Rodině nejvíce chutná moje svíčková

Čtvrtý díl seriálu Sedmičky je o muzice, práci i cestování. Tedy o radostech táborské primářky Jany Sysové.

„Nebude v Táboře nějaký pěkný koncert, že bych zašla?“ ptala se Jana Sysová fotografa Sedmičky. „Kvalitní hudba bude v parku za divadlem, nebo kapela Epidemie,“ nabídl jí. Kouzlo nechtěného zafungovalo. Hudba i choroby patří totiž k životu Jany Sysové. Je dlouholetou primářkou infekčního oddělení táborské nemocnice a muzika je jedním z jejích největších koníčků.

1. Práce

Pořád mě moc baví moje práce. Infektologie je zajímavá. Je to medicinský obor, který se zabývá léčbou infekčních chorob. V šedesátých a sedmdesátých letech se lidé domnívali, že na vše máme antibiotika a očkování. Opak je pravdou. Objevila se řada nových nemocí, a to i díky globalizaci.

Příjemné je, že většinu infekcí můžeme vyléčit a pacienti odcházejí zdraví. Vyšetřujeme lidi s nejasným původem horeček, únavovým syndromem nebo zvětšením uzlin. Je to jako detektivka, musíte zkoumat, než přijdete na to, co pacienta trápí. To mě na tom baví. Navíc pavilon infekce jsem přizpůsobila svým představám, vyrostl v roce 2000 doslova na zelené louce, dřív tu byla nemocniční zahrada. Sama jsem se na jeho stavbě podílela, kreslila návrhy, dělala i stavební dozor.

2. Rodina

Jako pro každého je pro mě důležitá rodina. Člověk musí mít zázemí, kde relaxovat, nabít se. Kdybych někdy měla volit mezi ní a prací, vyberu si rodinu. Bydlíme v Táboře v domě dohromady s rodiči. Babička s dědou nám moc pomohli, hlídali děti, když jsme s manželem oba sloužili. Po narození druhého syna jsem šla po sedmi měsících do práce, už jsem byla primářkou, nemohla jsem zůstat tři roky doma. A bez nich by to nešlo.

3. Hudba

Muzika mě provází celý život. Dříve jsem zpívala s táborským orchestrem Vráti Heřmánka. Hráli jsme na tanečních, maturitních plesech. Na vysoké jsem hrála s dívčí kapelou na basovou kytaru. Když jsem se vrátila do Tábora, zkusila jsem rok znovu zpívat s Heřmánkem, se zaměstnáním už to ale nešlo. Mám ráda swing, jazz, ale i rock nebo třeba R´n´B. „Dorostla“ jsem taky k opeře. Poslechnu si i současné kapely, jako Clou nebo Green Day, to hlavně díky synovi. Občas si zahrajeme s kluky doma, oba zvládají klavír i kytaru. Sama jsem si koupila dvanáctistrunnou kytaru.

4. Hory a moře

Lyže jsou moje velká vášeň. Na běžkách mám ráda Krkonoše nebo Jistebnicko, kde jsou hezké trasy. Na sjezdovky jezdíme posledních deset let do Itálie. Je to taková naše srdeční země. Vždycky v zimě si beru tři týdny dovolené právě na lyžování. Ale moře v létě je taky moje oblíbené, jsem vodní živel. Když přijdu domů z práce, první co udělám je, že jdu do vany.

5. Chalupa

Před čtyřmi lety jsme si koupili chalupu u Mladé Vožice. Tam jsem se vyřádila jako bytový architekt. Je to dům, odhaduji, ze začátku dvacátého století, tak jsme ho chtěli uvést do původního stavu. Předchozí majitelé tam měli nesourodý nábytek všeho druhu. Ne, že bychom měli archaické věci, ale skloubili jsme staré s novým tak, abychom tam mohli dobře bydlet. Prostě styl jihočeského stavení, člověk musí koukat i na okolí. Nemůžu z Mladé Vožice dělat Provence. Navrhování interiérů mě hodně baví.

6. Vaření

Ráda vařím. Přes týden to moc nestíhám, ale o sobotách a nedělích ano. To pak dělám několik jídel najednou. Spíš jsem na klasickou českou kuchyni. Na experimenty musí mít člověk náladu. Nejoblíbenější jídlo naší rodiny, které pro ně vařím já, je svíčková, třeba i z divočiny. Na plese ve Skalici jsme vyhráli srnčí a bažanta, srnčí na smetaně bylo výborné, ale s bažantem je hrozně práce a výsledek není takový.

7. Cestování a Itálie S rodinou hodně cestujeme. Jezdíme autem, zastavujeme, chceme vše vidět. Takové Toskánsko je nádhera. Jsme zatížení na Itálii. Mám ráda italskou mentalitu, je mi sympatické, jak se chovají k dětem i to, jak na sebe lidé dbají. Je tam nádherná příroda, mají moře, hory. A úžasná je historie. Tady jsme nadšení z Prahy a tam je každé městečko velké jako Soběslav nabité historií.