Sestry Bergerovy: Lidé si nás často pletou. Je to výhoda i nevýhoda

ejich křestní jména začínají sice písmeny z opačného konce abecedy, jinak jsou si ale devatenáctileté Alžběta a Valentýna velice podobné. Sestry Bergerovy jsou totiž jedny z berounských dvojčat. Každá odpovídala na stejné otázky, aniž by znala odpovědi svého „druhého já“.

V čem je podle vás největší výhoda toho, že jste dvojčata?

Valentýna: Můžu se se ségrou třeba vyměnit, i když jsme to úplně v praxi nezkoušely. Jsme si dost podobné.
Alžběta: Já nevím, jaké to má výhody. Nepamatuju si, že bychom to nějak využívaly třeba ve škole, když jedna něco zapomněla. Ale využít se dá určitě naše podoba.

A naopak, jaké byste jmenovaly nevýhody toho, že jste z dvojčat?

Valentýna: Často si nás lidi pletli a pletou. Ale to vlastně může být současně i výhoda. Alžbeta: Teď mě zrovna žádná nevýhoda mě žádná nenapadá.

V čem je sestra jiná?

Valentýna: Myslím, že na rozdíl ode mne je víc aktivní. Jinak jsme si docela podobné.
Alžbeta: Řekla bych, že jsme stejné nebo podobné. Nevím, v čem je ségra jiná.

Vídáte se často?

Valentýna: Každá sice děláme jinou školu, ale vidíme se každý den večer doma. Víkendy nepotřebujeme trávit spolu, nepotřebujeme se pořád vidět, ale je fajn, když o sobě aspoň dáme vědět. Alžběta: Vídáme se dost často, někdy spolu chodíme i na koncerty nebo do kina. Rozebíráte spolu problémy? Zajímáte se o její názor?

Valentýna: Samozřejmě, že spolu všechno rozebíráme.
Alžběta: Pořád spolu něco řešíme, rozebíráme. Radši se svěřuju ségře než třeba kámošce