Teplice / Pod internetovou peticí Zachraňte Ježíška najdeme stovky podpisů lidí z regionu. I když Vánoce dávno ztratily náboženský význam, až na posílání esemesek místo pohledů je trávíme prakticky beze změny. A měnit to nechceme. Podle teplického sociologa Tomáše Křapa to má svůj důvod.
Při posledním sčítání lidu se v regionu označila za věřící jen šestina lidí, ale Vánoce slaví skoro každý.
Proč nevěřící udržují křesťanskou tradici?
Protože i když severní Čechy patří mezi nejateističtější místa v Evropě, nacházejí se v prostoru, kde křesťanská tradice existuje staletí. Je to v nás, je to naše tradice. Proto i na severu Čech chodí na půlnoční mši tolik lidí. Je to kolektivní rituál, který vyjadřuje a upevňuje pocit vzájemné solidarity mezi lidmi.
Vy sám na půlnoční chodíte?
Scházím se s přáteli na teplickém Zámeckém náměstí. Popřejeme si, případně si předáme nějaké ty maličkosti, a hlavně nasajeme atmosféru. Ta bývá na půlnočním náměstí plném lidí úžasná. Do kostela ale nechodím.
Proč na těchto rituálech tak lpíme?
Na rituálech není nic špatného. Rituály nás ukotvují, jsou jistotou v nejistém světě. Může to být ranní káva, čištění zubů, cigareta na záchodě a spousta dalších drobných činností, které děláme pravidelně a bez nichž si už ráno neumíme představit. Mnohé z nich provádíme, aniž bychom si to uvědomovali.
Máte ještě nějaký vánoční rituál?
Každý rok se snažím stihnout zdobení vánočního stromku. Bohužel to ne vždy vyjde. Ale letos už určitě! Myslím, že tento rituál má spousta lidí…
V Rakousku se podle sociologů až třiačtyřicet procent lidí o Vánocích ošklivě pohádá. Je to podle vás na severu Čech jiné?
To nevím, ale příčiny si myslím budou podobné. Jen si vezměte, jak to teď v mnoha rodinách vypadá. Uklízíme, pečeme, vaříme, zdobíme, stresujeme se při nákupech na poslední chvíli. Máme hrůzu, že nestihneme všechno, co jsme stihnout chtěli, aby byly Vánoce perfektní. Takže pro psychiku nic moc. Máme od Vánoc přehnaná očekávání, protože si je spojujeme s pohodou, spokojeností, radostí a láskou. O to jsme zranitelnější. Pak stačí drobnost, a hádka je na světě.
Jak vánoční hádky řešíte vy?
Pokud už k nějaké hádce dojde, tak to řeším hlavně s chladnou hlavou. Pravda ale je, že toho druhého to může naštvat ještě víc.
Proč stále bereme Vánoce jako svátky hojnosti, když už dnes není problém dobře se najíst kdykoli v roce?
Vánoce jsou oslavou zrození a oslavy narození bývají velké. Ale uvidíme, jak budou letošní Vánoce hodnotit prodejci, protože i Severočeši mohli pocítit důsledky ekonomické krize, o které denně slýcháme. Na druhou stranu, v Česku k Vánocům hojná štědrovečerní večeře prostě patří. Já si je třeba bez cukroví představit neumím, a určitě nejsem sám. Cukroví je specialita, ke které se dostanete jen o Vánocích.
Nejsou už dnes Vánoce spíš takzvané hallmark holiday, tedy svátky, které existují jen proto, aby se prodalo co nejvíc zboží?
Bohužel, to je obraz naší doby. Proč myslíte, že se nové obchodní domy snaží stihnout otevřít ještě před Vánoci? Zdá se, že dárky už nejsou jen symbolem, ale hrou o to, kdo komu dá co nejvíc a co nejdráž. Pořád si ale myslím, že Češi výlučnost Vánoc cítí, i když si to nepřipouštějí.
Nebylo by tedy rozumnější domluvit se, nic si nedávat a ušetřit si tak běhání po obchodech?
Ono by to určitě jednodušší bylo, ale na druhou stranu nám to nedá. Co když mi ten člověk nakonec přeci jen něco daruje? Co budu dělat? Máme v sobě pocit vzájemnosti. Dar je navíc úžasný nástroj. Můžeme s jeho pomocí někomu říct, že ho máme rádi. Cizímu člověku jím můžeme vyjádřit solidaritu a přátelské úmysly. Také si ale dárkem můžeme někoho zavázat nebo jím stvrdit svůj nadřízený či podřízený vztah.
Podle čeho vybíráte dárky vy?
Asi jako každý se snažím dárky vybírat tak, aby druhému udělaly radost. Bohužel, ne vždy se to podaří, to už je ale riziko. Zatím se s nikým nedomlouvám, že si něco vybere a já to zaplatím. Třeba na to časem taky dojde, ale snažím se to co nejvíc oddálit.
Britští sociologové zkoumali, který dárek dělá obdarovaným nejmenší radost. Byl to levný parfém, kapesníky a ponožky. Jak by asi podobný průzkum dopadl na severu Čech?
Myslím, že u nás by podobný status měly třeba bačkory. Ale asi ani Severočech by nebyl pod stromečkem nadšený, kdyby dostal některý z těchto dárků, pokud by jej zrovna nepotřeboval. Jsou to totiž dárky bez nápadu.
Jaký jste dostal nejhorší dárek vy?
Trochu jste mě zaskočil, nedokážu si teď zrovna nic takového vybavit. Pokud si vzpomínám, jako dítě jsem měl pod stromečkem radost z každého dárku.
Bude podle vás příštím generacím bačkory nadělovat stále Ježíšek, nebo ho jednou z českých Vánoc vytlačí Santa Claus?
Někteří marketéři se snaží Ježíška vypudit z naší vánoční tradice stejně, jako se jej minulý režim snažil nahradit ruským Dědou Mrázem. Když ale Centrum pro výzkum veřejného mínění před třemi lety zjišťovalo, kdo v českých rodinách nosí dárky, devadesát dva procent lidí odpovědělo, že Ježíšek. Santa Clause uvedly jen tři desetiny procenta dotázaných a Dědu Mráze dvě desetiny. Komunisté se tedy snažili marně a myslím, že Ježíška nedokáže nahradit ani Santa Claus.
Proč nám Santa Claus tak vadí?
Není náš, nepatří do naší kultury. V průběhu dětství, během socializace, jsme se o Vánocích nesetkávali se Santou, ale s Ježíškem. Vzpíráme se umělému vnucení jiného symbolu. Pro Čechy proto bude Santa podle mého i nadále jen pán z reklamy v červené čepici a se šedivými vousy.
Pamatujete se na své první setkání se Santa Clausem?
Setkal jsem se s ním ještě jako dítě, protože na nás z televizních reklam a amerických vánočních filmů vyskočil už krátce po revoluci. Jak jsem na něj reagoval, to už nevím. Ale necítil jsem k němu žádné zvláštní sympatie ani antipatie. Už se ke mně doneslo, jak to s těmi dárky vlastně je, takže mě Santa Claus nedostal.
Náš region se otevírá také jiným náboženstvím. Nečekají nás jednou místo křesťanských Vánoc nějaké politicky korektní „zimní svátky“?
Je možné, že v zemích s vyšším počtem imigrantů se jednou budou politicky korektní jednotné svátky slavit. Bude to ale podle mého jen navenek, uvnitř komunit tak výrazné změny nenastanou. Neumím si představit, že bychom zavedli nějaké neutrální svátky, a třeba muslimští hosté teplických lázní by je pak slavili s námi. Není k tomu totiž žádný důvod. Snažme o rozmanitost, ne o unifikaci.
Zkusíte si tipnout, jakým směrem se budou Vánoce vyvíjet a jak budou na severu Čech vypadat třeba za padesát let?
Nejsem futurolog, takže to opravdu říct nedokážu. Obávám se, že se z Vánoc stane ještě víc každoroční oslava blahobytu a konzumu bez jakéhokoliv duchovního přesahu. Zároveň ale doufám, že se budu i za padesát let scházet u štědrovečerního stolu s celou rodinou. A že Vánoce budou opravdu svátky pohody, klidu a rozjímání.
