„Pro analýzu jsme se inspirovali situací v německých, francouzských a rakouských Alpách, ale i v Tatrách. Každý, kdo tato střediska navštívil, potvrdí koncentraci sportovních, oděvních, kosmetických a dalších značek. Zajímalo nás proto, v čem se liší Česká republika,“ říká Lenka Vodrážková, vedoucí oddělení Property Managementu DTZ. „Zdrženlivost tuzemských maloobchodníků nás překvapila. Pokud totiž budeme vycházet z funkčního konceptu propojení nakupování a zábavy, a s tím spojených zážitků, nabízejí hory zajímavé formáty a možnosti,“ dodává.
K výjimkám patří například řetězec Intersport, který právě před pár týdny otevřel svůj první Intersport Rent v Lipně nad Vltavou. Půjde o síť maloformátových prodejen a půjčoven se širokou nabídkou od lyží až po inline brusle v bezprostřední blízkosti sjezdovek s možností i online řešení pro příjem a vyřizování objednávek. Předností tohoto konceptu je rychlá dostupnost sortimentu pro sportovní a turistickou pohybovou aktivitu. Intersport v tomto spatřuje nevyužitý potenciál a dlouhodobým cílem je postupně vybudovat v každém velkém lyžařském středisku jeden Intersport Rent, což také přispěje k dalšímu zatraktivnění českých lyžařských středisek. „Víme, že spousta Čechů si například v Rakousku ráda připlatí za kvalitní výbavu. Umí si spočítat, že při průměrně jednom týdnu stráveném na lyžích se jim finančně nevyplatí si lyže a další vybavení kupovat, ale půjčovat,“ říká Vít Podešva z Intersportu.
Analýza DTZ bere v úvahu zásadní limitující faktory z hlediska retailerů. K těm hlavním patří sezónnost: hlavní provoz je redukován v podstatě jen na tři měsíce v roce, od poloviny prosince do poloviny března. Další určujícím faktorem je velká závislost na klimatických podmínkách v jednotlivých letech, kdy letní sezóna maloobchodníkům nevynahradí ztráty na nájemném a zaměstnancích ze slabší zimy. Jaro a podzim jsou tradičně „hluchá“ období. Zmínit je třeba také, minimálně v loňském roce, klesající počet návštěvníků českých hor a vysoké procento tzv. jednodenních návštěvníků.
Ve prospěch dalšího rozvoje lokalit na českých horách naopak hrají zajímavá a motivovaná cílová skupina, možné spojení prodejny s půjčovnami či servisem či aplikace zážitkových formátů prodeje. Zejména v segmentu sportovních potřeb a oblečení jsou mnohá horská, především krkonošská střediska, již plně saturována místními podnikateli, kteří díky přítomnosti majitele sázejí na osobní přístup i individuální cenotvorbu.
Výborně jim funguje kombinace prodejny, půjčovny, servisu i poradenství, často se také orientují na luxusnější zboží i dražší služby. Příkladem může být David Sport nebo Sport Čermák v Harrachově, Psport v Rokytnici nad Jizerou neno Ski Horka ve Špindlerově Mlýně.
Sportovní řetězce sázejí spíše na akvizici mezi lyžaři a snowboardisty „v nížinách“. To, že se jim podobný přístup vyplácí, lze odvodit ze shodných odpovědí jejich zástupců: tuzemští návštěvníci hor přijíždějí zpravidla dokonale vybaveni, ti zahraniční míří spíše do půjčoven. Zajímavým prodejním artiklem jsou tak především doplňky v podobě čepic, rukavic, brýlí.
K analýze tým DTZ inspirovalo i množství samplingových a marketingových kampaní, které se každoročně na českých a moravských horách odehrávají. „Ukázalo se však, že je velký rozdíl mezi tím, něco na správném místě ukázat – a ten samý artikl prodat,“ říká Vodrážková. Podle ní přitom na zdejších horách existuje určitý prostor pro zajímavější developerské projekty kombinující obchod se širší, kvalitní nabídkou, služby typu bank a zábavu.
„Je třeba si uvědomit, že i když v návštěvách hor převládají krátkodobé, jednorázové pobyty, je velmi početná skupina bonitních klientů nejen z Česka, kteří na horách tráví volný čas. A k tomu patří i knihy, móda, hračky a další sortiment. Nevyjímaje zázemí pro podnikatele,“ doplňuje Vodrážková.
