Pudr a hurá na molo. Jen modelky občas zabučí

Nejkrásnější krávy z mrákovské přehlídky čeká cesta na národní evropskou výstavu do italské Cremony.

Několikrát obejdou pomalými krůčky dokolečka travnaté molo. Občas přitom stačí zezadu vrazit do soupeřky, zabučet na publikum nebo se vykálet před objektivy fotografů. Národní holštýnský šampionát v Mrákově u Domažlic se náročnými přípravami ale i vlastním průběhem příliš neliší od věhlasných módních přehlídek či soutěží miss. Jen v roli modelek se namísto dlouhonohých, boky vlnících a často vyzáblých dvounohých krasavic na vysokých podpatcích procházejí před zraky publika a trojicí komisařů v tmavých oblecích – krávy. V zákulisí panuje nervozita. Nikoliv ale mezi soutěžícími. Vybrané účastnice přehlídky jsou totiž víc jak měsíc před soutěží připravovány na to, že jejich kravský život se na pár hodin razantně změní.

„Zvířata do soutěže vybírají bonitéři ze Svazu chovatelů holštýnského skotu. Pak nastupují stylisté. Kráva musí být totiž pečlivě ostříhaná, umytá, našamponovaná. Dokonce existují na trhu speciální kosmetické přípravky,“ vysvětluje vedoucí školního statku při střední zemědělské škole v Poděbradech Jan Kocmánek. Kráva si musí před soutěží také zvyknout na to, že namísto zpěvu ptáků na pastvině ji bude v uších znít hlasitá hudba, potlesk diváků a před očima ji budou cvakat spouště fotoaparátů. To je hlavní cíl psychické přípravy na soutěž.

„Krávy jsou inteligentní zvířata. Dokonce mnohem inteligentnější než kůň. Toho cvičíte rok. Krávě na to stačí tři týdny,“ říká Kocmánek. Co všechno musí soutěžící krávy ovládat? Malý krok, chození s doprovodem, ukázněnost. Při potlesku se nesmí leknout, vadit by jí neměla ani hudba. Pudrem na vemeno Ani kosmetický kufřík se šminkami pro soutěžící na mrákovské přehlídce nechyběl. Sice v něm nebyly stíny, řasenka a rtěnka, ale po pudrech, tvářence, velkých štětcích a příjemně vonících olejíčcích byla sháňka. „Prvotní stříhání trvá hodinu, maximálně dvě. To je podle temperamentu zvířete. Finální stříhání, čištění srsti, úprava paznehtů a naolejování pak půl hodiny maximálně pětačtyřicet minut,“ vysvětluje Kateřina Galíková z Říčan u Prahy.

Na mrákovské přehlídce je v roli fittéra. Něco jako maskérka u missek. Hadříkem přeleští srst krávy. Natře ji olejem. Dosucha otře vemeno a pak vezme do rukou pudr. Štětečkem zamaskuje nedokonalosti. A pomocí tvářenky pomůže vemenu získat zářivější barvu. Hotovo. Skutečná hvězdná půlhodinka slávy může začít. Jednotlivých soutěžících se ujímá jejich doprovod. Miloš Prokop ze Zdislavic je na podobné přehlídce podruhé. Se svou svěřenkyní, sedm metráků vážící krávou Růženou, se důkladně seznámil tři měsíce před soutěží. Denně spolu půl hodiny nacvičovali chození. Pomalé kroky, malé kroky, zastavení. Pak přišlo to nejhorší pro zvíře: nasazení ohlávky. Ale zvykla si.

„Růžena soutěží poprvé. Doufám, že to zvládne. Jak na ní, když neposlouchá? Přitáhnout ohlávku,“ vysvětluje Prokop. Spolu s dalšími devíti soutěžícími vstupuje i kráva Růžena do hlavního stanu. Tam probíhá vlastní soutěž. Několikrát dokola za důkladného zkoumání zkušebních komisařů. Co se hodnotí? Výšku zvířete, hloubku vemene, vzhled jednotlivých částí těla a další desítky drobností. Pak se všechny soutěžícící postaví do jedné řady.

Pět nejhezčích jde do finále, ostatní odcházejí do zákulisí. Poděkováním za účast je flot od dívky v mrákovském kroji. Z pětice je vybrána vítězka. Vítězky v jednotlivých kategoriích absolvují cestu na národní evropskou výstavu v italské Cremoně. Pro ostatní chvíle slávy končí. Znovu se vrací na své domovské pastviny.