Půvab prvních barevných fotek. V Táboře

Husitské muzeum vystavuje jedny z prvních barevných fotografií vůbec. Expozice Jak svět dostal barvy pohltila už stovky lidí.

Výstava Jak svět dostal barvy nabízí barvy snů, jemnější realitu a vzbuzuje nostalgickou touhu po včerejšku, který je jakoby sladší než dnešek. Ve třech místnostech skrytých za gotickým sálem staré radnice nalezne divák pierota, nahé ženy, francouzské uličky, šlechtické páry, ale i amputované končetiny.

Zkrátka vše, co jejich autoři považovali za důležité zachytit barevně a použili pro to autochrom, první široce používaný proces umožňující vznik barevné fotografie.

V Husitském muzeu je ke zhlédnutí zhruba šedesát reprodukcí. Kusy pocházejí ze sbírky Marka Jacobse, jednoho z nejvýznamnějších sběratelů rané barevné fotografie na světě.

Výstava mapuje náročnou techniku od roku 1903, kdy si ji nechali patentovat bratři Lumiérovi. Hojně používanou byla ještě v třicátých letech. Pak na ni svět, právě pro její technickou náročnost, zapomněl.

Její kouzlo ale získalo Marka Jacobse natolik, že je ochotný se pro získání vytoužených kusů i zadlužit či přinejmenším uskromnit. „Jezdím pětadvacet let starým autem a v zimě mnohdy netopím,“ uvedl pro táborský server Kulturně.com. Výstavu uspořádal ve spolupráci s ateliérem Šechtl a Voseček, v jehož archivu autochromy nechybí. Slavný český autochrom je například fotografie Josefa Jindřicha Šechtla zachycující Edvarda Beneše s chotí.

Dlouhá cesta za snímky

„V archivu ale máme bohužel jen několik málo autochromů. Když jsme proto už v roce 2007 chtěli uspořádat výstavu stého výročí autochromu, oslovili jsme zahraniční sběratele. Autochromy se hledají těžko, jsou rozptýlené ve sbírkách po celém světě, z práce na výstavě se tak stalo malé dobrodružství. Navázali jsme spolupráci s Alanem Scheiblim, pravnukem Antoina Lumiéra, s potomky nejvýznamnějšího českého autochromisty a vynálezce Karla Šmirouse. Při hledání fotografií publikovaných National Geographic Magazine jsme oslovili právě Marka Jacobse,“ popisuje Jan Hubička první kontakt s významným sběratelem.

V té době ale Mark Jacobs nebyl schopný vytvořit dostatečně kvalitní reprodukce pro výstavu. To se vyřešilo o rok později, kdy Vladimír Michanin z Ruské akademie věd sponzoroval profesionální skener.

U Jacobse ve sklepě mohlo vzniknout improvizované digitální pracoviště a za tři týdny bylo na světě prvních sedm set fotografií. Z prvního výletu Hubičky do Spojených států amerických vznikla výstava Fotografie v přírodních barvách.

„V roce 2010 jsme v digitalizaci pokračovali a naskenovali další stovky fotografií. Tentokrát těch nejvýznamnějších ve sbírce. Právě z těch vznikla současná výstava, která poprvé v Čechách představuje široké využití rané barevné fotografie. Od prvních pokusů s barevnou fotografií, přes portréty a ateliérové snímky, až po válečný dokument,“ dodává Hubička.

Upozorňuje, že na výstavě divák najde fotografie známých autorů jako Alfreda Stieglitze, George Hendry Sleelyho i fotografů dnes zapomenutých, kteří věnovali svou kariéru právě barevné fotografii.

Díky Hubičkovi a táborskému ateliéru Šechtl a Voseček vydaly autochromy z jedné významné sbírky svá tajemství. Na jedno ale sběratelé, včetně Jacobse, stále čekají. Jelikož je autochrom spřízněný s pleťovými odstíny, byl často využíván pro portréty.

Mnohem méně se ale uplatnil pro fotografie aktů a pornografie. Právě v objevení takové sbírky sběratelé autochromů s nadějí doufají.