Senát vrátil poslancům návrh na omezení stavebního spoření

Překvapení se nekonalo, Senát chce zachovat podmínky státní podpory stavebního spoření na úrovni platné do roku 2010. Parlament tehdy schválil vládní návrh, který kromě jiného zdaňoval připsanou státní podporu a který později zrušil Ústavní soud. Vláda proto přišla s dalším návrhem na omezení státní podpory. Sněmovna ho sice schválila, ale Senát jí ho vrátil s pozměňovacím návrhem. Senátoři také chtějí, aby z vládního návrhu vypadlo plánované zdanění připsaných úroků ze stavebního spoření.

Zpravodaj k návrhu Karel Korytář (ČSSD) tento postup zdůvodnil tím, že pokud by parlament aktuální vládní návrh zamítl, vzniklo by právní vakuum. Pak by podle něj nebylo možné čerpat žádnou státní podporu stavebního spoření. Současný návrh omezuje státní podporu na nejvýše 2000 korun ročně. Jak senátorům řekl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), návrh má dva cíle. Snížit o pět až šest miliard korun ročně výdaje státního rozpočtu a odstranit nerovnost na trhu finančních produktů. Jak řekl, „snadno je nějaký produkt bezkonkurenčně nejlepší, když dostává bezkonkurenčně nejlepší státní podporu.“

Vláda současně navrhuje zdanění připsaných úroků. Státní podpora do konce roku 2010 představovala 15 procent z naspořené částky a nejvýše 3000 korun ročně. Senátor Adolf Jílek (TOP 09) zdůraznil, že státní příspěvek platí všichni daňoví poplatníci a stavební spoření přirovnal ke zvýhodnění fotovoltaiky v energetice. Naproti tomu místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) se zachování státní podpory zastávala. Zdůraznila, že stavební spoření směřuje k podpoře stavební výroby a že výstavba bytů je jeden ze základních multiplikačních efektů národního hospodářství.

„Je to o pracovních místech, mimo jiné,“ řekla s tím, že peníze ze stavebního spoření jsou v současné době téměř jediné, které do stavebnictví jdou. Státní podporu stavebního spoření nyní čerpá asi pět milionů Čechů. Loni ze státního rozpočtu putovalo na státní podporu za rok 2009 přes 11,7 miliardy korun.