Lidé mají tendenci spojovat význam jmen s jejich nositeli. U moderátora Romana Anděla to platí obzvlášť, bude teď dokonce tváří nového klubu Kotnov, kde dřív prý bylo místo zvané Chrám andělů. Ale třeba Šárka Rybová nemůže rybí polévku ani vidět. Tomášovi Mrázovi přátelé zase vyčítají, co to přinesl za počasí.
Anděl v roli Mikuláše Roman Anděl věří, že mu příjmení nosí štěstí. V dětství ho sice moc rád neměl, vadilo mu, že jako první v abecedě je vždy na ráně, ale teď, v profesi moderátora, je zapamatovatelné jméno výhrou. „Většina lidí si myslí, že je to můj pseudonym. Zpočátku si mě někteří pletli s Pavlem Andělem z České televize. Ale třeba tady na Táborsku se hlásí spousta jmenovců,“ usmívá se osmadvacetiletý programový ředitel rádia Kiss Jižní Čechy, který se proslavil hlavně vysíláním Pekelného rána s Andělem. Když volá kolegům, potěší ho, že mají v mobilu jako vyzváněcí melodii píseň Anděl od Xindla X. V rádiu moderuje ve všední dny od dvanácti do dvou odpoledne. Roman Anděl pochází z Českých Budějovic, v Táboře ale každoročně moderuje maturitní plesy a teď sem bude jezdit ještě častěji. Stal se tváří nového Kotnov Music Clubu, kde prý dřív bylo místo zvané Chrám andělů. Jednou měsíčně tam bude dýdžejem v programu Andělé jdou do Kotnova. V čase mikulášských nadílek si Roman střihl roli anděla jednou. Zdálo se mu nudné jen se usmívat a být hodný. Víc mu sedí výřečná postava Mikuláše. Ztvárnil ji letos už potřetí. „Mám asi dvacet let starý hábit zdobený pravou kůží a vyhovuje mi, že si můžu s dětmi povídat,“ vysvětluje. Sněhobílé roucho s křídly z pravých pírek navléká jeho manželka Michaela. Roman by ji jednou rád vzal na výlet do Los Angeles.
Rybičky pro Rybovou
„Jsem tak trochu kanibal, když jím rybu,“ usmívá se dvaadvacetiletá Šárka Rybová, ale rychle dodává, že šupináče skoro nejí. O Vánocích si z tradice kapra dá, ale v dětství si při štědrovečerní večeři raději vybojovala vepřový řízek. „A rybí polévku? Tu nemůžu ani vidět,“ přiznává.
Když přijíždí na táborské sádky kvůli focení do Sedmičky, přiznává, že tu nikdy nebyla. V obchůdku, kde si má vybrat kapřího partnera na fotografii, zrovna prodavačka klepne dva pstruhy. „Vy jste mě nevarovali, že tady ty ryby vraždí,“ říká dívka. Je vidět, že se svými jmenovci soucítí.
Na focení si vybírá jednoho z nejmenších kapříků. „Abych ho neupustila, nechci mu ublížit,“ vysvětluje s úsměvem. Pár vtípků od přátel si občas o svátcích vyslechne, ryba je přece jen jedním z hlavních symbolů Vánoc.
Vtipné zážitky se jménem mívá i přes rok. Kromě poznámek, že je pěkná ryba, zažila nedávno vtipný telefonát. „Pracuju jako nákupčí. Nedávno jsem volala dodavateli, sháněla jeho zástupce. Telefon zvedla jeho kolegyně a já jí říkám: Tady Rybová, můžu mluvit s panem Rakem? Tak to jsme se zasmáli,“ vypráví dívka, která je dokonce ve znamení Ryb.
Má vztah spíš ke koním. Je předsedkyní jezdeckého klubu Statku Měšice. Vlastního koně jí Ježíšek asi nepřinese, tak si letos přeje alespoň rybičky.
Mrazík už není v kurzu
Když začíná mrznout, vyčítají mu známí, co to zase přinesl za počasí. Tomáš Mráz jen krčí rameny. Šestatřicetiletý programátor z Čekanic si už zvykl i na časté komolení svého jména na Mrázek. Nedobrovolně přijal také přezdívku Mrazík, kterou mu přidělili spolužáci na základní škole. Tehdy, na Štědrý den každoročně vysílanou pohádku, přitom ani neviděl.
„Na svátky jsme jezdili za babičkou na chalupu, kde televize nebyla. Když pak na mě ve škole pokřikovali Mrazíku, Mrazíku, ani jsem pořádně nevěděl, o co jde,“ vysvětluje.
Přátelé mu tak říkají dál. „Ta přezdívka se mi moc nelíbí, tak se na ně jakoby zlobím, ale už jsem si zvykl,“ říká.
Jeho děti prý problém s posměšky na jméno nemají. „Ta pohádka už asi není v kurzu,“ uzavírá Mráz.
