Je mistrem světa družstev a mistrem Evropy v muškaření. Přechytal borce, co měli vodu přečtenou jak slabikář.
Jedenačtyřicetiletý Lukáš Pazderník ze Strakonic se mezi muškami, pruty a vezírky cítí jako ryba ve vodě. A přitom přemýšlí, jak jich co nejvíc vytáhnout ven. Jeho den je pečlivě rozfázovaný. Na práci, rodinu a na ryby. Povídat o tom, jak muškaří, by dokázal hodiny.
Jíte ryby?
Občas, pstruha duhového.
Proč rybář lovící na žížaly nebo těsto přechází na muškaření?
Každý kluk začíná jako rybář v kroužku. Jen tak může získat rybářský lístek a povolenku. Bez klasické průpravy se nedá úspěšně muškařit. Je to daleko širší a rozvinutější způsob lovu, který rybáři otevírá jiné možnosti, než když chytá třeba na žížalu nebo těsto. A zároveň obtížnější na čas, na techniku, na peníze.
V čem je muškaření jiné?
Není o tom, kolik člověk uloví ryb, spíš o náročnosti lovu. Chytit rybu na žížalu je pro nás příliš jednoduché.
Jaké ryby berou na mušku?
Nejčastěji lososovité. Pstruh, lipan, siven. V mimo-
pstruhových vodách jde chytit všechno, i kapr.
Vybíráte si mušky podle barvy nebo velikosti? Podle zkušenosti. Ryby mají bystrý a ostrý zrak. Jsou schopné rozeznávat nejen velikost, tvar, ale taky barvu. Ta je často rozhodující. Určité druhy ryb zaberou na barvu a velikost, jiné na způsob lovu nebo je ovlivní počasí.
To jste si nastudoval, nebo vypozoroval?
Tak deset procent je v literatuře, na devadesát procent si musí rybář přijít sám.
V čem všem rybáři závodí?
Každý rok je mistrovství Evropy a světa, u nás mistrovství republiky a dvoukolová první liga družstev. Republiku jsem poprvé reprezentoval v roce 1993.
V jakých vodách bývá mistrovství světa a Evropy?
Ve sladkovodních. Většinou vybírají kombinace stojaté a tekoucí vody. Z pěti závodů byvají tři na řece, dva na jezeře.
Co hodnotí rozhodčí? Jde v neznámé vodě vyhrávat?
Sčítají délku ryb v milimetrech. Vody už dnes nejsou tak neznámé, protože jezdí po celém světě. Na závodech nebo mistrovství jsme týden dopředu, mnohé se dá vyladit.
Podle čeho se orientujete, když máte chytat v neznámé vodě?
Každý mívá tak dvousetmetrové stanoviště. Vodu a členitost pobřeží vidím a díky čistotě jde odhadnout hloubka a to, jak vypadá dno. Teplota je podle ročního období. Jiná je ve Skandinávii, jiná ve střední Evropě. Stačí namočit ruku. Po zkušenostech se dá odhadnout hodně.
Jaký největší kus jste chytil? Štika měla asi devětasedmdesát centimetrů, pstruh osmašedesát. Při závodech chytám tak do pětašedesáti centimetrů. Na moři může člověk ulovit zajímavější ryby, sice to jde hůř, ale rychleji tam rostou. Mořský pstruh dvakrát tak než pstruh v Otavě.
Z čeho se vyrábějí mušky?
Z peří a ze srsti. Od peří špačka přes slepice a kohouty po bažanty. Škála je široká. Většinu získáváme od myslivců.
Kolik máte doma mušek?
Tisíce. K řece si jich beru stovky a zkouším, co mám za ta léta ověřené.
Vždycky něco chytíte?
Pokud člověk jde na místo, které zná, a ryby tam jsou, tak chytí vždycky.
Co říkáte na čistotu vody?
To je tak trochu zavádějící. Čistá voda je sice důležitá kvůli kyslíku a podmínkám pro život ryb, ale na druhé straně znamená malé oživení, hlavně u hmyzu. Kvůli čističce pod Strakonicemi je méně ryb, protože ubyly například mazlavé řasy.
Jsou v Otavě pstruzi?
Nejvíc je jich od Horažďovic proti proudu. Směrem po proudu množství klesá. Ale Volyňka je také plná pstruhů.
Nepřekážíte si s rybáři?
Ne. Záměrně chodím tam, kde je méně rybářů a ryb, ale je tam klid. Člověk neodchází od vody nikdy zklamaný.
Jste mistr mezi muškaři, jaká máte doma ocenění?
Nejvíce si vážím z roku 1994 titulu mistrů světa družstev z Norska. A pak dvou evropských titulů v jednotlivcích ze Švédska 2004 a Polska 2005. Obojí bylo na vodách, které jsem neznal, musel jsem se rychle zorientovat a najít cestu, jak přechytat domácí borce, kteří měli vodu přečtenou jak slabikář.
