Snadnost jeho použití lze přirovnat k těhotenskému testu. Na měřicí plošku stačí kápnout vzorek pacientovy moči, krve či dokonce jen krevní plazmy.
„Dosavadní zjišťování přítomnosti eboly na základě genetických testů je sice extrémně přesné, ale vyžaduje speciální drahé vybavení a několik hodin času, kterého se však třeba na letištích nebo v přeplněných čekárnách lékařů nedostává,“ vysvětlila CEA. Prototyp testu nyní prochází sérií klinických zkoušek a vědci nepředpokládají, že by z nějakého důvodu neprošel schvalovací procedurou. Sériovou výrobu rychlotestu zajistí francouzská firma Vedalab.
Naděje na přežití spočívá v genu
Lidé nakažení ebolou trpí silným krvácením, selháním orgánů a systémovou zánětlivou reakcí organismu, které končí v padesáti až devadesáti procentech případů smrtí. Ne u všech se však tyto syndromy projeví stejně závažně a někteří – byť jen zlomek nakažených – ebolu přetrpí jen s několika náznaky zmíněných projevů.
To před časem zaujalo lékaře z Univerzity Ralpha Barica v Severní Karolíně a z Washingtonské univerzity, kteří odhalili, že intenzitu reakce těla na ebolu ovlivňuje to, jakými geny je pacient vybaven. „Genetický kód hraje ve výsledku onemocnění zásadní roli,“ prohlásil Michael Katze z Washingtonské univerzity s odkazem na povzbudivé výsledky výzkumu.
Díky pokusům na myších našli odborníci gen, který působí na bílkovinu významně ovlivňující srážlivost krve. Právě intenzita projevu onoho genu nakonec rozhodovala, zda myš vykrvácela a uhynula, či nemoc jen protrpěla. U přeživších myšek se navíc potvrdila vyšší aktivita v dalších genových párech, hlavně těch, jež zodpovídají za opravy červených i bílých krvinek.
Lékaři svoji práci prezentovali v časopise Science. Doufají, že jejich poznatky v budoucnu pomohou navrhovat léčebné postupy „na míru“ každému pacientovi v závislosti na jeho genetické výbavě.
Větším nebezpečím než ebola je pro ČR podle lékaře chřipka
