Jediný robot, kterého Vítězslav Lukáš vlastní, v jeho kuchyni seká cibuli a mele maso. Průmysloví roboti, o které se denně stará v práci, ale neváhají chytit do „rukou“ žhnoucí kusy kovu v ocelárnách, neúnavně balí sklenice s okurkami, lakují záchodové mísy nebo sestavují plastové zásuvky, které pak napájejí domácí spotřebiče.
Jednoho oranžového robota zaměstnala od února také brněnská pobočka strojírenské společnosti ABB. „Robot dostal od zaměstnanců přezdívku Karel a brousí těžké transformátory, které firma v Brně vyrábí,“ říká šestatřicetiletý Lukáš. Ve společnosti ABB, která roboty vyrábí ve Švédsku, má na starosti jejich prodej v Česku.
Oceloví příbuzní brněnského Karla, který je ukrytý v uzavřené kukani, si nedávno užili filmové slávy Hollywoodu po boku herce Christiana Balea. „Osmnáct robotů hrálo ve čtvrtém pokračování akčního sci-fi snímku Terminátor s podtitulem Salvation,“ chlubí se Lukáš. Stroje ztvárnily role robotů, kteří na sériové lince vyrábějí kybernetické bojovníky terminátory.
Filmaři byli překvapení, co všechno je možné roboty pomocí počítačů naučit. „V podstatě jsou to dokonalí herci, vždy poslechnou scénář,“ směje se Lukáš. Po dokončení filmu našli roboti uplatnění v průmyslové výrobě.
Na turné s Bon Jovim
Roboty podobné tomu brněnskému využívá i rockový zpěvák Jon Bon Jovi. Zraky tisíců jeho fanoušků upoutá pětice průmyslových strojů, které na pódiích dvouletého koncertního turné The Circle Tour tancují za zády skupiny do rytmu hudby. V pažích při tom drží velké obrazovky. „Čas od času se přemístí do formace, kdy z pěti panelů, na kterých jsou digitální animace a obraz z koncertu, vytvoří jednu obří plochu,“ popisuje rockovou show Lukáš.
Jako malý měl Lukáš ze všech robotů nejraději ty z filmové série Hvězdné války. „Líbil se mi malý R2D2 a potom roboti s lidskými proporcemi,“ říká Lukáš. Průmysloví roboti, o které se stará, vzdáleně připomínají lidskou ruku. Ta ale na rozdíl od nich pracuje v šesti osách.
„Robot je stále jen stroj, který dělá určité úkony a jeho mozkem je počítačový program,“ líčí Lukáš. Nejmodernější průmysloví roboti už kromě hmatu získali další smysl – zrak. „Vybavujeme je kamerami, pomocí kterých dokážou určit, kde přesně leží drobná součástka. Také poznají, jestli nemá kaz,“ říká Lukáš. Roboti navíc využívají laserové zaměřování a o bezpečnost lidí se stará speciální systém, který při kontaktu s okolím stroj zastaví.
Nespí a nesvačí
Brněnský Karel opracovává jeden transformátor stejně dlouho jako člověk. „Je ale přesnější a každý kus je totožný. Robot navíc nesvačí a pracuje třeba tři směny sedm dní v týdnu,“ říká Lukáš. V Brně Karel občas zahálí, udělá totiž tolik práce, že zaměstnanci nestačí dodávat neopracované transformátory.
Roboty pro práci tradičně používají zejména automobilky. „Dnes už si je ale mohou dovolit i menší firmy. V Česku si je pořizují i živnostníci. Záleží na typu, ale průmyslový robot dnes stojí již několik set tisíc korun,“ říká Lukáš. V Česku pracuje v průmyslu zhruba dvaatřicet robotů na deset tisíc zaměstnanců. „V západní Evropě je to až devadesát robotů na deset tisíc lidí,“ srovnává Lukáš.
Průmysloví roboti podle odborníka nemají připravit lidi o práci. „Někdo si to myslí, ale to není smysl robotiky. Stroje se nasazují hlavně tam, kde jsou pro člověka nesnesitelné podmínky. Třeba v huti, kde je padesátistupňové horko, nebo lakovnách. Tam navíc dokážou ušetřit více než dvě třetiny barvy,“ říká Lukáš.
Firma ABB obvykle neprodává pouze samostatné roboty, ale rovnou celý systém. „Tedy například ochranné prvky, dopravní pásy i nástroje, které robot využije,“ vysvětluje Lukáš. Ovládací panely robotů jsou navržené tak, aby základní nastavení a ovládání zvládli i pracovníci bez technického vzdělání.
Díky tomu roboti nemusejí jen pracovat v továrnách, jejich využití záleží na fantazii majitele. Například podnikatel z Uherskohradišťska ho používá pro zábavu dětí. „Na mikulášskou besídku na rameno robota připevní sedačku ze závodního auta a děti pak zažívají divokou jízdu plnou otáček vzhůru nohama,“ popisuje netradiční využití robota Lukáš.
