Tento růst cen se významným způsobem zpomalil koncem minulého roku a nyní lze již s jistotou říct, že ceny nemovitostí klesají. To se týká i nájemného, a to jak v případě rezidenční, tak nerezidenční sféry. Jisté je, že v případě nemovitostí v Rusku se jedná do jisté míry i o korekci někdy až extrémně vysokých cen, kterých nemovitosti dosáhly v nedávné době. Jak již však bylo mnohokrát řečeno, krize bývá současně velkou investiční příležitostí. Tak tomu bude nepochybně i ve sféře realit, tím spíše v Rusku, kde volatilita cen bývá větší než například v západní Evropě. Pro české investory může být v této souvislosti zajímavý krátký exkurz do některých zvláštností a problémů ruského práva nemovitostí.
#####Dva kroky k nabytí nemovitosti
K nabytí nemovitostí v Rusku je podobně jako v České republice třeba dvou časově odlišných úkonů. Za prvé je nutno uzavřít smlouvu o převodu nemovitostí, která musí mít písemnou formu. Za druhé je nutno smlouvy registrovat ve státním registru práv k nemovitostem a transakcí. Tento registr je zjednodušeně řečeno obdobou českého katastru nemovitostí. Vlastnické právo se nabývá zápisem ve výše zmíněném registru. Nedodržení požadavku na registraci má za následek neplatnost převodu, což platí i o zřizování dalších práv, jako jsou zástavní práva, věcná břemena a podobně. V Rusku je významný rozdíl, nabývá-li se pozemek, či budova. Nabývání pozemků se v Rusku řídí speciální právní úpravou, přičemž předmětem převodu mohou být pouze pozemky zapsané ve speciálním pozemkovém katastru. V ruském právu je velmi silně akcentován požadavek, aby vlastník budovy měl právní titul k pozemku, na němž se budova nachází. Zjednodušeně lze říci, že budovy mohou být převáděny pouze společně s pozemkem pod budovou. Ruské právní předpisy stanoví, že nabyvatel budovy automaticky získává k pozemku pod budovou stejný právní titul, jako měl ten, kdo na něj budovu převedl. Byl-li tedy původní vlastník budovy i vlastníkem pozemku, stane se nabyvatel vlastníkem pozemku, aniž by bylo nutné tuto skutečnost výslovně řešit. Totéž platí obdobně v případě, že původní vlastník měl pozemek jen v nájmu.
#####Stejná práva pro všechny
#####Slasti i strasti nájemní smlouvy
Nájem nemovitostí je v Rusku poměrně častý, ať již kvůli různým omezením převodů nemovitostí, nebo jejich vysoké pořizovací ceně. Nájemní smlouva musí být písemná a může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou. Nájem nemovitostí ve vlastnictví státu a municipalit, jakož i některých zvláštních kategorií nemovitostí, je možný maximálně na dobu 49 let. Tato maximální doba nájmu je v praxi velmi využívána. Zajímavé je, že nájemní smlouva uzavřená na dobu delší než jeden rok podléhá státní registraci v jednotném státním registru práv k nemovitostem a transakcí obdobně jako převod vlastnictví. Nájemce má také ze zákona předkupní právo na získání pronajaté nemovitosti. Nájemní smlouva může být ukončena pouze dohodou stran nebo soudem na základě žádosti některé ze stran. Důvodem pro takové zrušení je zejména závažné porušení smlouvy. Není tedy možné nájemní smlouvu vypovědět bez ingerence soudu. To samozřejmě neplatí, jestliže si sjednaly strany výpovědní důvody přímo ve smlouvě - v takovém případě je možné smlouvu vypovědět v souladu se smlouvou i bez účasti soudu. Nájemce, který řádně plnil své povinnosti z nájemní smlouvy, má při uplynutí doby nájmu přednostní právo na obnovení nájmu. Nájemce musí svůj zájem pokračovat v nájmu oznámit pronajímateli v rozumné době před uplynutím doby nájmu. Toto právo nájemce nicméně není opcí na prodloužení nájmu. Nájemce nemá ani právo na obnovení nájmu za původních podmínek. Uzavře-li však pronajímatel nájemní smlouvu s jinou osobou, aniž reflektoval toto právo nájemce, může se nájemce domáhat u soudu odpovídající kompenzace. Obdobně jako v českém právním řádu se nájemní smlouva automaticky obnovuje, pokud nájemce i po skončení nájmu fakticky pokračuje v nájmu a pronajímatel formálně takové chování nájemce nenapadne u soudu.
