Atrakcí a jedinečností je na Ústecku, Litoměřicku, Teplicku a Děčínsku mnoho. Sedmička nabízí ty největší.
Obří pidimuž
Druhý největší trpaslík na světě připomíná v Ústí nad Labem průmyslníka Ferdinanda Maresche. Trpaslík leží v zoo a do délky zabírá skoro 3,5 metru. Vyrobili ho ze čtyř set kilogramů pryskyřice v roce 2004. Mareschova keramička začala vyrábět zahradní trpaslíky na začátku dvacátého století dokonce v uměleckém provedení. Jeden zdobí obal desky George Harrisona z Beatles.
Růžová zahrada
Okrasnou zahradu ve stylu italského giardinetta založil v Děčíně Maxmilián Thun, když měnil zámek na reprezentační rodové sídlo. Na samém okraji skály vysadili první růži v roce 1881 a zahradník František Jošt mladší tam založil celé rosarium, které bylo koncem devatenáctého století jednou z největších a nejúspěšnějších sbírek růží v monarchii. Rostly tu asi dvě tisícovky druhů. Růžová zahrada byla v letech sovětské okupace jediným zámeckým prostorem přístupným veřejnosti.
Nesmrtelné značky
Mýdlo s jelenem, tuk Ceres a olej Vegetol vyráběl v Ústí Johann Schicht od roku 1882. „Obchodní značka Ceres se stala spolu s mýdlem s jelenem vlajkovou lodí Schichových závodů,“ říká historik Krsek. V roce 1911 zprovoznili v Ústí první ztužovnu tuku na evropské pevnině a čtvrtou na světě. Nová kotelna měla nejvyšší komín v monarchii. Komplex provozů mydlárny, olejárny a margarínky na tak vysoké technické úrovni jako v Ústí neexistoval nikde jinde v Evropě.
Portrét na každé lahvi
Miliardy portrétů má Victor Cibich (1856-1916), přednosta stanice ve Velkém Březně na Ústecku. Jeho tvář je totiž na každé lahvi ústeckého piva. Cibich ji prodal velkobřezenskému pivovaru za doživotní rentu třicet piv týdně. „Cibich je bezesporu nejznámějším českým pivařem na světě a možná i nejportrétovanějším Čechem vůbec,“ říká historik Martin Krsek. Na pivních lahvích byl až do druhé světové války a pak znovu od devadesátých let, kdy si pivovar vzpomněl na historickou etiketu bodrého pivaře.
Cibulák bez cibule
Cibulový vzor na porcelán poprvé namalovali v Míšni v letech 1738 až 1739 podle čínského vzoru. V Čechách ho od roku 1885 vyrábí porcelánka v Dubí u Teplic. V původním vzoru ale není jediná cibule. Centrálním motivem je květ astry na stonku s poupětem a pivoňky vinoucí se kolem bambusové tyče. Na okrajích kompozice z broskví a granátových jablek. A právě ty připomínaly Evropanům cibuli, proto celý dekor pojmenovali cibulák.
Největší náměstí
Jedno z největších náměstí v Čechách je v Litoměřicích. Jeho rozloha je 1,8 hektaru a svůj tvar získalo po roce 1228 za Přemysla Otakara I. Zajímavé je i podzemí města. Sklepy o třech podlažích propojují chodby asi tři kilometry dlouhé. Veřejnosti je přístupných pouze 366 metrů.
Mluvící film
Film v Československu poprvé promluvil 26. dubna 1929 v Ústí nad Labem, a to jen několik týdnů po své světové premiéře. Promítačku jako první v zemi koupila ústecká filmová společnost Wolframfilm za půl milionu korun. V Praze diváci ještě čtyři měsíce koukali na němé filmy, v Ústí v kině Alhambra (dnes Činoherní studio) lidé žasli, když se na plátně objevil ústecký průmyslník Georg Schicht a jeho obraz promluvil o významu zvukového filmu, v němž viděl i budoucnost reklamy na své výrobky.
Záznam je dnes nezvěstný, pokud vznikl v Československu, byl by to zřejmě vůbec nejstarší zvukový film u nás.
