letech podle policejních statistik přibývá pojistných podvodů a tak má spoustu práce.
Před dvěma týdny například vyhořelo obydlí bezdomovců v Olomouci a kriminalisté se domnívali, že ho někdo zapálil úmyslně. Proto na místo vzali Quida. „Je vycvičený na vyhledávání několika hořlavin. Dokáže určit, kde mohl požár vzniknout,“ vysvětluje jeho psovod Jiří Vaculík. Quido pomáhal také při prošetřování nedávného žhářského útoku v na dům Romů v ostravské osadě Bedřiška.
I pes se splete
Úspěšnost psů při pátrání je kolem pětadevadesáti procent. Podle policistů jsou přesnější než moderní přístroje. Přesto se mohou splést. „Jsou to živí tvorové, takže jejich chybu úplně vyloučit nemůžeme. Může se stát, že v kufříku byla výbušnina, ale už tam není. Pes ji však na základě pachu označí. A třeba po dvou měsících cítí ve skříni marihuanu, která už taky zmizela,“ připomíná Hanslian.
