Sedmička našla pupek Zlína

Když předválečný stavitel Šícha začal s dělníky na jaře roku 1932 budovat novou základní školu v dnešní Štefánikově ulici, zřejmě neměl ani potuchy, že ji staví takřka v přesném středu Zlína. Sedmička si nechala zjistit, kde leží skutečný „pupek“ města. Oslovila odborníky z brněnské firmy Geodis a jejich měření ukázalo, že střed leží těsně u 9. základní školy.

„Určit přesně střed vybraného území není úplně jednoduché, existuje více metod výpočtu, které nemusí vždy dát stejný výsledek. Do výpočtu jsme zahrnuli šestnáct katastrálních území Zlína,“ uvedla Dita Sukupová ze společnosti Geodis Brno.

Zjednodušeně řečeno, odborníci zjišťovali těžiště celého území, které Zlín zabírá. „Lze si to představit tak, že si plochu vystřihnete z papíru a v místě, kde ji člověk udrží na prstu, leží těžiště,“ vysvětluje geoinformatik Martin Klimánek z Mendelovy univerzity v Brně.

Baťovská škola

Do začátku třicátých let minulého století byla v místě současné školy pouze louka, teprve nedostatek míst pro školáky přiměl zástupce firmy Baťa, aby pomohli se stavbou nové školní budovy. „Nová škola svou účelností budila obdiv všech návštěvníků a jest dosud nejpěknější a nejlépe řešenou školou ve Zlíně,“ uvedl po jejím dokončení dobový tisk.

Zjištění odborníků udělalo radost řediteli základní školy Miroslavu Nejezchlebovi. „Je to určitě zajímavá informace, hodně překvapivá a potěšující. Musíme zvážit, zda toho třeba v prezentaci školy nějak v budoucnu nevyužijeme,“ řekl Nejezchleba.

Redakce Sedmičky při pátrání po „pupku“ Zlína oslovila s žádostí o pomoc i pracovníky Katastrálního úřadu ve Zlíně. „Je poměrně složité vybrat konkrétní území, z něhož má vzejít skutečný střed Zlína. Protože pokud berete v potaz šestnáct katastrálních území, tak si každý musí uvědomit, že zahrnují také lesy nebo louky, ne pouze zastavěná místa,“ upozorňuje pracovník úřadu David Divoka.

Šestnáct katastrálních území vychází přesně z Územního identifikačního registru, který využívá statistický úřad i ministerstvo pro místní rozvoj. „Zlín je svojí rozlohou poměrně výjimečný, bylo by takřka nemožné najít střed pouze zastavěných částí. To by zase někdo mohl namítnout, proč jste nebrali v potaz právě katastr,“ poznamenává geometr Jaroslav Novosad.

Zaskočení zjištěním, kde je střed Zlína, tak byli i lidé z jeho okolí. „Spíše bych za pupek Zlína tipovala nějaké místo v areálu Svitu. Je to sice kuriózní zpráva, ale rohlíky kvůli tomu určitě zítra levnější nebudou,“ říká důchodkyně Anna Dohnalová, která ve Štefánikově ulici bydlí.

Ředitel 9. základní školy Nejezchleba zatím neuvažuje o tom, že by na místa „pupku“ nechal postavit třeba pamětní desku, která by středobod Zlína symbolizovala. „Nějaké velké akce s tím asi dělat nebudeme. Ale informace je to nepochybně zajímavá,“ tvrdí Nejezchleba.

Středem bývala radnice

Místo v „pupku“ Zlína nemá 9. základní škola jisté napořád. „Podobná měření by před několika lety dopadla úplně jinak, protože pod Zlín patřily dříve Želechovice nebo Březnice, takže by střed vyšel nepochybně na jiném místě. Totéž se může stát v budoucnu, mohou se odtrhnout další obce a místo středu se změní,“ upozorňuje Divoka z katastrálního úřadu.

Ten určil také to, kde byl střed Zlína ještě před začátkem masivního rozvoje zástavby ve třicátých letech. „Střed města vyšel přímo na budovu současného magistrátu. Skvěle vybrané místo pro radnici. Rozrůstající se město ale střed neustále posunuje,“ uzavírá Divoka.