S médii jsem se naučil žít, někdy je to ale pořád nepříjemné

Letos na podzim Jihočeši rozhodnou, kdo vystřídá současného hejtmana Jiřího Zimolu z ČSSD v jeho funkci.

Tři roky dával rady dětem v novobystřické základní škole při hodinách. Potom deset let starostoval v Nové Bystřici a od roku 2008 sedí v křesle jihočeského hejtmana. Čtyřicetiletý Jiří Zimola tvrdí, že na život politika se jde připravit jen těžko.

Achillova pata celého kraje je dálnice D3. Lusknutím prstu se za čtyři roky nedá postavit. Mohl kraj pro její stavbu udělat něco víc?

Všichni víme, že je velmi obtížné pracovat na něčem, co nemůžete bezprostředně ovlivnit. Sám jsem v říjnu posílal dopis do Prahy, aby se ministerstvo dopravy ohledně plánovaných investic výrazněji zamyslelo nad dostavbou dálnice i s ohledem na náš vztah k jaderné elektrárně Temelín. Když si vzpomenu, jakou to vzbudilo hysterii. Nějací lidé mě pak začali podezírat z toho, že vydírám vládu. Ale určitě nikoho nevydírám, jen se chovám jako jihočeský hejtman, který má zájem, aby tady dálnice byla. Ale nemohu na to dávat peníze, protože bych byl hned vyšetřován policií a asi i odsouzen za zneužití veřejných peněz. Jestli někomu něco patří, má se o to starat. Stát také za mě neopravuje školy.

Co pro vás tedy znamená, když se řekne rok 2012?

Pro mě osobně nebude ničím výjimečný. Čtvrtým rokem sedím v této kanceláři, ale samozřejmě, že letní a podzimní měsíce budou ve znamení předvolební kampaně. Což mě nijak nevzrušuje, pokud se tedy bude jednat o čistou kampaň ve smyslu představení myšlenek a nápadů, nikoliv o kampaň vedenou přes osočování. Pak jsem připraven odpovídat na to, co jsme za čtyři roky dokázali a jaké máme případně plány do budoucna.

Budete chtít dál vládnout Jihočechům?

Teď mám potvrzené nominace ve čtyřech ze sedmi okresů v kraji. Zatím se ale neobjevil jiný kandidát za ČSSD na pozici hejtmana. Tím tedy odpovídám na vaši otázku.

Chystáte něco zásadního pro obyvatele ještě v tomto roce, máme se připravit na nějakou jobovku?

Ne. Z hlediska rozpočtu jsme v žádném případě nechtěli přistoupit na to, že bychom v našem posledním roce vládnutí dělali bombastické akce, které by měly zviditelnit současné politické vedení. To mi připadá pošetilé. Na druhou stranu chceme dokončit věci, které máme v plánu a nestihli jsme je udělat v loňském roce. Tím mám na mysli opravy silnic třetí třídy. Bylo zde kvůli tomu dokonce podezření ze spáchání trestného činu, to se stále prověřuje. Aktivně jsme do toho vstoupili tím, že jsme zrušili výběrové řízení a vypsali nové. Od toho si slibujeme, že se akce pohnou kupředu.

Před čtyřmi roky se přetřásalo odpouštění poplatků ve zdravotnictví, což prosazovala vaše strana. Připouštíte, že právě i díky tomu jste se stal tehdy hejtmanem za ČSSD?

Připouštím, že tehdy to bylo velice silné téma. ČSSD se do čela hejtmanství nedostala díky zdravotnickým poplatkům, ale prostě proto, že zvolila vhodnou taktiku. Prostě jsme přirovnali krajské volby by k celostátní problematice, ono to tak skutečně je. Stačí si vzpomenout, jak můj předchůdce založil předvolební taktiku na Šumavě a rozdávání semenáčků se šumavským smrkem. Ale řekli jsme, že kraje jsou mnohem blíž lidem, že mají možnost ovlivnit mnoho věcí z oblasti zdravotnictví či dopravy a pojali jsme kampaň takto. Dnes jiné politické strany, což už mám potvrzené, budou naši kampaň kopírovat a budou se mnohem více vyjadřovat k centrálním tématům.

Jaké centrální téma má jihočeská ČSSD tentokrát?

Nemůžeme mít celonárodní téma. Ale daná problematika se bude samozřejmě prolínat všemi kraji a my jí pouze budeme modifikovat do úrovně našeho regionu. Umíme si představit, že na severu Čech se bude kromě klasických témat řešit i problematika sociální oblasti, soužití národnostních menšin a podobně. U nás nebo například na jižní Moravě lze zase očekávat kromě národních témat i ta regionální.

Takže se tedy voliči zde na jihu Čech mohou těšit na neustále omílanou dálnici D3 anebo na letiště v Plané.

Myslím si, že zcela jistě. Určitě teď nechci předhazovat stěžejní témata, ale v našich bodech bude znít náš vztah k jihočeskému zdravotnictví, sociálním službám, náš vztah k dopravě či ke školství.

Mají kraje svým zřízením v dnešní době ještě smysl pro lidi?

Čím dál tím větší. Když se stal Jan Zahradník prvním hejtmanem po obnovení krajů v České republice, tak lidé ani nevěděli, co to kraj je. U některých dokonce to zřízení vyvolávalo vzpomínky na nechvalné krajské výbory komunistické strany. Ale za těch dvanáct let potvrdily kraje svou životaschopnost a lidé si mnohem více uvědomují, že krajské volby jsou důležité. Lidé tak rozhodují i sami o sobě, nejen o krajském zastupitelstvu či hejtmanovi.

Hejtmanem jste poprvé, takže jste nemohl čekat dopředu, co se bude dít. Překvapilo vás něco za čtyři roky, co usedáte do křesla hejtmana?

Celý život je o překvapení, takže to tak nevnímám. Spíš je to o neustálém poznávání, protože já poznávám pořád nové věci anebo lidi. Do té doby jsem byl starostou sice malého příhraničního města, ale měl jsem už tu zkušenost v pozici starosty. Přeci jen je tato práce o řád výše, takže se musíte mnohému učit.

Jde to ve vaší funkci úplně vypnout a na politiku nemyslet?

Nejde. Snažím se ale zchladit emoce například sportem, kdy si jde člověk pořádně zaběhat nebo si zajezdit na kole a doslova se umoří tak, že mu pak tělo zakáže myslet na vše jiné.

Téma posledních dní je Budvar a tanečky okolo něj. Vyhlásil jste, že by o privatizaci pivovaru měli Jihočeši rozhodnout v referendu. Hodně lidí říkalo, že Zimola je hrozný populista. Slyšel jste to také?

Ano, slyšel. Ale od lidí, kteří to povídali, mě to nepřekvapuje. Ti pouze žehrali na to, že je otázka referenda nenapadla dříve. Ale celý problém je o něčem jiném. Ten, kdo zná pozadí Budvaru, tak ví, že teprve mé prohlášení možná zabrzdilo kroky, které byly v Budvaru připraveny. Ty kroky byly dosti účelové a měly Budvar zlikvidovat. Za tím si však stojím a trvám na tom. A pokud k tomu přispělo možná silácké rozhodnutí, tak jsem pyšný. Udělám pro to maximum a beru to jako povinnost, aby se pivovar nestal vnitropolitickým tématem uvnitř ODS a zájmem lobbistických skupin. Je mi ale líto těch lidí, kteří mluví o populismu, když sami nevědí o celém pozadí Budvaru.

Nestane se nakonec Budvar tím samým tématem jako před čtyřmi roky poplatky?

Myslím si, že ne. Při vší úctě k Budvaru si myslím, že to není politické téma. Přece jen, my Češi jsme národem pivařů, ale daleko více nás trápí jiné a důležitější věci.

Nedávno jste změnil váš soukromý život, kdy jste se s manželkou Ditou dohodli na rozchodu. Nyní žijete s partnerkou Janou Příhodovou. Mohou podobné věci mít také vliv na váš politický život?

Dokážu si představit, že lidi, kteří rádi soudí jiné, to v jejich rozhodování může ovlivnit. Ale takových je mi zase líto, protože já si nevybírám politiky podle toho, jestli se rozvedli, nebo ne. Opravdu mě nezajímá jejich soukromý život, mě zajímá, jestli se na ně mohu spolehnout, jestli se mnou budou jednat a podobně. Ale odpovídám na vaši otázku, možná se to projeví. Možná to bude i důležité téma a možná to proti mně někdo použije v rámci špinavé kampaně, ale já s tím nic neudělám.

Jste veřejné známý. Jak to snášíte?

Pro každého z nás, ať jsem to já nebo třeba vy, je to nepříjemná věc v životě. Mně se bohužel stalo to, že jsem rozvod zažil v politické funkci. I proto jsem se dostal na titulní stránky bulvárních novin a rozhodně to příjemné nebylo. Umím s médii žít, ale všichni ti, co si tak rádi bulvár čtou, by si jen na chvíli měli uvědomit, jaký by byl jejich pocit, kdyby se psalo o nich. Kdyby o nich bulvár lhal, jako z mé partnerky udělal zlatokopku, která má namířeno výš. Že si vůbec troufají hodnotit můj život? Prostě chci vzkázat, že já si také rád přečtu o známých osobnostech, ale teď už vím, jaké to je, být na druhé straně barikády.