Říše sněhu v zemi nikoho

Je hned několik důvodů, proč sem aspoň jednou za život zajet. Sníh, krásná krajina a členitý terén, míň lidí a ještě méně lyžařů z České republiky, dostatečná rozloha střediska i pro týdenní dovolenou, příjemné klidné ubytování, další možnosti pro kvalitní lyžování v blízkosti (famózní Lech Zürs und Warth Schröcken či menší střediska v Bregenzském lese)… A nesporný genius loci.
Nejvíc sněhu za sezonu
Sníh, sníh a zase sníh, tím se místní nejvíc chlubí. Málokde v Alpách i ve světě ho mají za rok víc. Damüls se chlubí průměrným rekordem za pět let: 9,3 metru během zimy. V některých průvodcích je proto uváděno jako „nejsněžnější“ obydlené místo na světě. A jestli není první na světě, pak určitě patří ke špičce v celých Alpách.
Proč tu většinou spadne víc sněhu než v jiných částech Alp? Bregenzský les je prostě na ráně. Je to první vyšší pohoří Alp ve směru od severozápadu. Hned za ním na východě se navíc tyčí vysoká hradba Arlbergu, na jihu pak hřeben Silvretty, o nějž se přívaly sněhu zarazí.
Architektura Vorarlberska
Při stavbách se stále používá hodně dřeva. Nové budovy působí čistě, jsou zalité světlem a bez „kudrdlinek“. Díky tomu je Vorarlbersko pokládáno za předního představitele současné moderní evropské architektury. Ta dokonale ladí se starými selkými staveními, často pokrytými dřevěnými šindeli.
Ačkoli tu nejvyšší vrcholky dosahují jen něco málo přes 2000 metrů, pohoří je krásně členité a působí mnohem vyšší, než ve skutečnosti je. Oblast Damüls-Mellau a přilehlá Faschina je plná hřebínků, kotlinek, planinek, z nichž ční impozantní skalisko Damülser Mittagspitze (2095 m) se stády kamzíků.
Propojená střediska
Propojené středisko je dostatečně rozlehlé, aby se tu lyžař nenudil ani při týdenním pobytu. Má kolem 75 km tratí, většinou červené a modré, a také relativně hodně možností pro freeride. Navíc do blízké Faschiny (dalších asi 25 km sjezdovek) se dá popojet pět minut skibusem. Autem je to z nejvzdálenějších míst, z Mellau do Damüls, asi 20 km. Když chce sjezdař zdolat celou lyžařskou houpačku jedním směrem ze severu na jih, čeká ho přibližně třináct výjezdů lanovkou. Jak patří v Rakousku už k dobrým mravům, až na výjimky lyžař nenarazí na vleky. Naprostou většinu transportu obhospodařují moderní šesti- a čtyřsedačky. Jen páteřní kabinka z Mellau čeká na rekonstrukci.
Zatímco Mellau (688 m) je menší středisko v údolí, do Damüls (1432 m) se musí šplhat vysoko do hor úzkými serpentinami. Návštěvník tu najde malebné domky, kostelík, penziony a hotýlky roztroušené přímo na svazích u sjezdovek. Jedny z nejkrásnějších, proměnlivých tratí klesají z centrálního vrcholku Hohes Licht, další hezké sjezdy pak vedou například zpod vrcholu Portlahornu, kde je nyní nová šestisedačka. Dobrý Burton Snowpark je v oblasti Damüls pod Hohes Licht v místě Walisgaden a má rozlohu šest hektarů.
Švýcarská cesta
Za pozornost stojí i vesničky dole v údolích: Au, Schoppernau, Andelsbuch. Kravín vedle cukrárny, pekárna vedle hotelu, obchůdek vedle kravína. Za tím vším zbrusu nová sklobetonová hasičárna s dřevěným obložením… V Andelsbuchu navíc supermoderní Dům řemesel jednoho z nejodvážnějších švýcarských současných architektů Petera Zumthora. V tomhle ve Vorarlbersku předběhli zbytek Rakouska a vydali se „švýcarskou“ cestou. Tradiční selská stavení prolíná vkusná a nezřídka odvážná moderní architektura. A farmáři tu chovají dobytek v tak čistém prostředí, že dokud neotevřete dveře do stáje, poznáte jen podle bučení krav a řehtání koní, že vám pod okny hotelu stojí farma.
BREGENZERWALDSKÉ SÝRY
Zajímavý je salašnický kurz např. ve vesničce Egg či návštěva sýrařského sklepa v Lingenau, kde zraje 34 tisíc kol tvrdého sýra. Ten můžete ochutnat i v místních salaších. Mezi 30 druhy kraluje Bergkäse a Aplkäse, sýr ementálského typu ze syrového mléka. Mají tu i další tvrdé sýry, od jemných až po kořeněné, nejen z kravského, ale i ovčího a kozího mléka.
Nezvyklý je syrovátkový Alpzieger, který obsahuje 40 druhů bylin a má neobvyklou zelenou barvu. Absolutní raritou je sladký sýr „lesní čokoláda“, zvaný Gsig nebo Sig, což je karamelizovaný mléčný cukr s mnoha přírodními ingrediencemi.
OČIMA AUTORA
Proč je Vorarlbersko tak jiné? Od Vídně je pekelně daleko (do Bregenzu je to 620 km a šest hodin jízdy autem, tedy dál než z Prahy) a od zbytku Rakouska ho odděluje masiv Arlbergu. A tím je to dané. Mluví se tu jinak (silným dialektem) a vypadá to tu jinak. V něčem mají zdejší obyvatelé blíž ke Švýcarům. Po skončení první světové války tu bylo také silné hnutí, které usilovalo o připojení země k sousednímu Švýcarsku ve formě kantonu.
Článek vyšel v časopisu Lidé a Země