Renesanční dáma s citem pro detail | E15.cz

Renesanční dáma s citem pro detail

V dalším dílu seriálu Generace 77 představujeme Kateřinu Pelikánovou, fotografku, modelku a designérku z Mostu.

V jednatřiceti letech Kateřina Pelikánová opustila teplé místo v kanceláři. Usedla do lavice a studuje design kovu a šperku.

„Řekla jsem si, že to zkusím. Podala jsem přihlášku. Přijímačky vyšly. Otevřely se mi dveře do splnění snu a já najednou sváděla vnitřní boj se sebou i s rodinou, nejbližšími, prací. Jsem blázen, že po deseti letech opouštím zaměstnání na Úřadě práce v Mostě a vrhám se do nejistoty? Kdo mě uživí?“ svěřuje své vnitřní pocity Kateřina Pelikánová.

Sehnala si práci na částečný úvazek hned po zahájení studia, uskromnila se s penězi a už je ve druháku. „Je to adrenalin,“ říká.

Je všestranná. Kromě šperkařství ráda maluje, fotí, sbírá kaktusy a sukulenty. Umělecké nadání zdědila po dědečkovi Josefu Byronovi, který miloval tvorbu šperků a bytových doplňků ze dřeva.
„Svůj první šperk jsem vyrobila, když mi bylo šest. Mamince, která na šicím stroji šila buď mně, nebo bráškovi kalhoty, jsem zcizila zbytky látky a nití a vyhotovila z nich a z dřevěných korálků od dědy náhrdelník,“ vzpomíná designérka.

S dědovými dřevěnými korálky vystačila i na gymnáziu a nosí z nich šperky stále. „Ty korálky jsou unikátní, malebné kousky, které bych nesehnala v žádném obchodě. A pak, dýchá z nich příjemná nostalgie a vzpomínky na dědu,“ vyznává se návrhářka.

Často chodí krajinou s fotoaparátem v ruce. „Fotografování i šperkařská tvorba mi soustavně mění a rozšiřují vidění a vnímání okolí. Vidím věci, kterých jsem si dříve nevšímala, vnímám detaily, struktury, křivky, linie, teplotu světla, stíny. Na první pohled obyčejné věci, které jsou součástí každodenního života, ale já se u nich očima zastavím, a moje fantazie tak neustále proudí,“ podívá se do neurčita Kateřina Pelikánová.

Podle ní svět utváří nekonečně mnoho detailů. Živých, třeba hmyz, okvětní lístky, struktura listů. Tak i neživých, struktura a ohyby nejrůznějších materiálů, šroubky na nábytku, orosená sklenice, bublinky ve sklenici. Zdroje její inspirace jsou všude kolem. Jsou nekonečné. Fotografování je jejím koníčkem nejen ze strany hledáčku, ale také před objektivem.

Její tvář se objevila na titulních stranách dvou časopisů. Modelingu se ale věnuje jen okrajově. „Vzpomněla jsem si pozdě,“ nevzdychá příliš nahlas, protože toho nelituje. Fotí pro zábavu a to ji naplňuje víc než tučné honoráře.

Lidé o ní říkají, že je renesanční bytostí a má mnoho podob. „Jestli mě někdo označuje za renesanční, pak je mi to ctí. Protože jako renesanční bytost si představuji někoho ušlechtilého, jemného, vyrovnaného, moudrého. Mám vícero tváří. Pro některé lidi nebo v některých situacích, obdobích či svých náladách jsem nenápadná introvertní myška. Pro jiné a v jiných situacích, či svých náladách jsem zdrojem zábavy,“ dodává o sobě Pelikánová.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!