Restaurátoři je omladili o stovky let. Památky teď čekají na sezonu | E15.cz

Restaurátoři je omladili o stovky let. Památky teď čekají na sezonu

Lenka Cimrmanová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Sedmička představuje pět zajímavých památek na území Jihočeského kraje, které v minulém roce výrazně změnily svůj vzhled.

Vůbec poprvé v novodobé historii mají návštěvníci vzácnou možnost prohlédnout si restaurovanou křížovou chodbu někdejšího dominikánského kláštera, který je nejstarší a nejcennější historickou památkou na území Českých Budějovic. Pro milovníky historie a architektury to byla na jihu Čech událost minulého roku. Nebyla však rozhodně jediná.

1. Dominikánský kláštěr

Oprava dominikánského kláštera trvala šest let a stála více než čtrnáct milionů korun. Historici při ní navíc objevili vzácné středověké fresky. „Do křížové chodby bylo v minulých dvou stech letech postupně vestavěno několik dělicích příček a my chtěli postupným restaurováním rehabilitovat její jedinečnou uměleckohistorickou hodnotu. Při rekonstrukci jsme zjistili několik informací, které mají význam nejen pro areál kláštera, ale také pro dějiny města,“ vysvětluje ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec.

Ve východním křídle chodby nalezli restaurátoři pod mladšími zazdívkami monumentální portál zaniklé kapitulní síně kláštera z konce 13. století.

„Kapitulní síň se využívala jako místo nejdůležitějších řádových čtení, porad a setkání. Podle uzpůsobení portálu se domníváme, že pochází z poslední třetiny 13. století, tedy z doby, kdy byl klášter vystavěn. Možná, že jím prošel i Přemysl Otakar II.,“ uvedl Pavelec.

Zároveň se znovu otevřel původně meditativní prostor čtvercové chodby s rajskou zahradou uprostřed. Restaurace se dočkaly i původní barvy nástěnných maleb. Mezi odkrytými freskami historici objevili také jedinečnou malbu z roku 1378.

„Je na ní zobrazena Panna Marie Ochranitelka, která svým pláštěm chrání zástupce stavů. Zajímavé je, že se mezi nimi nachází i postavy Karla IV. a jeho syna Václava IV. Jde o jediné zobrazení císaře v našem městě a pochází z doby, kdy zde byl císař na návštěvě,“ popisuje Pavelec.

Nově zrekonstruované prostory ale nebudou sloužit jen turistickým prohlídkám. „Počítáme s využitím chodby na výstavy a koncerty. V budoucnu bychom rádi opravili a zpřístupnili také rajskou zahradu,“ uvedl generální vikář českobudějovické diecéze Adolf Pintíř.

2. Zámek Kratochvíle

Do původní podoby, jakou se chlubil za posledních Rožmberků, se v roce 2011 vrátil také zámek Kratochvíle. Od konce června minulého roku se návštěvníci mohou procházet již kompletně zrestaurovanou prohlídkovou trasou zámku.

„Loňský rok byl pro dokončení renesanční obnovy zámku skutečně symbolický. Oslavili jsme i výročí 400 let od úmrtí posledního Rožmberka Petra Voka. Ten si Kratochvíli velmi oblíbil a trávil zde velkou část svého času,“ prozradil kastelán zámku Vojtěch Troup.

Oproti loňskému roku návštěvníci uvidí dvě nově zrestaurované místnosti – renesanční lázeň a přípravnu pokrmů. „Jsou to takové bonbonky, které dotvářejí celou expozici a ukazují každodennost renesančního člověka,“ prozradila Zuzana Vaverková z oddělení restaurování Národního památkového ústavu.

Opravy byly součástí projektu Renesance renesance, který vznikl před pěti lety a každým rokem návštěvníkům přináší něco nového. Už předtím se od roku 2002 pracovalo na obnovách fasád, od roku 2006 přišla na řadu stavební obnova vily, která zahrnovala také restaurování mobiliáře a vybavení nových prostor.

„Vycházeli jsme z několika rožmberských inventářů, z jedné třetiny se podařilo na Kratochvíli dojednat dlouhodobé zápůjčky z Národního, Uměleckoprůmyslového a Jihočeského muzea, další třetina jsou velmi kvalitní repliky historických originálů,“ shrnuje Vaverková.

Ve Zlatém sále zdobeném velkoryse pojatou štukovou výzdobou se pořádaly okázalé hostiny, které měly hosta nejen zasytit, ale také ohromit – bohatstvím, vkusem majitele, jeho mocí a společenským postavením. Právě zdejší rekonstrukce renesančního bufetu je naprosto ojedinělá, působí, jako by si hosté od tabule jen někam odběhli.

Projekt Renesance renesance stavební obnovou nekončí, naopak dostává nový rozměr. „Kratochvíle ožívá rozmanitými kulturními akcemi, které se vracejí k jejímu původnímu využití. Vždyť právě k odpočinku a radovánkám Kratochvíle v dobách posledních Rožmberků sloužila,“ doplnil kastelán Troup.

3. Hradní muzeum

V minulém roce vznikla i expozice Hradního muzea státního hradu a zámku Český Krumlov, která našla své místo v doposud nevyužívaných budovách Hrádku na II. zámeckém nádvoří.

„Muzeum je na rozdíl od většiny hradů a zámků otevřeno po celý rok, přidalo se k hradu Rožmberk a zámku Hluboká, kde jsou v provozu zimní prohlídkové trasy,“ objasňuje Pavelec s tím, že výjimečnost projektu vidí také v rozmanité nabídce muzea.

Návštěvníci poprvé spatří vzácné předměty, které byly doposud ukryté v zámeckých depozitářích. „Pětadevadesát procent vystavovaných předmětů pochází z depozitářů českokrumlovského zámku, ostatní exponáty zapůjčily do muzea i další památkové objekty ve správě Národního památkového ústavu,“ upřesnil Pavelec.

Hrádek je nejstarší dochovanou částí českokrumlovské rezidence. Věž s opevněným palácem vybudovali na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou přibližně v letech 1291–1308. Projekt je výjimečný zejména celoročním provozem a historickým charakterem muzejní expozice.

Nové muzeum připomíná nejvýznamnější události, vztahující se k rožmberským, eggenberským a schwarzenberským vlastníkům krumlovského panství. „Hradní muzeum se inspiruje zlatou érou evropských muzejních instalací v 19. století. Pro ty byla typická nápaditost, vynikající kvalita řemesla a pestrost expozice,“ popsal historický charakter muzejní expozice kastelán hradu a zámku Český Krumlov Pavel Slavko.

Otevření hradního muzea bylo součástí projektu Rožmberský rok 2011, který připomíná významný rod Rožmberků a jeho kulturní dědictví nejen v jižních Čechách.

Při rekonstrukci objektu byla obnovena kachlová kamna, proběhlo restaurování osvětlovacích těles a původní výmalby místností. V přízemí byly vybudovány sociální zařízení, rozvody instalací a požární hydranty.

„Nechali jsme vyrobit kopie světel a vitrín inspirovaných historickými vzory,“ doplnil vedoucí servisního odboru Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Josef Masaryk. Náročným restaurováním prošla i velká část vystavovaných předmětů.

V přízemí je umístěna kavárna, prostor ke vzdělávacím aktivitám, muzejní obchod a vstupní centrum. Zde si návštěvníci prohlédnou maketu českokrumlovského hradu, která zachycuje jeho podobu v polovině 16. století, jejímž autorem je Jiří Krampera. Podkladem pro maketu byl 3D model, který vznikl na základě archeologických a stavebněhistorických průzkumů v areálu českokrumlovského hradu a zámku.

4. Jindřichův Hradec

Výrazně atraktivnější pro turisty je od nového roku centrum Jindřichova Hradce. Město slavnostně ukončilo dva roky trvající projekt, kdy postupně opravilo tři historické objekty – bývalý pivovar, ze kterého se stane Dům gobelínů, jezuitskou kolej, kde sídlí Národní muzeum fotografie, a jezuitský seminář, který využívá Muzeum Jindřichohradecka.

V jednom komplexu si tak lidé prohlédnou fotografie, gobelíny nebo třeba řezbářské výrobky. Vznik tohoto areálu stál 160 milionů korun. Jak upozornil ředitel muzea Miloslav Paulík, v roce 2002, když se Národní muzeum fotografie otevřelo, nikdo nevěřil, že by se mohlo stát celorepublikovým kulturním centrem.

„Fotografování, výroba gobelínů i řezbářství jsou řemesla, která k tomuto městu patří, ale bohužel postupně upadají v zapomnění,“ řekl Miloslav Paulík. Výroba gobelínů má ve městě stoletou tradici: dílnu v Jindřichově Hradci založila v roce 1910 Marie Hoppe-Teinitzerová a s pracemi slavila úspěchy po celém světě. Další novinkou je plánovaná spolupráce s Národním technickým muzeem. Do Jindřichova Hradce se dostane část exponátů z jeho depozitářů, některé pak Národní muzeum fotografie představí na samostatných výstavách. Záměr vítá legenda mezi českými fotografy Jindřich Štreit.

„Jediný problém vidím v tom, že muzeum je trochu mimo centrum republiky, to je handicap. Proto si myslím, že propojení s Národním technickým muzeem je velice dobré řešení. Náplň musí určit vedení Národního muzea fotografie a měla by být co nejsoučasnější – neměla by zůstat jen na regionální úrovni,“ nastínil Štreit.

Ten také zavzpomínal, že před deseti lety, kdy se muzeum rodilo doslova z ruin, málokdo věřil v úspěch. Dnes jej považuje za důstojný svatostánek české fotografie, která má v celosvětovém měřítku významné místo.

Podnět k založení Národního muzea fotografie dalo v únoru 1999 občanské sdružení Muzeum fotografie. Instituce byla otevřena 21. června 2002, za tu dobu uspořádala kolem dvaceti výstav. Sály Národního muzea fotografie prošlo za jeho existenci přes padesát tisíc návštěvníků. Jednou ze stěžejních aktivit muzea je tvorba sbírky.

V takzvaném Zlatém fondu má nyní díla 220 fotografů, od každého dva snímky. Jsou mezi nimi slavná jména jako Karel Cudlín, Jiří Havel, Jan Saudek, Jindřich Štreit nebo Miroslav Vojtěchovský.

5. Synagoga ve Čkyni

Ke konci se chýlí i záchrana synagogy ve Čkyni, která je nejstarší dochovanou židovskou svatyní v jižních Čechách, jedinou synagogou na okrese Prachatice a jednou z posledních zachovaných vesnických synagog v Čechách vůbec. Jde o masivní jednotraktovou stavbu v prostém klasicistním slohu. Je v ní hlavní a zimní modlitebna a několik dalších místností.

V roce 2012 musí být hotové stavební práce, o rok později vnitřní vybavení. Následující rok už by tam mělo fungovat přeshraniční informační centrum, muzeum židovské kultury, knihovna, galerie a víceúčelové sály. Úsilí nadšenců, sponzorů a vedení obce bude korunováno díky evropskému projektu česko-bavorské spolupráce a dotacím z programu Záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury.

„Evropský grant je zhruba desetimilionový. Partnerem projektu je nám bavorský zámek Wolfstein ve Freyungu, který potřebuje zmodernizovat expozice,“ uvedla Jindra Bromová ze Společnosti pro obnovu židovské synagogy ve Čkyni.

Projekt vzájemné spolupráce by měl být mostem mezi českou a německou kulturou. Čkyňská synagoga by se měla znovu stát společenským centrem prácheňského regionu.

Autor: Lenka Cimrmanová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video