Chomutovsko, Mostecko / Turistům začala nová výletní sezona. Mezi nejoblíbenější cíle od pradávna patří rozhledny a vyhlídky. Na Chomutovsku a Mostecku jich není málo a nabízejí pohled do blízkého i dalekého okolí. Sedmička nabízí výpravu na nejzajímavější místa.
Hrad Hasištejn
Hasištejn se nalézá u vsi Místo, vpravo na odbočce při cestě z Chomutova do Klášterce nad Ohří. Až k hradu je možné dojet autem. U vstupní brány je restaurace, kde prodávají i lístky.
Stavbě vévodí dvaadvacet metrů vysoká vyhlídková věž. Úchvatný pohled do lesů a údolí ale z jedné strany hyzdí elektrárenské komíny.
Gotický hrad vznikl v letech 1300–1310. Za husitských válek jej daroval král Zikmund dědičně Lobkovicům. Hrad proslavil Bohuslav Hasištejnský, který na něm trvale žil od roku 1490. Soustředil tam bohatou vědeckou knihovnu, hvězdářské přístroje a přírodniny.
Zřícenina stojí na protáhlém skalnatém ostrohu nad Prunéřovským potokem. Hrad měl oválný tvar, v jeho čele na severní straně stála vysoká válcová věž, na konci hradiště kaple a obytný palác. V patnáctém století vyrostl nový palác, druhá válcová věž, dokola kamenná zeď zpevněná předsunutými baštami, vysokými valy a pevnými bránami při vstupech do hradu. „Hasištejn je pro nás velký závazek, ale lidé to tak chtěli,“ připomněl starosta Místa Jiří Luťcha nedávnou anketu, v níž s převodem hradu na obec souhlasilo jedenaosmdesát procent obyvatel Místecka.
Předposledním majitelem hradu byl Okresní úřad v Chomutově. Jen za poslední dva roky činnosti utratil za záchranu šlechtického sídla více než šest a půl miliónu korun. Za ně opravil východní hradby, točité schodiště, okružní hradbu jižního a západního paláce i kapli. Pozdější opravy už zajišťovala obec.
Hasištejn je přístupný prohlídkám denně od 10 do 18 hodin. Vstupné je pro dospělé třicet korun, pro děti polovic.
Růžový vrch
Na východním okraji horní části obce Hora Svaté Kateřiny se zdvihá do výšky 729 metrů nad mořem již z dálky viditelný kopec – Růžový vrch. Na jeho vrcholu stojí zrekonstruovaná dominanta obce, šestnáct metrů vysoká, kamenná rozhledna, odkud je pěkný výhled na Krušné hory. Přízemí rozhledny slouží amatérským výstavám. Turisté si tam můžou koupit i suvenýry.
Po schodech se dá vystoupat až na prosklenou vyhlídkovou plošinu. Je na ní umístěný dalekohled a webová kamera, která přenáší na internet aktuální záběry z okolí. Za dobrého počasí je z rozhledny krásný výhled na Novou Ves v Horách, Medvědí skálu, Strážný vrch s větrnými elektrárnami, Malý Háj s kostelem, Kamenný vrch, německé obce Olbernhau, Ahornberg, Schwartenberg.
Poprvé rozhlednu na Růžovém vrchu otvírali v roce 1902. Pak prošla velkou generálkou a lidé na ni znovu mohli vstoupit při oslavách stoletého jubilea v červnu 2002. Ve všední dny je otevřená od 13 do 17 hodin, o víkendu od 11 do 17 hodin. Lístek stojí desetikorunu.
Jeřabina
Rozhledna nad Litvínovem ve výšce 788 metrů prošla zajímavým vývojem. První dřevěná vyhlídka na Jeřabině z roku 1884 se tyčila do výšky několika metrů. Ostré povětrnostní podmínky však stavbě nepřály, už na přelomu osmdesátých a devadesátých let toho století se bořila věž a muselo dojít k prvním opravám. Za první světové války rozhledna sloužila jako materiál k různým účelům. Někdo vytrhl dveře a vylištoval okenní tabulky, zničil schody a ukradl hromosvod. Věž zpustla. Němečtí turisté se nenechali odradit a v září 1929 stála na Jeřabině nová věž.
Po druhé světové válce také druhá stavba padla za oběť vandalům, zůstaly jen základy původní věže z roku 1884. „Její zbytky chátraly, tak jsme se domluvili, že ji dáme dohromady,“ říká Josef Dlouhý ze Sportareálu Klíny. Loni v červnu dostavěli dřevěnou část rozhledny v podobě z roku 1929. „Jen plůtek jsme udělali s mezerami, aby tam profukovalo, nepřespávali tam lidé a nedělali tam ohýnek,“ dodal Dlouhý. Rozhledna je volně přístupná.
Svatý kopeček
Na vrcholu Svatého kopečku, v mapách též uváděného jako Strážiště, se nad Kadaní v nadmořské výšce 390 metrů nachází rozhledna. Je viditelná už při příjezdu do města napravo od silnice, která spojuje odbočku z Chomutova na Klášterec nad Ohří. Vrcholem prochází modře značená turistická stezka. Auto se dá zaparkovat vpravo u odbočky na cestu k zahradám před kadaňskou benzínkou a pak už jen pěšky vzhůru.
Z horního ochozu rozhledny je vidět široký masiv Krušných hor s nejvyšší horou Klínovcem, Kadaňsko, Klášterecko, oblast Nechranické přehrady i Doupovských hor.
„Pohled na západní stranu Poohří je do horské krajiny. Kopce Špičák, Lestkov, Šumná, Boč a Stráž tvoří s nebem modravou kulisu. Z rozhledny lze spatřit na jihu stolovou horu Úhošť, ves Pokutice s červenavými střechami a bílými zdmi, stožáry vysokého napětí a kopec Nedíl se vsí Suchý Důl a s Rašovicemi. Na jaře jsou vidět kolem Ohře bíle lemovaná zelená políčka. To kvetou ovocné stromy a keře,“ hodnotí výhled kadaňský malíř Pavel Wolf.
Původní rozhledna vznikla na Svatém kopečku mezi první a druhou světovou válkou.
V šedesátých letech minulého století ji ale zničil požár. Protože Svatý kopeček je zalesněný, nová vyhlídková plošina je zvýšená o devět metrů nad původní podlahu.
„Výhled je ještě lepší, když město nechalo blízké přečnívající stromy zkrátit a vykácet,“ dodává Wolf.
Věž má točivé ocelové schodiště, které vede vnitřkem železné konstrukce. Z původní rozhledny se dochoval kamenný sokl, vstupní schody a betonové sloupy.
Celková výška volně přístupné rozhledny je čtrnáct metrů od původní podlahy a šestnáct metrů od terénu.
Hrad Hněvín
Už z dálky poutá pozornost výrazný kopec s kamennou romantickou věží bývalého hradu Most. Autem se dá vyjet strmým stoupáním až k vrcholu, kde je parkoviště.
Původní hrad Hněvín založil na křižovatce obchodních cest do Krušných hor v polovině třináctého století král Václav I. V roce 1421 hrad obléhali husité. Od roku 1595 pak patřil městu Most. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo k úpravě hradní věže na rozhlednu a na zbytcích hradu vyrostla výletní restaurace v historickém stylu.
Z věže, která se tyčí do výše dvaceti metrů, je zajímavý kruhový výhled. Dole se rozkládá město, v místech bývalého starého Mostu je vidět vznikající obří jezero.
V sousedství dalšího jezera je autodrom. Od západu až na sever se táhne mohutná hradba Krušných hor. Na jejich náhorních planinách, třeba v okolí Mníšku či Klínů si návštěvníci můžou všimnout nedávno postavených větrných elektráren. Na východě spatří České středohoří, jemuž dominuje Milešovka, vpravo od ní jsou vidět mohutné Hradišťany. „Jako na dlani máte ale i hnědouhelné doly a litvínovskou chemičku, což jinak pěkný výhled dost kazí,“ míní Miroslav Ticháček z Pardubic, který přijel do Mostu na návštěvu.
Věž na Hněvíně je otevřená denně. Vstupné činí patnáct korun pro dospělé a pětikorunu pro děti.
Partyzán
Zalesněný kopec Strážiště u Chomutova vysoký 511 metrů patřil už v devatenáctém století k oblíbeným výletním místům. V roce 1882 tam proto postavili dřevěný pavilon, zvaný Gloriet. V jeho přízemí se mohli turisté občerstvit a potom vystoupit na vrchol osmiboké věže, vysoké osm metrů. A tak lidé Gloriet vždycky považovali za rozhlednu. Jenže v březnu 1924 vyhořela. O tři roky později se radní rozhodli pro plány chomutovského architekta Kuglera, který postavil na vrchu horský hotel s kamennou rozhlednou. Stavba byla hotová v prosinci 1931.
Místní si ji z dob socialismu pamatují jako Horský hotel Partyzán. Od počátku devadesátých let minulého století měnil hotel s rozhlednou často majitele. Špatná zpráva přišla v listopadu 2004, kdy celý objekt vyhořel. Z restaurace zůstaly jen obvodové zdi, věž byla poničená.
Hotel patří chomutovskému podnikateli Františku Donátovi. Nedávno ho znovu postavil, změnil mu podobu, ale dvacetimetrovou vyhlídkovou věž zachoval. „Chceme ji otevřít na přelomu června a července,“ slibuje Donát. Z rozhledny se otevírají nádherné panoramatické výhledy na České středohoří a Krušné hory.
Věž v Chomutově
Třiapadesát metrů vysoká městská věž na náměstí 1. máje v Chomutově přiléhá ke gotickému kostelu Nanebevzetí Panny Marie a tvoří dominantní stavbu památkové zóny.
Věž s vyhlídkovým ochozem pochází z roku 1525. Na přelomu patnáctého a šestnáctého století byla spodní část zaklenutá bohatou sklípkovou klenbou. Naposledy věž přestavovali v roce 1874 v novogotickém stylu. „V letních měsících je oblíbeným cílem obyvatel i návštěvníků Chomutova, kterým nabízí ojedinělý pohled z ptačí perspektivy nejenom na střed města,“ láká k vyhlídce šéfka městské Správy kulturních zařízení Věra Flašková. I vnitřek věže má co nabídnout. Je v něm hodinový stroj, zvon a na stěnách dobové fotografie a tiskoviny.
Otvírací doba je od úterý do neděle od 9 do 17 hodin. Dospělí dají za lístek čtyřiadvacet korun, děti třináct.
