Scrabble

Nutila jsem celou rodinu, aby ji se mnou hrála. Vymýšlet slova mě bavilo a navíc jsem si myslela, že jsem v tom asi fakt dobrá. Poměrně často jsem totiž vyhrávala nad rodiči i babičkou a dědou. Tak často, až jsem je začala podezírat, že mě vítězit nechávají. Všichni mě ujišťovali, že to tak není. Prvotní nadšení časem opadlo a hra skončila v krabici s hračkami. Vzpomínala jsem a pozorovala kolegyni při hře s Vlastou Huckovou, která se scrabblu věnuje závodně. Nakonec i mě přepadla po letech touha zkusit to. Když dohrály, přemluvila jsem Vlastu Huckovou, aby si zahrála i se mnou. Po pár minutách jsem hru sama ukončila s výmluvou na práci. Radši. Vymýšlení slov, která musí mít společné písmeno, není v dospělosti zdaleka tak snadné jako v dětství. A pochopila jsem, proč mě tehdy rodina nechávala vyhrávat. Nechtěli mi nejspíš pošramotit sebevědomí. Mám totiž asi menší slovní zásobu, než jsem sama tušila.