„Rajský“ plakát, inspirace po dědovi

Vypadá jako výjev z rajské zahrady na nějakém historickém plátně. Plakát a další grafické motivy letošního ročníku Letní filmové školy v Uherském Hradišti mají neobvyklý a trochu „nefilmový“ vzhled. Jejich autorem je František Petrák (na snímku), který učí na hradišťské umělecko-průmyslové škole.

Minulé plakáty byly hodně grafické, váš ne. Proč?

Nechtěl jsem se lišit, to ne. Pro mě to byla velká výzva a pojal jsem ji po svém. Je pravda, že je snad letošní vizuál více obsahový, s menším důrazem na dekorativnost. A snad i staromilský, ale to je právě to téma.

Inspiroval jste se starými litografiemi, jak jste se k nim dostal?

Nijak, měl jsem je už od mládí před očima. Nepamatuji si, jestli byly na stěně nebo jinde, ale mám je zažité z dětství. Můj děda, narozený roku 1887, byl totiž malíř, restaurátor a pozlatník. Před první světovou válkou se učil a pracoval ve Vídni, kde nakupoval materiály, aby doma mohl rozjet vlastní firmu. Tak se dostal i k litografiím, které se v rodině zachovaly dodnes.

A vám se líbily? Ano, líbil se mi jejich naivní klid, rovnováha, harmonie.

Vyhrál jste konkurz na plakát. Jak pokračovala práce dál?

Napsal jsem scénář ke znělce, který byl podložený vizualizací mých materiálů. Pak na ní začal pracovat animátor Jiří Novák a zvukař Jan Hala. Tam jsem ale pouze čekal, jak to dopadne. Chtěl jsem, aby zvuk znělky neměl agresivní či digitální charakter, ale aby dojem byl spíše staromódní a harmonický. Díky invenci mladých muzikantů ze seskupení Musica paradis se to snad podařilo.

Jste s výsledkem spokojený?

Dal jsem tomu maximum a to potom člověk cítí jistý druh zadostiučinění. A když máte na práci ohlasy, je to dobrý bonus.

Jaké jsou?

Zatím buď velmi kladné, těch je o něco více, anebo velmi záporné. Podstatné je, že námět vzbudil zájem a přispěl i k reklamě festivalu.