Sedm největších událostí města pro týdeník Sedmička vybíral někdejší ředitel Státního okresního archivu Miloš Garkisch. „Snažil jsem se zvolit události, které se týkaly výhradně Berouna a života v něm a měly pro zdejší obyvatele velký význam,“ uvedl. Město své „narozeniny“ oslaví v sobotu akcí Berounské hradby.
1265: První zmínka
První zmínka o sídelní lokalitě zvané latinsky Verona je spojena s datem 25. 6. 1265. Najdeme ji v listině Přemysla Otakara II., v níž panovník udělil Ostrovskému klášteru podací právo ke kostelu P. Marie a sv. Jakuba v Domažlicích. Důležitý je závěr listiny, neboť právě zde stojí ono podstatné „Datum in Verona…“ tedy ve volném překladu „Sepsáno v Berouně…“
1303: Královské město
V roce 1303 udělil panovník Berounu majestát, podle něhož se město mohlo spravovat právem Starého Města pražského. Beroun byl tedy povýšen na město královské. Na Berounsku získal tato privilegia pouze Beroun. V království jich bývalo kolem třicet. Pro obyvatele to samozřejmě mělo jisté výhody. 1421: Krvavý apríl
Pro Beroun to byl krvavý apríl – 1. 4. 1421. Berounská královská posádka, jejímž velitelem byl Rudolf de Bece, při dobývání města neměla žádnou šanci odolat tlaku táborského a pražského vojska pod vedením Jana Žižky z Trocnova. Byl to opravdový masakr, kdo neutekl, toho zabili. Tehdy došlo k naprosté obměně obyvatel Berouna. Zcela vymizeli Němci a katolíci. Počet lidí žijících v Berouně v 15. století se odhaduje na několik stovek.
1714: Krajské město
V roce 1714 byla na základě usnesení zemského sněmu provedena reforma krajského zřízení. Beroun se stal krajským městem. Do té doby vedle sebe existovaly dva kraje, Podbrdský kraj a Vltavský. Právě ten byl tohoto roku, kdy začala platit nová krajská zřízení, připojen k Berounskému kraji. Na mapě z roku 1774 je patrné, že tento kraj sahal až na Benešovsko k Voticím, Miroticím, dále pak k Milínu a na západní straně k Mýtu. Krajská zřízení sloužila zejména pro vybírání daní.
1735: Ohnivé peklo
Tento rok zasáhl Beroun největší požár v historii. Vyhořelo takřka celé město. Vyvařila se prý tehdy i voda v kašně. Co bylo příčinou ničivé katastrofy? Oheň vznikl nejspíš od pece, ve které se pekly koláče. Protipožární předpisy byly primitivní. Navíc požár se rozšířil večer a foukal silný vítr. Než se lidé vzpamatovali, bylo město v plamenech. Nemělo už cenu ani hasit, a tak lidé zachraňovali, alespoň co se dalo. Katastrofy se Berounu ani v následujících staletích nevyhnuly. Například roku 1872 postihla město ničivá povodeň.
1862: Vlakem do Prahy
Beroun byl spojen železnicí, která ho změnila v průmyslové město. Mezi Prahou a Plzní byl slavnostně zahájen provoz 14. července 1862. To rázem změnilo možnosti místních obyvatel a podnikatelů. Vybudována byla takzvaná česká západní dráha, která spojovala Prahu–Smíchov s Berounem, Plzní a dále se větvila na Cheb a Domažlice. Byla jednokolejná. Nádraží stálo ve stejných místech jako současná budova. Vypadalo podobně jako původní budovy v Dobřichovicích či Řevnicích. Každá dráha totiž měla svého výstavního architekta.
1936: Okresní město
V roce 1936 se na základě nařízení ministerstva vnitra Beroun stal okresním městem. I tentokrát se psalo datum 1. dubna. Do té doby byly okresním městem jen Hořovice, a to už od roku 1868. Co to pro obyvatele znamenalo? Berounští už nemuseli se vším uhánět do Hořovic, byla to prestižní věc. Velkou roli to sehrálo i při rozdělování peněz.
