Sestra roku: Zpočátku jsem se hodně nabrečela

Do finále soutěže Sestra roku 2009 postoupili dva Pražané. Sestra Ivana a sestra Petr.

Před začátkem byla hodně nervozní. „Raději bych byla mezi svými dětmi,“ povzdechla si dětská sestra Ivana Šulcová. Na pódium žofínského sálu, kde poslední únorový čtvrtek vydavatelství Mladá fronta vyhlašovalo finále desátého ročníku soutěže Sestra roku 2009, byla vyvolaná jako první. A jednička jí přinesla štěstí.

Pracovnice kliniky dětské hematologie a onkologie ve Fakultní nemocnici Motol se stala Sestrou roku v nemocniční a ambulantní péči. „Děkuji. Jsem dojatá, asi už nebudu mluvit,“ řekla při přebírání ceny. Nakonec se ale rozmluvila.

Měla někdy chuť s tak těžkou profesí, při níž umírají děti, praštit? „Několikrát. Zpočátku jsem se hodně nabrečela. Ale jak postupuje věda, i děti umírají méně. Teď už za mnou chodí i třicetiletí pacienti,“ uvedla Šulcová. Letos oslaví jedenapadesát let ve zdravotnictví a na klinice jako důchodkyně pracuje dál.

Na podiu ale nebyla jedinou Pražankou. Hned do další kategorie Sestra v sociální péči vynesly hlasy kolegů a pacientů Petra Karaffu z Domova pro zrakově postižené Palata. „Že soutěžím mezi sestrami, mi vůbec nevadí. V práci mi ale všichni říkají Petře,“ řekl finalista, který má maturitu na třech středních školách. Gymnáziu a oborech rentgenologický laborant a všeobecná sestra na zdravotnické škole.

„Neznáme druhého takového člověka, který by pracoval tak kreativně a naplno. Babičky ho milují. I dědečkové,“ podotkla kolegyně, která mu také dala hlas.

Vítěze čekalo kromě věcných cen i překvapení - projížďka noční Prahou. „Jsem sestra z Nitry a musím vám pogratulovat. Jsem ráda, že zvítězila právě dětská sestra,“ zastoupila Ivaně Šulcové cestu do limuzíny jedna z gratulantek.