Sběratel si postavil bunkr na zámku | E15.cz

Sběratel si postavil bunkr na zámku

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Aby nemuseli milovníci vojenské historie jezdit do lesa až ke Starému Městu pod Landštejnem, otevřel Miloslav Sviták muzeum opevnění v Hradci.

Miloslav Sviták se do historie opevnění československých hranic zamiloval natolik, že vzal metr, přeměřil originální bunkr nedaleko Landštejna a jeho věrnou kopii postavil v jedné místnosti jindřichohradeckého zámku. Muzeum v první zámecké bráně je otevřené od června. „Vybavil jsem ho originální výstrojí a zbraněmi. Je tu i funkční vzduchový filtr, kterým si mohou zájemci zatočit, a také originální kulometná lafeta ze Zbrojovky Brno. Těmi bylo na jihu Čech vyzbrojených pouze několik bunkrů u Starého Města pod Landštejnem,“ vysvětluje majitel muzea Miloslav Sviták.

Můžou si vyzkoušet uniformu s maskou

Prohlídka začíná v místnosti, která je přesnou kopií pohraniční celnice. V okně je postavený lehký kulomet, na stěnách visí originální obrazy a nábytek je také dobový. „Všechno v této místnosti je dvaasedmdesát let staré a jedná se o původní vybavení četnické stanice v Kunžaku. Získal jsem je z pozůstalosti po vrchním strážmistrovi Viletovi, který tyto věci za okupace schoval u sebe doma,“ říká Sviták. Do muzea mohou vyrazit celé rodiny. Pro děti je totiž připravená vojenská uniforma a několik doplňků včetně plynové masky. To všechno si mohou zájemci vyzkoušet nebo se s tím i vyfotografovat. Kolem kulometného hnízda lemovaného pytli s pískem dojde návštěvník k proskleným vitrínám, ve kterých je vystavená dobová výstroj armády včetně ukázky zbraní a vojenských dokumentů. Některé z nich jsou k vidění vůbec poprvé.
Zakladatel muzea má v plánu stále expozici rozšiřovat a doplňovat. „Pokud by někdo měl doma předměty z tohoto období a chtěl je muzeu věnovat, rádi to uvítáme,“ říká Sviták.

Střety si vyžádaly mnoho zraněných

I když vojáci řopíky, jak se také bunkrům říká, nakonec v přímých válečných bojích nevyužili, staly se důvodem šarvátek mezi místním českým a německým obyvatelstvem. Na přelomu měsíců září a října roku 1938 se velmi často ozývala v pohraničí jindřichohradeckého okresu střelba. Střety mezi Stráží obrany státu a sudetskými Němci si vyžádaly i velké množství zraněných. „Henlajnovci tehdy zabrali vesnice Starou Huť a Romavu. Naše jednotky tato místa ještě počátkem října dobývaly zpět,“ říká Miloslav Sviták, pro kterého se osud československé armády mezi roky 1918 a 1938 stal celoživotním koníčkem.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video