Půdorys středověké Jihlavy zřejmě nebyl náhodný

Svatojakubský farní kostel, chrám Nanebevzetí Panny Marie u minoritského kláštera a kostel Povýšení svatého Kříže v Křížové ulici. Tyto jihlavské gotické památky spojuje doba vzniku – první polovina třináctého století. A k tomu snad ještě něco, co není vidět na první pohled. Jihlavský publicista Leo Švančara upozornil, že kostely tvoří na mapě města trojúhelník, jehož dvě delší strany jsou stejně dlouhé. „Když jsem trojúhelník zakreslil do mapy, překvapilo mne, že úsečka vedená vrcholem v kostele Nanebevzetí Panny Marie ke středu protilehlé kratší strany protíná horní kašnu na náměstí, a na radnici pracovnu primátora,“ uvedl Švančara.
Může jít o náhodu, ale také nemusí. Švančara nabízí více různých vysvětlení. „Kostely stavěly hutě, jakési středověké stavební firmy. Je pravděpodobné, že u zrodu staveb stáli lidé z jednoho okruhu, kteří měli vliv na jejich umístění,“ uvažuje Švančara. Tvůrci pozdějších staveb pak mohli pokračovat v započatém plánu.
Důvody mohly být podle Švančary duchovní. „V gotice, stejně jako později v baroku se lidé snažili dát krajině určitý řád, vtisknout jí duchovní význam. Hermetická nauka byla ale tajná, takže všechny souvislosti znali jenom zasvěcení lidé,“ dodal muž.

Město jako krájený koláč
Teorii v zásadě neodmítá archeolog z Muzea Vysočiny David Zimola. Navrhuje vcelku prozaické vysvětlení. „Kostely nestojí na svých místech náhodou. Pocházejí všechny z doby zakládání města, a už tehdy se přítomné církevními řády musely dohodnout na rozdělení sfér vlivu. To by vysvětlovalo plánovité rozvržení chrámů, patřících třem různým řádům,“ řekl Zimola.
Pozici kostelů podle něj předurčovalo ještě něco. „Byly to tehdy jediné celokamenné stavby ve městě. Proto se stavěly u hradeb, aby pomohly posílit obranný systém,“ vysvětlil Zimola.
Souhlasí, že u zrodu všech tří staveb mohli stát titíž lidé. Historické prameny však o stavitelích mlčí. Zda na nejdelší ose trojúhelníku, tvořeného kostely, leží také kašna a primátorská kancelář, je diskutabilní. Centrum Jihlavy je tak malé, že souměrnost trojúhelníku i popsané směřování jeho osy stojí a padá s tím, která konkrétní místa v kostelech vybereme za výchozí body měření. V první řadě se nabízí kněžiště s hlavním oltářem, anebo těžiště půdorysu. Není však snadné určit, kde tato místa přesně byla v době vzniku chrámů.
„Máme doloženou zprávu o tom, že v roce 1256 měl dnešní kostel svateho Jakuba dvě zasvěcení. Jednalo se o dva kostely v jednom a si tam stály i dva hlavní oltáře,“ uvedl Zimola. Měnily se také půdorysy kostelů, hlavně přistavováním nových kaplí a bouráním starých.

Všimli si řádu nacisté?
Pozoruhodné je i to, že osa nejkratší strany trojúhelníku protíná hrádek, který za války postavili Němci na Heulosu pro svoji elitní školu. Posedlost nacistických pohlavárů okultními vědami je známá, při výběru místa mohli vzít plán středověké Jihlavy v úvahu.
„Vůdce SS Heinrich Himmler neustále úkoloval astrology,“ potvrzuje Švančara a dodává, že za volbou místa pro nacistickou školu existuje z pohledu astrologie vysvětlení:touha posílit význam německé
Jihlavy navenek.
Umístění hrádku má však logiku už samo o sobě. Okraj údolí v místě vybíhá do strmějšího ostrohu. Jinde by stavba, dnes sloužící jako ubytovna pro policejní školu, nevypadala tak působivě.
„Kolem školy Adolfa Hitlera v Jihlavě vzniklo hodně legend. Že architektonické plány ke stavbě navrhoval přímo Vůdce, že se tam prováděly tajemné rituály. Nic z toho není pravda,“ řekl Vilém Wodák, spoluautor nedávno vydané knihy Jihlava pod hákovým křížem.
Jestli mělo umístění starých jihlavských kostelů nějaký hlubší smysl, a pokud ano, tak jaký, asi nikdo hned tak spolehlivě neobjasní. Jejich vzájemná poloha sice nevypadá jako náhodná, ale na druhou stranu se liší orientace jejich lodí.
Většinou se středověké chrámy stavěly obrácené k východu. Kostely svatého Jakuba a Povýšení svatého Kříže to splňují jen přibližně, a každý má svou osu vychýlenou trochu jinak. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je orientovaný směrem k Assisi, rodišti svatého Františka, jenž založil minoritský řád.
„Dnes sice vidíme dílo středověkých stavitelů, ale je občas těžké najít klíč k jeho významu,“ uzavřel Leo Švančara.

Tři gotické kostely

1.Chrám svatého Jakuba Většího, patrona horníků, byl založen spolu s novým hornickým městem. Přesný rok ale není doložený. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku jej vysvětil roku 1257. Chrám sloužil od počátku jako farní kostel, a byl tak hlavní reprezentativní budovou ve městě. I když prošel mnoha přestavbami, uchoval si výrazný gotický charakter.

2. Při stavbě kostela Povýšení svatého Kříže při klášteře dominikánů (dnes sídlí v areálu hotel Gustav Mahler) se stavitelé nechali ovlivnit francouzskými vzory. Nápadný je gotický vstupní portál. Kostel utrpěl v období, kdy sloužil armádě jako skladiště. Po druhé světové válce si jej pronajala Církev československá husitská. V roce 2005 koupilo kostel město a nyní jej rekonstruuje.

3. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je bazilika s křížovým půdorysem. Je součástí kláštera menších bratří – minoritů. Působí ze všech tří chrámů nejvíc starobyle, protože má kromě gotických prvků i mnoho ze staršího románského slohu. Stavět ho začali ve čtyřicátých letech třináctého století, vysvěcen měl být roku 1258. Vnitřek je vyzdoben mnoha freskami a nástěnnými obrazy.