Rok v metropoli: Obama, miliony zmizelé v Opencard a show hvězd | E15.cz

Rok v metropoli: Obama, miliony zmizelé v Opencard a show hvězd

Co Praze přinesl rok 2009? Týdeník Sedmička vybral sedm nejvýznamnějších událostí.

V roce 2009 byla Praha na půl roku centrem Evropské unie. Navštívilo ji mnoho známých osobností z politického i kulturního života. Pražané zažili i vyhrocené situace. To když třeba hrozilo, že autobusy, tramvaje ani metro nevyjedou. O tom všem psal i týdeník Sedmička, který lidé od dubna nacházejí ve stojanech po celém městě.

1. Obama v Praze

Více než deset tisíc lidí si přišlo 5. dubna na Pražský hrad poslechnout projev amerického prezidenta Baracka Obamy o nutnosti snižovat počet jaderných zbraní. Na místo proslovu přicházeli již od brzkých ranních hodin. Čtyřiadvacetihodinová návštěva Prahy byla vyvrcholením prezidentovy první oficiální cesty do Evropy. Jeho návštěvu provázelo několik nenásilných demonstrací ekologických aktivistů a odpůrců i příznivců radarové základny v Česku.

Na Obamovo bezpečí dohlížely čtyři tisíce policistů z pořádkové, dopravní i kriminální služby. Po dobu jeho pobytu platila přísná bezpečnostní opatření. Policisté místním radili, aby se vyvarovali jakéhokoli podezřelého chování v blízkosti prezidenta.

2. Vystěhování squatterů

Squatteři z vily Milada museli po dvanácti letech opustit své „bydliště“. V úterý 30. června do domu vtrhla za asistence policie bezpečnostní agentura. Najal si ji správce objektu, Ústav pro informace ve vzdělávání.

„Squatteři pořádají až do ranních hodin hlasité koncerty, na něž se sjíždějí stovky lidí. Obyvatelé a studenti nemají klid na spánek, práci a studium. V okolí squatu panují neúnosné podmínky, okolí je zamořené lidskými i zvířecími exkrementy,“ řekla mluvčí ústavu Bohumila Beranová.

Ministr pro lidská práva Michael Kocáb squatterům zajistil náhradní bydlení v domě v Truhlářské ulici, kde žijí dodnes. Část z nich se ale s vyklizením Milady nesmířila a obsadila 12. září dům na Albertově. Po bitkách s policií skončili u soudu. Přelíčení s těmi, kteří nesouhlasili s podmínečnými tresty či veřejně prospěšnými pracemi, bude pokračovat v lednu.

3. Oslava výročí 17. listopadu

Tisíce lidí si přišly 17. listopadu na Národní třídu připomenout dvacáté výročí sametové revoluce. Oslavy, které začaly mimo jiné pískotem na prezidenta Václava Klause při pokládání věnce na Národní třídě, zakončil velký koncert tamtéž. Většina z účastníků na místo dorazila v symbolickém vzpomínkovém průvodu, který vyšel z Albertova a vedl stejnou trasou jako ten studentský na sklonku roku 1989.

Narušit oslavy se pokusili svým nepovoleným shromážděním a následnými bitkami s policisty příznivci Dělnické strany. Policie však situaci zvládla. „Zadrželi jsme šestnáct lidí, kteří byli obvinění z útoku na veřejného činitele a poškozování cizí věci. S dalšími šestnácti jsme zahájili přestupkové řízení,“ řekla mluvčí pražské policie Iva Knolová.

4. Hrozící stávka v dopravě Budeme stávkovat, do práce půjdou Pražané pěšky. Tak v listopadu hrozili odboráři dopravního podniku. Vyhlášením stávkové pohotovosti protestovali proti tomu, že magistrát dal letos podniku o 1,9 korun miliardy méně, než bylo potřeba. Dalším ze závažných problémů bylo také hromadné propouštění zaměstnanců na základě auditu společnosti BNV Consulting.

„BNV Consulting svými nesystémovými a nekvalifikovanými návrhy připravila o práci a existenční jistoty řadu dlouholetých zaměstnanců,“ tvrdili odboráři. Stávkou hrozili ještě na začátku prosince, když se jich auditorská firma dotkla pozvánkou na vánoční večírek, v níž v komiksové podobě účinkoval propuštěný zaměstnanec. Prozatím ale podle odborářů stávka nehrozí.

5. Projekt Opencard

Projekt Opencard je ztrátový, ukázal prosincový audit. Město do „karty Pražana“ investovalo 888 milionů korun. Výnosy přitom byly nulové.

„Projekt bude pokračovat, ale každá koruna musí být odargumentovaná,“ okomentoval výsledky auditu primátor Pavel Bém s tím, že příští rok by měly začít fungovat nové služby v podobě elektronické peněženky a slevové karty do vybraných kulturních zařízení.

Zatím jsou známé první oběti. Odstoupili ředitel magistrátního odboru informatiky Václav Kraus a náměstkyně primátora Markéta Reedová (SNK ED), na pozici radního skončil i Petr Štěpánek (SZ). Rada tak zůstala jen v rukou ODS. Podle opozice však vinu za Opencard nese přímo primátor.

6. Změny územního plánu

Zastavění oblasti nazývané Trojmezí, ale i rozšíření ďáblické skládky. To zatím schválili zastupitelé k dalšímu projednávání. Nezávisle na tom ale město vytváří návrh nového územního plánu, který by měl platit pro následujících minimálně patnáct let. Magistrát od občanů obdržel přes tři tisíce připomínek a námitek.

„Koncept nového územního plánu staví město spíše pro auta než pro lidi,“ mínil mluvčí iniciativy Auto*Mat Michal Křivohlávek.

Problémem tvorby nového územního plánu je, že zastupitelé řadu změn schválí ještě před tím, než začne nový plán platit. Zatím ale mohou slavit odpůrci zastavění pražských nádraží. Na území Masarykova nádraží, nákladového nádraží Žižkov či Smíchovského nádraží v nejbližší době nic nevznikne. Zastupitelé se změnou na stavební parcely prozatím nesouhlasili.

Chystané změny územního plánu naopak slibují možnost výstavby lanovky z Podolí na Kavčí hory, nové trasy metra D, ale i omezení stavby výškových budov v širším centru Prahy. „Stavba podobná výškovým budovám na Pankráci by tak již neměla být možná,“ sliboval ředitel útvaru rozvoje města Bořek Votava.

7. Velké koncerty

Přestože pořadatelé koncertů našli na Chodově nový areál, kde mohou koncertovat světově proslulí hudební interpreti, zatím se zdá, že podobné akce, jako bylo vystoupení americké zpěvačky Madonny, se tam konat nebudou. Část tamních obyvatel se postavila proti pořádání kulturních událostí podobného rozsahu. Petr Novák z pořadatelské agentury Live Nations je ale i tak optimistický.

„Koncertem Madonny jsme se zařadili do seznamu metropolí, které jsou schopné podobnou akci zvládnout,“ řekl Novák.

Rekordní počet diváků zavítal i na koncert kapely Kabát. Na Vypich si ji přišlo poslechnout přes šedesát tisíc fanoušků. Úspěch slavil i balkánský hudebník Goran Bregović na Staroměstském náměstí.

Mnoho zahraničních hudebních interpretů do Prahy zamířilo vůbec poprvé. Patří mezi ně například zpěvačky Beyoncé, Lily Allen, ale i skupina Eagles. Do pražských koncertních hal si opět našly cestu osvědčené hvězdy jako Depeche Mode, Anastacia, Pink či Rammstein.

Naopak zřejmě naposledy mohli Pražané slyšet bluesového kytaristu a zpěváka B. B. Kinga.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!