Rektorka ústecké univerzity a nová šéfka Českého statistického úřadu Iva Ritschelová patří mezi šťastlivce, pro které je práce jednou z největších radostí života.
1. Rodina
Myslím, že pro každého z nás znamená dobré rodinné zázemí mnoho. Pokud se člověk může spolehnout na partnera, na své děti, prostě na své nejbližší, odpadá mu řada starostí a vytváří se daleko větší prostor pro jeho další aktivity. V tomto ohledu jsem měla v životě velké štěstí. Rodiče mi vytvořili podmínky pro vzdělání a můj manžel i děti jsou pro mne velkou oporou.
Děkuji všem za velkou trpělivost. Já bych ji se sebou asi neměla.
2. Práce
Možná je to pro řadu lidí zvláštní, ale práce je pro mne skutečně velkým koníčkem. Ať už jde o vědecko-výzkumnou, pedagogickou či řídící činnost nebo i o běžnou administrativu. Když mám před sebou smysluplný cíl, jsem ochotná vynaložit veškeré úsilí pro jeho naplnění.
Je ale jasné, že jedinec sám nezmůže nic. Musí mít kolem sebe kolektiv stejně naladěných lidí.
Mám štěstí, že jsem doposud kolem sebe takové lidi měla, někdy jich bylo více, někdy méně. Pokud se týká posledních let, tak myslím, že například výsledky, kterých dosáhla ústecká univerzita, jsou dobrým příkladem výsledků týmové práce. Například úspěšné hodnocení úrovně akademických aktivit Akreditační komisí, stejně jako získávání financí pro Kampus i jeho výstavba.
3. Četba
Pocházím z rodiny, které je zřejmě souzeno učitelské povolání. A pokud působil učitel na vesnici, tak se s tím pojila i funkce knihovníka, tedy zajišťování provozu knihovny, nákup knih. Takže každý čtvrtek jsme skutečně stáli frontu u Doušů na novou knihu.
Láska ke knihám a k četbě mi zůstala. Bohužel se mi v posledních letech daří stále méně nacházet čas na krásnou literaturu a spíše se věnuji odborné. Věřím, že se to jednou změní.
4. Cestování Poznávání nových zemí, kultur, nových lidí je mým velkým koníčkem a radostí. Řada zahraničních cest mě nesmírně obohacuje po stránce odborné, kulturní i lidské. Měla jsem možnost se potkat se stovkami zajímavých lidí různého smýšlení, ras a náboženství. I když jsem procestovala velký kus světa, je stále mnoho koutů, které bych v budoucnosti ráda navštívila, ať už soukromě, či pracovně.
5. Příroda V přírodě si odpočinu, cítím její sílu. Mám ráda kopce Českého středohoří, nadchne mě krásná krajina. Mám radost z jejího probouzení na jaře i usínání na podzim. Těším se ze všeho, co se ujme na zahradě, v parku, v lese. Jen se obávám, abychom přírodu nezničili tím, co k svému rozvoji lidstvo podle svých představ, ale na její úkor, potřebuje. I proto jsou ekonomické aspekty tvorby a ochrany životního prostředí součástí mé vědecké i pedagogické práce.
6. Zvířata Zvířata vždy byla a jsou mou slabinou. U nás měli vždy své místo zejména psi, kočky, křečci, rybičky a další domácí mazlíčci. Voříšek Cvoček, trpasličí pudl Peggy, pudl Ben či osmiletý westík Ostík, ti všichni patřili a patří do „naší rodinné smečky“.
7. Country Nejsem znalcem, ale jsem velkým milovníkem country. Trávím se svým panem řidičem hodně času na cestách. Je výhoda, že jsme oba naladěni na „stejnou strunu“, a proto nás při všech jízdách doprovází country. Ve své sbírce mám stovky hitů od Michala Tučného, Věry Martinové, Johnyho Cashe, Hanka Williamse, Shanie Twain a dalších. I když vím, že by se neměla dělat reklama, tak si závěrem neodpustím velkou pochvalu Country radiu.
