S pískáním skončil, plánuje šampionát

Hokejbalový trenér a bývalý mezinárodní rozhodčí Vít Čapek připravuje v Písku mistrovství světa dvacetiletých. Chtěl by tím ke sportu s červeným míčkem přitáhnout více dětí.

Nejlepší Kanaďané nebo Američané a proti nim Češi, Slováci nebo hokejbalisté z Rakouska. Jejich souboje uvidí Písek a zřejmě i Strakonice.
Na příští rok připravuje Vít Čapek a jeho tým mistrovství světa v hokejbalu, jehož centrem budou v červnu 2012 právě dvě města na březích Otavy. Půjde o tři šampionáty v jednom. Vedle reprezentací dvacetiletých se představí i nejlepší světoví hokejbalisté do osmnácti a šestnácti let.
„Měla by to být největší hokejbalová akce toho roku nejen v Čechách, ale v celé Evropě,“ říká devětatřicetiletý Vít Čapek, který před měsícem rezignoval na svazové funkce ve výkonném výboru a komisi rozhodčích.

Jak se vám povedlo dostat do Písku mistrovství?

Je třeba sehnat tým lidí, kteří se o to postarají, peníze a pak podat kandidaturu. Pořadatelství se nějakým způsobem pořád točí. V roce 2000 bylo v Kralupech nad Vltavou. Nechci úplně říct, že Česko bylo znovu v pořadí.

Proč jste vyhráli vy?

Nejsme daleko od Prahy a musí to být nějaké menší město. V Praze to nemá cenu pořádat, protože tam by diváci asi nepřišli. Tady v Písku si od toho slibujeme, že město bude hokejbalem žít. Alespoň ten jeden týden.

Myslíte si, že diváci opravdu přijdou?

Doufáme, že alespoň na české mužstvo dorazí. Bude však záležet, jaké budou jeho výsledky. Hodně nám toho ukázala Plzeň. Češi došli do finále a nakonec vyhráli. Návštěvy byly vyšší a vyšší.
Mistrovství je ještě daleko. V jaké fázi jsou jeho přípravy?
Času zase tolik není. Sháníme peníze. Máme připravené logo, které budeme v tomto týdnu prezentovat na kongresu světové hokejbalové federace v Londýně, a čeká nás jednání ve Strakonicích. Chtěli bychom tam dát část turnaje.

Také na zimní stadion?

Přesně tak. Všechny mezinárodní zápasy se musí hrát v kryté hale. Buď by to bylo Milevsko nebo Strakonice. Strakonice jsou blíž a hokejbal tam nikdo nehraje. Třeba se nám ho tam podaří trochu zpopularizovat.

A v jakém stavu je hokejbal v Písku?

Jako každý jiný sport se potýkáme s nedostatkem dětí. Pokud uvidí úspěšný tým a nemají ještě vybraný sport, začnou ho třeba hrát. Proto se chceme v různých doprovodných akcích zaměřit na žáky prvních až pátých tříd. Před zimákem bude přenosné hřiště, budeme měřit tvrdost střely, půjčíme tam in-line brusle a podobně.

Jak jste na tom s mládeží?

Máme mladší a starší dorost, mladší a starší žáky. V každém týmu přibližně patnáct. Je to málo. Bylo to lepší. Bylo tady osm týmů a dneska je tu jeden. Tím, že si nevychováváme mládež, nemůžeme s hráči počítat ani do mužů.

Děti chodí už odmala, nebo dělají hokejbal spíš jako doplněk k jinému sportu?

Vloni jsme začali s dětmi kolem deseti let a mladšími. Máme mezi nimi jednoho aktivního hokejistu, jinak se věnují výhradně hokejbalu. Hodně nám tu hrají holky. Máme jich pět.

To je celkem zvláštní.

Je to zvláštní, ale je i ženská hokejbalová reprezentace. Nejsme raritou.

Hostíte tři mistrovství v jednom: do dvaceti, osmnácti a šestnácti let. Má někdo z Písku šanci, že se na něm ukáže?

Myslím si, že velkou šanci by mohl mít Martin Kukrál, ale to je asi tak všechno. Jde o kluka, který chytá za mladší dorost. Dává hokejbalu hodně a už má taky start v áčku mužů. Záleží na něm. Může se stát, že ho příští rok pošleme někam výš na hostování, aby se ukázal a dostal se tam.

Pojďme k vám. Na konci minulého roku jste se rozhodl skončit ve vysokých funkcích na českém svazu hokejbalu. Není to pro písecký hokejbal škoda?

Nevím, ale mojí prioritou je mistrovství světa. Chci ho dobře zorganizovat. Na svazu jsme udělali v komisi rozhodčích hodně práce. Teď už z těmi lidmi nechci spolupracovat. Nefungovalo to. Řekl jsem dost a ať to dělá někdo jiný.

V minulosti jste byl sám rozhodčí na mezinárodní úrovni. Ještě pískáte?

Už ne. Naposledy jsme pískal v roce 2003 na mistrovství světa ve Švýcarsku. Pak jsem skončil a dělal jsem jen v komisi rozhodčích.

Když máte víc času, neuvidíme vás ještě s píšťalkou?

V žádném případě. Rozhodčí na sobě musí pracovat. Je potřeba pískat pravidelně. Mám toho už dost.

Bývalý rozhodčí, dnes trenér

V minulosti byl úspěšným rozhodčím. V současné době trénuje muže Písku a k tomu vede i píseckou mládež.
V prosinci rezignoval na funkce předsedy komise rozhodčích svazu hokejbalu a člena výkonného výboru.