Místo auta na parkovišti prázdné místo. Noční můru se snaží motoristé zahánět pomocí lokalizátorů nebo mobilních telefonů ukrytých v autě. Sedmička ovšem zjistila, že policie je na sledování takových zařízení krátká. Když nejde o zvlášť závažný čin, musí mít k lokalizaci soudní povolení.
Špatná zkušenost
Pavlu Strádalovi už jednou ukradli auto. Nebyl to žádný sporťák, ale měl ho rád. Teď má mladý motorista zbrusu nové auto, na které mu nepřetržitě dohlíží pomocí satelitu bezpečnostní agentura.
„Ve starém autě jsem měl neustále zapnutý mobil. Byla to levnější varianta lokátoru, který normálně stojí kolem deseti tisíc korun. Jenže když mi pak auto ukradli, s nějakým dohledáním telefonu, který byl ukrytý v kufru auta, se policie moc neobtěžovala,“ stěžuje si.
Podle policie není možné bez soudního příkazu mobil lokalizovat, pokud nejde o zvlášť závažný trestný čin. „Takový je zákon. Navíc když zloděj najde v autě mobilní telefon, obvykle se ho hned zbaví. Takový případ jsme už na Klatovsku řešili,“ tvrdí mluvčí klatovské policie Dana Ladmanová.
Honička jako ve filmu
Redaktor Sedmičky se proto pokusil s několik afiguranty zinscenovat krádež vozu, přičemž jeho dohledání nechal zčásti na vlastním přičinění. O samotné dopadení pachatele se pak postarala dvojice skutečných policistů, kteří se k testu propůjčili ve svém osobním volnu. Fiktivnímu zloději nechal redaktor zhruba půl hodiny náskok s tím, že může překročit i státní hranici. Následné hledání pomocí jiného mobilního telefonu trvalo zhruba dvě hodiny.
„Největší problém jsme měli v otevřených nezastavěných oblastech, kde je odchylka i několik kilometrů. Ale nakonec jsme ho našli,“ chlubí se úlovkem figurant Martin Dohnal. Zinscenovaná honička ukradeného auta začala v Klatovech a skončila v Plzni na Lochotíně.
