Sanace ETICS: poptávka poroste | E15.cz

Sanace ETICS: poptávka poroste

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Plocha dodatečně zateplených staveb s trendem úsporného bydlení a zvyšováním cen energií roste. Životnost mnohých zásahů však končí nebo již nevyhovují jejich tepelněizolační parametry. Zdá se proto, že poroste i poptávka po sanacích takových staveb.

#####Postup vyplyne z analýzy

Prvním krokem před sanací musí být vždy posouzení, v jakém stavu je původní izolační systém. Pokud je stávající zateplovací systém řádně certifikován, neměl by být problém zjistit jeho tepelné, difuzní, statické a požární vlastnosti a stanovit další opatření. Nutnou podmínkou je ovšem důkladné přezkoumání, zda se skutečné provedení starého zateplovacího systému shoduje s jeho vzorovou certifikovanou předlohou a nakolik se na něm podepsal zub času. Proto se i v tomto případě doporučuje provést revizi systému.

Ta sestává v první fázi z kontroly povrchu fasády, kde je varovným signálem zejména její popraskání, kondenzace vlhkosti, stopy po stékání vody, zatékání a výskyt plísní. K hlubšímu poznání stavu izolace slouží revizní sondy do ETICS. O stavu vnitřní skladby stávajícího systému se lze přesvědčit pomocí několika revizních sond o rozměru jednoho čtverečního metru, které by měly být provedeny minimálně na pěti reprezentativních místech. Zjišťuje se jimi druh, tloušťka a kvalita omítky, tloušťka armovací vrstvy, kvalita hmoždinek, druh a tloušťka tepelných izolantů nebo přídržnost izolantu a lepicí hmoty k podkladu. I v případě sondážního průzkumu se sledují stopy po plísních, kondenzátech či zatékání. Sondy by přitom měly být prováděny v každém případě na severní a západní stěně objektu.

Funkci obvodového pláště také narušují tepelné mosty, které vznikají v místech nedostatečné a poškozené izolace nebo na styku různých konstrukčních materiálů a v případě, že nejsou dodrženy postupy při aplikaci kotvících prvků. Tepelné mosty se zjišťují pomocí termovize.

Po provedení stavebního průzkumu by měl být vypracován závazný technologický postup sanace, který by měl obsahovat statické zajištění stávajícího systému, technologický postup likvidace tepelných mostů a další přesné technologické postupy prací.

Likvidace plísní - musí se provést mykologický rozbor, pak zvolit způsob likvidace zjištěných typů plísně. Fasáda se očistí a omyje, odstraní se prach a nečistoty a stanoveným biocidním přípravkem se napadení zlikviduje. Pokud se po stanovené době plíseň neobjeví znovu, aplikuje se ochranný a finální nátěr.

Sanace trhlin - ze všeho nejdříve je třeba určit příčiny trhlin a prasklin, na základě zjištěných skutečností se stanoví technologický postup sanace. Pak se fasáda očistí a omyje, podklad se penetruje doporučeným produktem a v případě výskytu neaktivních trhlin se nanese sanační nátěr. V případě výskytu trhlin se provede celkové armování podkladu definovaným armovacím tmelem a armovací tkaninou.

#####Bezpečná kombinace materiálů

Před aplikací dodatečné izolace na tu stávající je třeba zhodnotit tepelnětechnické kondenzační poměry a rizika nového souvrství. Jde hlavně o to, jak bude reagovat stará omítka na působení nového lepidla, kterým se bude nový ETICS lepit. Běžně používaná cementová lepidla totiž mohou v kombinaci s vlhkostí narušovat starou akrylátovou omítku. Provádí se proto tzv. zkouška zmýdelnatění, která ověřuje to, zda stará omítka nové materiály „snese“.

Poté lze přistoupit k lepení nových tepelněizolačních desek, platí přitom, že v případě užití lepidel na cementové bázi se polystyrenové desky lepí obvyklým způsobem na okrajový pás a středové terče, minerální desky s kolmými vlákny je třeba vždy lepit celoplošně.

Další podmínkou správné funkce nového systému je jeho kladení na původní izolační vrstvu, zejména pokud jde o spáry izolačních desek. Nový izolant je nutné nalepit tak, aby veškeré původní pracovní spáry izolačních desek byly překryty jak ve vodorovné, tak i ve svislé rovině.

Pokud jde o kotvení nové izolace, je nutné použít dostatečně dlouhé šroubovací hmoždinky, jimiž se současně kotví stará i nová izolační vrstva až do nosné konstrukce. Počet hmoždinek se přitom odvozuje od statického zatížení větrem a od konkrétních výtažných zkoušek na stavbě. Jako minimální se doporučuje počet šesti hmoždinek na metr čtvereční. Dokončení sanace představuje aplikace stěrkové vrstvy se sklotextilní síťovinou, jež se po vyzrání opatří základním nátěrem a konečnou prodyšnou povrchovou úpravou.

*Foto: Trigema a Kasten*

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video