Rothschild nebo raději Bezruč?
Ročně se v Ostravě pojmenuje zhruba desítka nově vzniklých ulic, éra přejmenovávání, alespoň tedy prozatím, skončila. Blažena Przybylová, ředitelka ostravského archivu a také členka muzejní, letopisecké, vysvětluje, že názvy nových ulic po dohodě s komisí musí nejprve schválit obvodní a poté i „velké“ městské zastupitelstvo. „Dbáme na to, aby se názvy někde neopakovaly,“ říká Przbylová.
Nejvíce vzruchu vyvolává pojmenování nových ulic na Karolině. Budoucí ulice zde mají být pojmenovány po velkých průmyslnících a těžařích z ostravské minulosti. Objevují se jména Rothschildů či Guttmanů, kterým patřily Vítkovické železárny. Jména byla vybrána na základě veřejné ankety, kterou dříve vyhlásilo město. Ne všichni jsou s těmito návrhy spokojeni.
„Chtěli bychom, aby se hlavní bulvár jmenoval Třída hornických obětí. Vycházíme z toho, že na zdraví a obětech horníků Ostrava stojí,“ vysvětluje předseda ostravské pobočky Konfederace politických vězňů Leo Žídek. Další návrhy přicházejí od České obce legionářské a Českého svazu bojovníků za svobodu. „V Ostravě není žádné náměstí Petra Bezruče, což považuji za ostudu,“ argumentuje Ladislav Prchlík z legionářské obce. Veteráni navrhli i další pojmenování. Nové ulice by dle nich měly nést jména legionářů a generálů Josefa Šnejdárka nebo Viléma Stavovského. A na Poděbradovu ulici by měla navazovat ulice generála Milana R. Štefánika. „Štefánikova ulice bývala ve Vítkovicích. Komunisté ji přejmenovali na La Pasionarie,“ vysvětluje Prchlík. Po roce 1989 se z názvu ulice připomínající španělskou revolucionářku stala Halasova. „Štefánikovo jméno tak v Ostravě zcela chybí,“ stěžuje si Prchlík.
S dalšími návrhy přichází například i opoziční zastupitel v centrální Ostravě, herec Vladimír Polák. Ten chce, aby se jedna z ulic v oblasti Nové Karoliny jmenovala po známém dirigentovi působícím dlouhá léta v ostravském divadle Vladimíru Brázdovi. „Myslím, že si v Ostravě málo váží lidí, kteří zde tak dlouho působili jako právě pan Brázda,“ míní Polák.
O pojmenování nových ulic jednali zastupitelé naposledy loni na podzim a nepřijali žádné usnesení. „Pravděpodobně se bude tímto problémem zabývat zase až nové zastupitelstvo po volbách,“ říká starosta centrálního obvodu Miroslav Svozil.
Heřmánková a Saturnin
V jiných částech města se pojmenování ulic řeší v daleko klidnější atmosféře. Nově vzniklé ulice v Heřmanicích byly pojmenovány po ostravském historikovi Bořivoji Čelovském, herečce Slávce Budínové a také kastelánu Heřmanovi, což byl kastelán Slezskostravského hradu. Další ulice dostaly poetické názvy jako Heřmánková a Pampelišková. „Obě vznikly na místě, kde byla jen pole,“ vysvětluje jednoduše Marie Stypková ze slezskoostravské radnice. Ovšem další kandidáti jsou v záloze. Například známý autor Saturnina Zdeněk Jirotka se narodil na Slezské a v Ostravě žil do svých čtrnácti let. „Určitě po něm brzy některou z nově vzniklých ulic pojmenujeme,“ slibuje slezskoostravský starosta Antonín Maštalíř.
Neruda i Mussolini
Podle Josefa Šerky z ostravského archivu pocházejí některé názvy ostravských ulic už z 18.století, poprvé se městští radní usnášeli k názvům ulic v roce 1865. „Do té doby vlastně ani nebylo nutné ulice pojmenovávat. Ve středověku bydleli lidé kolem rynku,“ upozorňuje Šerka. Nejstaršími názvy tak mají ulice kolem Masarykova náměstí. Pivovarská, Solná, Dlouhá nebo Velká. „Dnešních Čs. Legií se nejprve jmenovala Nová. Byla tehdy za obvodem města,“ připomíná Šerka. Za normalizace nesla Čs.legií jméno Pabla Nerudy, za protektorátu pak Benita Mussoliniho.
Pikantními proměnami prošlo i náměstí před Novou radnicí. Ředitelka archivu Przbybylová líčí, jak ve třicátých letech, ještě za života starosty Jana Prokeše, bylo pojmenováno nové náměstí právě po něm. Němci za protektorátu však prostor před radnicí pojmenovali rovnou po Adolfu Hitlerovi. Po válce se tak snad ani nemohlo jmenovat jinak než náměstí Josefa Stalina. Po kritice stalinismu pak přejmenovali komunisté náměstí na náměstí VŘSR, a název vydržel až do konce režimu. Dnes je náměstí opět Prokešovo.
