Rušná noc psovoda Lanka

Jan Král
Psovod Martin Lank zachránil ženu před znásilněním. Zakročil, když se vracel od jiného případu.

Policejní psovod Martin Lank na víkendovou noc z 23. na 24. října nejspíš nikdy nezapomene. Stejně jako žena, kterou zachránil před znásilněním ve chvíli, kdy už měl téměř po službě a vracel se na služebnu. Sedmadvacetiletého Lanka s jeho psem Ikarem zavolali policisté na pomoc do ostravských Výškovic. Pronásledovali zloděje, který vykradl auto a schoval se do hustého křoví. Langův a Ikarův zákrok byl rutinní. „Pustil jsem psa do křoví. Ikar našel pachatele téměř hned a začal štěkat,“ líčí Lank svůj první zákrok oné noci. Zloděje policisté chytili, nasadili mu pouta a odvezli k výslechu.

Reagoval bezchybně

Lank sedl do auta a jel zpátky na služebnu sepsat hlášení. Byla neděle, před třetí hodinou ráno. Za mostem si podpraporčík všiml něčeho zvláštního. „Uviděl jsem muže, který s někým zápasí. Vyběhl jsem z auta a uslyšel ženu, která hlasitě volá o pomoc,“ líčí Lank, jak se z něj stal zachránce. Lank útočníka zneškodnil a spoutal. Otřesenou ženu v autě uklidňoval až do příjezdu záchranky. „Strhl jsem ho na břicho a nasadil mu pouta,“ líčí Lank. Jeho kolegové, kteří dojeli rychle na místo, násilníka zatkli.
„Psovod zareagoval bezchybně, aniž by tušil, že jde o muže, který byl v minulosti odsouzen mimo jiné také za trestný čin znásilnění,“ vysekává poklonu svému kolegovi policejní mluvčí Gabriela Holčáková.
Přitom jednadvacetiletá napadená žena měla o kousek dál své přátele, se kterými se vracela ze zábavy. Žádného útočníka si nevšimli. Přiběhli, až jim žena zavolala z bezpečí policejního auta. Nečekaný konec nedělní služby Lanka nezaskočil. „Někdy se prostě nezastavíte. A nelze to odhadnout předem. Zkoušeli jsme s kolegy už takové rušné noci odhadovat podle data nebo víkendů, ale prostě to nejde,“ říká muž, který u policie slouží pátým rokem.

Ikar je nejlepší

Psovodem chtěl být Lank od malička. „Vždycky, když jsem viděl psovody, moc mne to bavilo. Chtěl jsem vždycky mít takového svého parťáka,“ říká Lank. Rodiče mu ve dvanácti letech dovolili prvního psa, samozřejmě německého ovčáka. Jiná rasa nepřipadala v úvahu. Nyní Lank tvoří nerozlučnou dvojici s šestiletým Ikarem. „Je to ten nejlepší pes, kterého jsem kdy měl. Jsme spolu pořád, i na dovolené,“ uvádí Lank.