Tak jako se čtveřice chlapců plavila za dobrodružstvím po řece ve slavném Zemanově filmu Cesta do pravěku, je možné podobnou pouť udělat i na Vysočině.
Vodítkem cesty bude říčka Brtnice v úseku mezi jejím soutokem s řekou Jihlavou až k Brtnici. Místo člunu poslouží nohy. A namísto pravěkých ještěrů může turista jako stopy prehistorie obdivovat skalnaté masivy po stranách malebného údolí.
Možná právě kvůli nim si údolí oblíbil loupeživý šlechtic Zdeněk z Valdštejna, který si hrad vybral za své sídlo ve třicátých letech 15. století. Odtud také podnikal útoky na bohaté město Jihlavu. Bylo to v období husitských válek, v nichž stála Jihlava jako město husitům nepřátelské. Zdeněk z Valdštejna však nebyl zřejmě ani tak horlivým husitou jako spíše snaživým lupičem. „Jeho válečné činy se spíše jeví jako pokračování násilných akcí jeho předchůdců před husitskými válkami, přepadů kupců a podílů na kořisti,“ napsal archeolog a historik Zdeněk Měřínský, který se historií hradu dlouhodobě zabývá.
Vzácná zřícenina
Kdoví, třeba loupeživý Zdeněk z Valdštejna využíval při svých výpadech i tajné chodby z Rokštejna. Ta měla podle místních pověstí ústit v nedaleké Panské Lhotě ve starém pivovaru. Na témž místě měla současně končit chodba z hradu v Brtnici. Na Brtnici archeologové našli středověká sklepení, ale chodby ne. Na Rokštejně, pobořeném už během husitských válek, nenašli ani ty sklepy.
Rokštejn je zříceninou krásnou na pohled i pro laiky, ale odborníky na něm zajímá i jeho architektonický vývoj. Je nepříliš častým typem původně markraběcího dvojhradu, který v době svého utváření po druhé půli 13. století zřejmě patřil k nejvýstavnějším svého typu na Moravě.
Na vlastní nebezpečí
Návštěvníci hradu mají do areálu zříceniny neomezený vstup, ale na vlastní nebezpečí. Hlavní věž hradu sice loni nechali správci opatřit schody a vstupní plošinou, letos ji však pro nedostatek peněz na průvodce uzavřeli.
Na hradě už od roku 1981 dělají archeologové systematické průzkumy. V příštím roce by měli do hradu opět přijít i zedníci. „Chceme zpevnit části sesuté hradby a zafixovat ji krytem na vrchní části. Udělali bychom i vstupní bránu od přístupové cesty,“ řekl brtnický starosta Stanislav Jirků.
Archeologické průzkumy letos odhalily, že hrad původně sahal až do současné cesty, která spojuje Přímělkov s Panskou Lhotou a fakticky tedy prochází přímo skrz hrad.
Cesta od Rokštejna dál údolím Brtničky vede k zaniklé osadě Doubkov se stavbou zaniklého mlýna s pozůstatky náhonu. Další cesta údolím vede kolem Výrovy skály do Brtnice. Tam si turisté mohou na samém okraji města, u cesty do Panské Lhoty, prohlédnout dva sousedící židovské hřbitovy, z nichž ten starší pochází z období před rokem 1600.
Nejznámějším brtnickým rodákem je architekt vídeňské secese Josef Hoffmann, který má na náměstí ve svém rodném domě muzeum s pravidelnými výstavami. Největší brtnickou památkou je pak zdejší hrad a zámek. Ten je však pro aktuální opravy střechy a krovů uzavřen včetně zámeckého parku. Rozlehlou památku je tak možné si prohlédnout alespoň zvenčí. Tady, v současnosti, končí výlet po čarovné říčce Brtničce.
KUDY K HRADU
Na zříceninu hradu Rokštejna se lze nejlépe dostat vlakem po železniční trati 240 mezi Jihlavou a Třebíčí.
Vystoupit lze na zastávce Přímělkov a pak jít buď po zelené značce podél řeky Jihlavy až k ústí Brtničky a dál údolím, nebo vystoupat do strmého svahu obcí Přímělkov a pak si užít krásného výhledu na hrad v údolí.
Druhou možností je využít cestu po modré turistické značce z vlakové zastávky Dolní Smrčné. Modrá značka vede údolím Brtničky až do Brtnice, odkud jezdí autobus.
